.= Jaro se hlásí a teploty pomalu šplhají nahoru. Možná slunečné počasí naláká několik z vás, kteří rádi trénujete na kolečkových lyžích. K tomu ale potřebujete speciální hole, respektive speciální hroty na holích, jenž se na asfaltu tolik neničí. Jaký materiál se k jejich výrobě používá se dozvíte v následujícím textu.

.=
Možná jste si už někdy všimli, že u závodních běžeckých holí se často objevuje poměrně nenápadná zkratka HM, která není nijak vysvětlena. Hole nesoucí toto označení bývají tak drahé, že většina běžných lidí (resp. lidí, kteří hole nedostávají) by se s nimi bála závodit, aby je nezlomili. Jaký je tedy rozdíl mezi běžnými karbonovými holemi a těmi označenými zkratkou HM?

.=
Obecně se uhlíková vlákna vyrábí, tak že se nejprve tavným zvlákňováním upraví výchozí materiál, který bývá označován jako prekurzor. Následně jsou vlákna při teplotě 200 – 450 °C stabilizována. Závěrečnou fázi poté představuje tzv. karbonizace, kdy dochází při teplotě v rozmezí 1000 – 2000°C k převodu prekurzorů (výchozí látky) na uhlíková vlákna. Zahřívání uhlíkových vláken probíhá z důvodu zamezení hoření bez přítomnosti kyslíku, který bývá nahrazen dusíkem. Zahřátí materiálu na vysokou teplotu způsobí odstranění většiny neuhlíkových atomů. Takto vytvořená vlákna poté obsahuje přibližně 85 – 95 % uhlíku a je z nich vyráběna většina běžných karbonových holí. Obsah uhlíku však lze ještě zvýšit tzv. grafitizací, při které jsou vlákna vystavena teplotě až 3000°C. Výsledná grafitová vlákna poté obsahují i více než 99 % uhlíku.

[* https://farm1.staticflickr.com/899/40496400304_e619cece48.jpg *]

(Foto: Fischer)

.=
K označování tuhosti materiálu se využívá tzv. Youngov modulu, pro který platí, že čím větší hodnota, tím tužší je vlákno. Hodnoty Youngova modulu jsou udávány v GPa či tun/mm2. Druhá z uvedených jednotek je zpravidla zkracována na „tonne“ či ještě častěji pouze na písmeno „T“. Vysoké hodnoty Youngova modulu znamenají vysokou tuhostí materiálu, ale vyšší křehkostí. Taková vlákna jsou označovány angl. high modulus čili zkráceně HM.

.=
Například u karbonových rámů kol je používáno více typů vláken, kde vlákna 24T a 30T zajišťují odolnost, zatímco 30T a vyšší se starají o tuhost rámu. V případě karbonových holí se však používá výhradně jeden typ vláken. U těch nejdražších modelů jde především o tuhost tubusů, takže se využívá i 40T. U nižších modelů se již však používají o něco „měkčí“ materiály, které jsou levnější.

Podklady pro článek byly čerpány z webu KolečkovéLyže.cz