Běžecké lyžování prošlo v posledních letech obrovskou proměnou a tradiční střídavý běh čelí čím dál silnějšímu tlaku soupaže. Která z těchto technik je ale pro závodníky do kopce skutečně efektivnější?

Pro lepší orientaci mezi těmito dvěma technikami běhu na lyžích uvedu základní rozdíly, jak jsou vykládány ve starších publikacích, protože u současných elitních laufařů je to odlišné. Střídavý běh je využíván převážně do stoupání, kdy se střídá skluz a odraz po jedné lyži spolu s protichůdným pohybem paží. Naopak soupaž je využívána především po rovinách, v mírném klesání a v mírném stoupání. Při soupaži je pohyb paží souhlasný, obě lyže jsou na sněhu a pracujeme s těžištěm těla.

Ochrana klasické techniky

Motivem výzkumu byl především nástup soupaže do světových pohárů běhu na lyžích (dále jen SP). Konkrétně se jednalo se o závod SP ve Švýcarském Davosu v sezóně 2015/2016, kde někteří závodníci vzhledem k měnícím se podmínkám využili hladké lyže (bez stoupacího vosku) a objeli celý závod soupaží.

Problém nastal, kdy jeden z těchto závodníků obsadil umístění v top 5. Pro „ochranu“ klasické techniky se Mezinárodní lyžařská federace (FIS) začala bránit novými pravidly. Nejprve zavedla pravidla pro délku holí pro klasickou techniku, která činí maximálně 83% výšky závodníka včetně bot.

Dalším pravidlem je vyznačený úsek ve stoupání závodní trati, který jsou závodníci povinni jet stříďákem, jinak budou diskvalifikováni. Zejména toto pravidlo bylo natolik nevýhodné, že závodníci SP používají pouze klasickou techniku, přestože by profil trati nebo složité mazací podmínky nasvědčovaly spíše soupaži.

Sama za sebe mohu s tímto pravidlem souhlasit, protože závody pouze soupaží mají svůj seriál závodů jak ve světě, tak i u nás (Ski Classic, Stopa pro život,…). Klasický způsob běhu není pouze soupaž, ale i střídavý běh dvoudobý a soupažný běh jednodobý.

Měnící se trendy

Pochopitelně pokud se zaměříme na techniku, tak se projev od počátku lyžování i dob Lukáše Bauera či Kateřiny Neumannové zásadně změnil. Od dlouhého, protaženého kroku a skluzu, až po dynamický, silový a frekvenční pohyb. Tomu odpovídá i poměr distančních a sprinterských závodů ve SP. V současné době polovina závodů SP jsou sprinty oproti letům minulým, kdy byla většina závodů distančních.

První důvod upřednostnění stříďáku před soupaží jsem objasnila. Druhým důvodem je láska k běžeckému lyžování. Běhu na lyžích se věnuji od dětství až doposud (dříve jako výkonnostní závodnice a v současné době jako nadšený „hobík“). Skvělé je, že můj mateřský klub ČKS SKI Jilemnice je velmi vstřícný, co se týče pomoci při měření, hledání nových metod, sledování současných trendů lyžování, dostatku výborných závodníků a ochotných trenérů, a pomohl mi s výzkumem.

Jak probíhá terénní měření

Klíčový je design výzkumu. Tedy kdy – výběr datumu/období přípravy/ročního období. Dále kde – místo výzkumu. Jak – jakým způsobem bude výzkum prováděn. Kdo bude testovaným subjektem (probandem, účastníkem), jejich počet, věk a pohlaví. Určit co budeme sledovat (jaké parametry).

Nesmíme opomenout ochranu osobních údajů. Dále zajistit organizaci výzkumu, určit úkoly, časové rozložení měření. Důležitá je samozřejmě bezpečnost všech účastníků a organizátorů během výzkumu. Při některých invazivních metodách jsou nutní odborní pracovníci a skvělý realizační tým. To je stručně to hlavní, co je potřebné znát a připravit si.

Samozřejmě pokud se jedná o nějaké měření, kdykoli se může objevit nějaký zádrhel. To k výzkumu všechno patří.

Cíl výzkumu

Cílem bylo porovnat u dorostenců ve výjezdu na Rezek v Krkonoších obě techniky běhu na lyžích z hlediska času, tzn., která technika bude rychlejší. Dále srovnat srdeční frekvenci (SF) pomocí sportesteru, sportovních hodinek s hrudním pásem pro přesné snímání SF.

Poslední hodnotou byla sůl kyseliny mléčné, tedy laktát (LA). Laktát se vytváří, pokud se dostaneme do vyšších hodnot SF, a v praxi to poznáte tak, že máte pocit bolavých a unavených nohou či paží.

Výsledky

Výsledky uvedené tabulce mají jednoduchou intepretaci: hodnoty laktátu jsou po dojetí úseku vyšší u soupaže než u střídavého běhu. Hodnoty SF jsou téměř shodné, průměrná SF ze soupaže byla o jeden tep za minutu nižší než u stříďáku. Rychlejším stylem byl střídavý běh než soupaž.

Z výsledků plyne jednoduché doporučení pro dorostence, které jsme testovali. Při stoupaní na Rezek (cca 1,4 km, průměrný sklon 7 %) je pro dorostence výhodnější a rychlejší jet střídavým během než soupaží.

Testování jsme realizovali na kolečkových lyžích, protože podmínky jsou oproti zimě stabilnější. Na různých druzích sněhu je těžké namazat správně lyže a soupaž by mohla být výhodnější. Navíc jsme brali v potaz pouze stoupání. Na sněhu si závodníci na „holých“ lyžích vytváří náskok především ze sjezdů a na rovinách.

Článek je staršího vydání. Poprvé vyšel na Bezky.net v červnu 2022.