Poručit si umí skoro každý, ale málokdo se poslechne. A to je jeden z hlavních důvodů, proč je na světě úspěšných lidí mnohem méně než těch neúspěšných. Ve sportu, konkrétně v běhu na lyžích, vystupuje tento problém do popředí dvojnásob. Je evidentní, že v závodním běžeckém lyžování slaví úspěchy pouze ten, kdo si dokáže poručit.

Člověk je od přírody tvor lenivý, takže je třeba, aby jedinec, který chce vyniknout, dokázal přesvědčit sám sebe, že k dosažení vytčené mety je třeba hodně sebezapření a potu, někdy i bolesti. Všichni máme ještě v živé paměti naše hrdiny ze Zimní olympiády ve Vancouveru, zejména Martinu Sáblíkovou a lyžaře-běžce, kteří vybojovali medaile s nadlidským úsilím, podmíněným obrovskou sebekázní. A Slovinka Petra Majdič, která si dojela pro bronzovou medaili se čtyřmi zlomenými žebry, se zapsala do olympijské historie zlatým písmem. To jsou příklady úžasných morálně-volních vlastností, které dokáže vycizelovat právě sport.

Nejde ale vždy jen o supervýkony. Viděl jsem na vlastní oči na Vasově běhu ve Švédsku jak závodník, který dojel v poli poražených, zul v cíli botu a vyléval z ní krev. Nic na světě však není zadarmo a tak ani v tréninkovém procesu by se nemělo zapomínat na to, že sportovec musí být trénovaný nejen tělesně, ale i mentálně.
Je třeba začít s napohled banálními věcmi. Tak třeba tajemství východoasijského bojového umění spočívá v tom, že adept se nejprve učí celý rok sebeovládání a sebekázni. Když na lyžařském soustředění večer uprostřed napínavé detektivky zavelíte k odchodu od televizoru, poznáte okamžitě, kdo je se sebeovládáním na štíru.
V tomto směru hodně napoví i šoktrénink, kdy si musí jedinec sáhnout na dno svých sil. Argument je ale pádný: těžko na cvičišti – lehko na bojišti. V této souvislosti se nabízí i otázka, kolikrát naše biatlonová reprezentace trénovala střelbu v dešti, v mlze a při sněžení, protože ve Vancouveru byli někteří závodníci zhoršenými povětrnostními podmínkami evidentně zaskočeni.

Problém se sebeovládáním a sebekázní má hlavní příčinu v tom, že lidská slabost je silnější než vůle. Osobnost jedince se formuje už v útlém věku a dnešní společenské klima dává prostor spíše negativním vlivům na vývin morálních hodnot člověka. Svědčí o tom i jeden publikovaný názor na odvykání kouření. Je založen na tom, že dnešní člověk si nedokáže poručit a svá předsevzetí stále odkládá. Pokud si tedy prý kuřák řekne: „Zítra si zakouřím“ a toto rozhodnutí odkládá den ze dne, je natolik slaboch, že si cigaretu už nikdy nezapálí.

Je zajímavé, že pevnější vůli mívají vyléčení jedinci. Ve své době kralovala na atletických oválech sprinterka Wilma Rudolphová. Tato „černá gazela“ prodělala v dětství obrnu, ale po vyléčení a následném tvrdém tréninku neměla ve sprintérském světě konkurenci.

Pokud si tedy umíte poručit, poslechněte se.