Není žádným tajemstvím, že psychika sportovce je dnes jedním z nejdůležitějších faktorů, které ovlivňují jeho výkony. Vrcholoví sportovci mají své psychology, kteří se snaží maximálně pomáhat, ale to je léčba následků, nikoliv příčin. Profil člověka se formuje již v útlém mládí, a přiznejme si, že morálka, což je vnější projev psychiky jedince, je u dnešní mládeže velice problematická.

.=
„Je to v hlavě“ slyšíme od trenérů při hodnocení výkonů sportovců. Tréninkové objemy špičkových lyžařů se příliš neliší, materiální vybavení mají všichni stejné, co tedy dělá z jedince světovou jedničku? Samozřejmě talent, genetické předpoklady a tvrdý trénink, ale nezastupitelnou roli zde hraje vůle, jejíž síla je větší než si připouštíme. Samotná vůle ale nestačí, podmínkou je dostat to, čeho chceme dosáhnout, do podvědomí. Pokud se to podaří, můžeme hovořit o „psychologickém dopingu“, který není a nikdy nemůže být zakázaný. Dokud ale není předmět vůle v podvědomí uložen, může to mít kontraproduktivní účinek. Když závodník příliš chce, „svazuje mu to ruce i nohy“. Je dokázáno, že velký vliv na psychiku jedince má pozitivní myšlení. Nejzářivější hvězda Olympijských her v Soulu atletka Florence Griffithová si vždy v noci před závodem při usínání přehrávala na magnetofonu sebevědomé výroky: „Jsem dobrá, jsem nejlepší na světě, určitě zase zvítězím.“ Asi to pomáhalo, protože získala zlaté medaile v běhu na 100m, na 200m i ve štafetě 4x100m.

.= Vzpomeňme si na Jakuba Jandu, který s trenérem Vasjou Bajcem byl nejlepším skokanem na světě a sám přiznal, že jeho náhlý strmý pád ve výkonnosti způsobily psychické problémy z odchodu trenéra. To, že psychika závodníka má na jeho výkon velký vliv, potvrzuje případ, kdy závodnice vzdala závod Světového poháru jenom proto, že se nepohodla se svým partnerem. Zajímavý přístup k členkám běžeckého reprezentačního týmu, který vedl, měl nejúspěšnější trenér své doby Zdeněk Ciller. Netajil se tím, že úmyslně vnesl mezi závodnice nesváry, aby zmobilizoval jejich ego, protože věděl, že závodník musí jít na start buď v maximální pohodě, nebo naopak s velkým vztekem.

.=
Při hledání příčin psychických problémů závodníků nemusíme jít daleko. Stačí se rozhlédnout kolem sebe a pozorovat mládež: Maminka třináctileté závodnice si neví se svojí dcerou rady. Ta odmlouvá, nic jí nejde „pod nos“, má „svoji hlavu“, pomáhat s domácími pracemi nemůže, protože většinu času tráví u počítače. Proč rodiče své ratolesti nezvládají? Protože začali s výchovou příliš pozdě, a psycholog to má zachraňovat? Je nejvyšší čas, aby rodiče ve výchově přitvrdili, aby vštípili svým dětem, že nic není zadarmo, že žákovský přeborník republiky není žádný mistr světa, a pokud jím chce být, tak musí především doma poslouchat své rodiče, ve škole učitele a na tréninku svého trenéra.