Vytrvalost a houževnatost je jí vlastní. Vyniká v několika sportech, včetně dálkových běhů na lyžích Ski Classics. Má na svém kontě dva osmitisícové vrcholy bez kyslíkového přístroje. Tím ale s extrémy nekončí.

Karolína Grohová (35) začínala s gymnastikou a atletikou a poté přidala běh na lyžích. Stala se členkou národní reprezentace v klasickém lyžování, kde patřila mezi kvalitní sprinterky a třikrát se zúčastnila mistrovství světa. Startovala na dvou zimních olympijských hrách – v Soči 2014 a v Pchjongčchangu 2018.

Láska k zimním sportům

Její srdcovkou je kromě běžek také skialpinismus. V této disciplíně patří k historicky nejúspěšnějším Češkám a po skončení aktivní kariéry v české běžecké reprezentaci se jí věnovala i trenérsky. Je mnohonásobnou mistryní ČR a již jako juniorka získala bronz na mistrovství světa (2010) v disciplíně Vertical race.

A aby toho nebylo málo, miluje ještě lezení a horolezení. Má k němu blízko. Její bratr Radoslav Groh je skvělý český horolezec a drží několik světových prvovýstupů a jeden z nich byl ohodnocen jako Výstup roku 2021. Karolína však nezůstává v rodinných výkonech pozadu. V roce 2021 dokázala vylézt na vrchol jedné z himalájských osmitisícovek – Gašebrumu II, a stala se tak po 9 letech první Češkou, která překonala hranici 8000 metrů bez kyslíkového přístroje.

V roce 2024 přidala ještě Gašebrum I. Společně s Lenkou Erlebachovou vystoupily na vrchol této hory jako první české ženy v historii. Bez kyslíkového přístroje a bez dopomoci jediného šerpy.

Čtěte také: Má životní formu! Nominuje se však česká laufařka na olympiádu?

Laufařská dráha

Téměř sedm let patří také mezi nejúspěšnější české dálkové běžkyně na lyžích, které závodí v seriálu Ski Classics. Jejím nejlepším umístěním je 8. místo na domácí Jizerské 50 a často se svými výsledky pohybovala kolem 15. místa.

Laufům se nevěnuje profesionálně. Od té doby, co jezdí dálkové běhy, pracuje jako učitelka na základní škole ve Špindlerově mlýně a má na starosti 5. třídu. Jak kloubí práci a trénink? „Je to kolotoč. Výhodou je, že moje škola je na úpatí Kozích hřebetů, téměř v srdci Krkonoš. Takže ideální start na horské běhy, kolečkové lyže směr Špindlerovka. V zimě směřuji nejčastěji trénovat na Mísečky nebo na skialpy mám terény skoro neomezené hned za školou,“ vysvětluje vrchlabská sportovkyně.

Čtěte také: Soupaž – kdy, kde a jak s ní začít?

Karolíno, jak se těšíš na start nové sezóny Ski Classics?

„Těším se nesmírně, konečně to opět začne. Jsme domluvení s ředitelem týmu Márou Pazderským, že pojedu všechny závody serie Ski Classic do Vasáku a pak velká výzva v podobě 220km dlouhého závodu Nordeskiöldsloppetu na běžkách.“

Jak ses připravovala v létě?

„Letní přípravu jsem prokládala výjezdy za dobrodružstvím do skal nebo hor. Závodila jsem spíš v běhu, to mě baví víc. Ale stihla jsem kritérium v Lázních Bělohrad, tradiční výjezd na kolečkových lyžích na Friesovy boudy a závody Hamr na jezeře.“

Bylo něco v rámci letní přípravy, co tě limitovalo?

„Začala jsem ještě dálkově studovat. Chci si rozšířit pedagogické vzdělání. Nemohla jsem se zúčastnit závodů v rámci Lipnolopetu. Samozřejmě mě to bylo líto, ale tentokrát dostala přednost škola. Na žádné soustředění mě ze školy nepustí, takže vždycky čekám až napadne na Krkonoších nebo v Jizerkách.“

Letos se blíží olympiáda. Nemáš šanci se jí zúčastnit v rámci skialpové reprezentace?

„Několik let jsem se podílela na vedení skialpinistické reprezentace, ale naní už na to nemám čas. Teď už tam funguju jen jako bafuňář, co si příležitostně rád zazávodí. Nemám v žádném případě výkonost na světové úrovni. Ale v ČR máme mladé nadějné závoďáky.“

Miluješ ještě další sport – lezení a horolezení. Myslíš, že ti běžkařský trénink pomohl při těchto výstupech a naopak?

„Jistě, myslím, že mé silné stránky jsou houževnatost a vytrvalost. To jsou nezbytně nutné vlastnosti pro výškové lezení, ale i dálkové běhy.“

Plánuješ do budoucna ještě další himalájské vrcholy?

„Vysoké hory mě stále nesmírně lákají. Přemlouvám svou báječnou parťačku Lenku Erlebachovou do dalších himalájských dobrodružství, ale zatím dělá drahoty. Uvidíme. Musím vybírat oblasti, kde se dá lézt v červenci, srpnu, když mám ve škole volno. Můj vysněný Nepál mi je zatím zapovězený, protože v létě tam je lezecká mezisezona kvůli monzunům.“