Švédka Britta Johanssonová Norgrenová patří mezi největší osobnosti dálkového lyžování. Přečtěte si článek, ve kterém radí amatérským lyžařům, co mají dělat, aby zvládli Vasův běh v co nejlepším čase.

Od koho jiného si nechat poradit, než od laufařské legendy Britty Johanssonové Norgrenové, která se pětkrát umístila druhá na Vasově běhu a dvakrát ho vyhrála! Suverénně ovládla žlutý dres vedoucí závodnice po několik sezón Ski Classics.

Stále více amatérských závodníků volí na Vasův běh takzvané „hladké“ lyže bez stoupacího vosku a spoléhá čistě na soupaž. Kdo by si měl namazat a kdo raději jet bez stoupacího vosku?

„To je těžká otázka. Hrozně záleží na každém lyžaři, kolik má nalyžováno, jestli je lepší klasik nebo soupažák. Každopádně jestli chce člověk zajet dobře na Vasáku, měl by trénovat hodně soupaží, protože pokud nemá vytříbenou klasickou techniku a bude to víc tahat rukama, mohou mu brzy odejít a potom je těžké se dostat do cíle. Pak může mít pocit, že Vasák je jeden dlouhý kopec.“

Co nepodcenit před startem

Devadesát kilometrů není jen o fyzičce. Podle Britty se amatéři často připravují špatně – nebo naopak chtějí vše dohnat na poslední chvíli.

„Určitě doporučuji si zkusit nějaký delší trénink a otestovat si, jaký iontový nápoj a gel mu vyhovuje a jak často je potřebuje konzumovat. Dále je dobré si zaplatit výuku lyžařské techniky, protože správná technika dělá při dlouhém závodě hodně a s lepší technikou vás to bude víc bavit. Lidé mají často těsně před závodem pocit, že musí vše změnit, jsou z toho nervózní, chtějí všechno na poslední chvíli dotrénovat, místo aby odpočívali, a pak se vzbudí den před závodem s bolestí v krku.“

A jak vypadal poslední týden v případě elitní závodnice?

„Taky mě přepadala nervozita. Vím, že není dobré být nervózní, ale stejně jsem byla. Nijak jsem se nepřejídala, ale snažila se, abych měla neustále dostatečný přísun jídla, ale nejdůležitější byl přísun energie při samotném závodě, jeho správné množství a načasování.“

Čtěte také: Příprava nejen na Vasův běh – následující týdny rozhodnou více, než si myslíte

Každých pět kilometrů něco sníst

Vasaloppet trvá elitním závodníkům okolo čtyř hodin. Pro mnoho hobíků i dvojnásobek. Energetická strategie je podle Britty klíčová.

„Každých 5 km jsem si něco dala, na Vasáku zhruba 20x, takže se o mě muselo starat hodně lidí. Musela jsem taky počítat s tím, že se někdy nepodaří občerstvit, a proto jsem vozila i bidon. Délka závodu se pohybuje u elitních lyžařů okolo 4 hodin, pokud někdo jede Vasák dvojnásobný čas, rozhodně není dobré vynechávat občerstvovací stanice kvůli pár vteřinám, přestože nemá žízeň. Později v závodě se to může vymstít. Určitě jde objet Vasák na vodu, ale pokud chci podat nejlepší výkon, musím se správně občerstvit.“

A dodává zkušenost, kterou mnozí podceňují:

„Často lidé chtějí znát nějaký tip, jak být lepší na Vasáku. Když jim řeknu, ať nepodceňují občerstvení a nevynechávají občerstvovačky, řeknou mi, že to není žádná rada. Přitom je strašně moc závodníků, co to dělají.“

Kolik energie během závodu skutečně přijme?

„Přesně netuším, používala jsem lahvičky, kde jsem měla namícháno až 90 g iontového nápoje. Měla jsem vyzkoušené, že v tomto množství to můj žaludek zvládne. Každý má jinak „tolerantní“ žaludek, a je důležité si to vychytat.“

A jaké občerstvení si s sebou vézt?

„Většinu závodů je třeba jezdit s bidonem a k sobě přitejpovanými gely. Nejčastěji se tejpují na oblečení a hlavně ke startovnímu číslu. Možná by to šlo i na lyžařské boty, ale může to být riskantí, gel byste mohli ztratit.“

Jak se obléct. Pozor na mráz!

Vasův běh umí být i krutý. Teploty hluboko pod nulou nejsou výjimkou.

„S oblečením je to vždy těžké. Nejtěžší je správný výběr rukavic, protože prsty snadno promrznou. Doporučila bych asi tenčí rukavice a s sebou mít tlustší, které lze přes tenčí obléct. Případně si na start vzít na ruce staré ponožky nebo punčochy a až se prsty prokrví, tak je zahodit.„

Podobné doporučuje i pro dolní končetiny.

„Co se týče prstů na nohou, existují návleky přes boty a pokud jsou nohy stále zmrzlé, tak s nimi jet i závod. Když se pak během závodu zahřejou, je také možné je sundat. Také existují různé zahřívací polštářky, které když si dáte do bot, vydrží hřát 4-6 hodin. Doporučuji je vkládat ke kotníkům, ne pod chodidlo. Používala jsem je velmi ráda, když jsem věděla, že bude během závodu zima.“

A co další oblečení?

„Když je větrno, používala jsem termo oblečení s neprofukavou vrstvou. Ideální jsou co nejtenčí a zároveň nejteplejší vrstvy, aby oblečení nebránilo pohybu. Na závody jsem se oblékala opravdu málo. Pokud je těsně pod nulou, vozila jsem často jen závodní kombinézu a startovní číslo. Na rozdíl od amatérských závodníků mají profíci výhodu, že mají na startu přidělený startovací blok a nemusí na něm stát dlouho dopředu.“

Čtěte také: Jak se zlepšit v soupaži na běžkách

Do čeho investovat

Co by poradila těm, kteří jedou svůj první Vasák?

„Aby si vyzkoušeli oblečení ještě před závodem, jestli jim v něm není vedro či zima, zda netlačí, atd. Také aby si nechali namazat lyže od profíků. Stojí to poměrně dost, ale určitě je to efektivní. Důležitá je i průběžná péče o své lyže, pravidelně je parafínovat, čistit. Myslím, že není tak nutné mít ty nejlepší boty a hole, často i ty levnější sednou lépe. Do čeho bych ale zainvestovala, jsou lyže. Dle mého je nejlepší investice do lyží a jejich servisu.“

Šok hned po startu

Vasaloppet nezačíná pozvolna. První kilometry jsou podle Britty často nejtěžší.

„Hned po startu jsem se snažila dostat do nejlepšího balíku. Možná se to zdá bláznivé, jakou rychlostí se jede prvních pár kilometrů. Kluci z týmu mívali nejvyšší tepy z celého závodu právě na prvních 3 km a potom zajeli třeba do 10ky. Když se jede takhle rychle a dostanete se k ceduli 87 km do cíle, není to zrovna pozitivní pocit, ale pak přijde část, kde se tempo trochu zklidní a člověk má šanci se trochu zotavit. Obecně však můžu říct, že se jede rychle od začátku až do konce.“