Start: nádraží Praha-Braník
Cíl: nádraží Praha-Zbraslav (ten kousíček ze Zbraslavi do Braníka trefí i nevidomý cizinec, je to po rovině po cyklostezce; nedal jsem ho sem, aby nám ta rovina nekazila drsně bikerský výškový profil trati)
Délka:
úsek Braník-Žampach 31 km, převýšení 680 m
úsek Žampach-Zbraslav 28 km, převýšení 700 m
Náročnost: *** (z pěti)
Doporučené kolo: jednoznačně MTB (stačí hardtail), ale při opatrnosti a velké šikovnosti sjízdné i na trekingovém

Možná záchrana:
prakticky celá délka trasy je pokryta vlaky na trati Praha-Čerčany, záchytné body jsou stanice či zastávky Jílové u Prahy, Luka pod Medníkem, Petrov u Prahy, Davle, Vrané nad Vltavou, Jarov-Dolní Břežany

Nechci sýčkovat, ale ona se ta záchrana může hodit, první část trati má takovýto profil:

[* https://live.staticflickr.com/65535/49945992182_d73c5787dc.jpg *]

Typické Posázaví, rovina je zde naštěstí prudce nedostatkovým zbožím…

Zde stáhnete oba úseky trasy ve formátu GPX

Cesta tam je značena bíle, cesta zpět modře:
[* https://live.staticflickr.com/65535/49945078863_075ec46783_z.jpg *]

Těsně za hranicí Prahy by člověk nečekal takováto místečka. Mám rád právě tato, bez značení, tudíž s větší šancí na liduprázdno…

[* https://live.staticflickr.com/65535/49945845862_5d42b59784.jpg *]

V první části trasy si užíváme většinou takovéto polňačky s otevřeným výhledem do krajiny. Zde úsek ze Studeného na Včelní hrádek:

[* https://live.staticflickr.com/65535/49945564261_faeb5c941b.jpg *]

Cíl první části trasy jsem schválně umístil do co nejnižšího místa, protože zajedno z něj vynikne impozantnost žampašského mostu nejvíce, zadruhé tím pádem můžeme nabrat daleko více výškových metrů.

[* https://live.staticflickr.com/65535/49945568541_aced0fe215_z.jpg *]

Tento most byl postaven v letech 1898-1899 převáženě italskými dělníky, kteří měli praxi z alpských průsmyků, takže pro ně byla hračka vytvořit dílo, které je vysoké 41,5 m, dlouhé 110 m, je do zatáčky poloměru 180 m a navíc je prostě krásné.

Nenápadně se vinoucí cestička pod mostem je ve skutečnosti stojka jako řemen, však si ji někde najděte… Ano, žádné strachy, samozřejmě vás o ni nepřipravím.

Skála Třeštibok mezi Lukami pod Medníkem a Petrovem je „nevyfotografovatelná“. Aby člověk zachytil její krásu kompletně, musel by mít kameru, dron a ještě štěstí na podmínky (zejména západy slunce zde bývají návykové). A nebo nic nefotit a jen se tam prostě občas vydat….

[* https://live.staticflickr.com/65535/49945073898_01707630ce.jpg *]

Stoupání z Libřic na Oleško jde vyjet celé, ale na tento šumný úsek (za nímž následuje krásná vyhlídka na Vltavu) to chce už mít nejen fyzičku, ale i odpovídající materiál (na svém obstarožním bajku s koly 26″ a nejlehčím převodem 28 x 28 jsem byl odkázán k nezdaru)

[* https://live.staticflickr.com/65535/49945578236_37cc519efe.jpg *]

A naopak jedno klesání, které dosti připomíná alpská střeva. Až na to, že tato střívka za Zvolí jsou široká asi půlmetr…

[* https://live.staticflickr.com/65535/49945071223_d0be296d70.jpg *]

Více fotek sem dávat už nemá smysl, Posázaví je tak krásné, že ho nemá smysl fotit, tak do něj vyražte a dejte vědět, jestli se vám můj tip líbil!