Pro trénink běhu na lyžích je důležité uvědomit si, že nejde jenom o vlastní lyžování, ale o pohyb jako takový. Dostáváme se tak do sféry všestrannosti, která by měla být zejména u mládeže základem tréninkového procesu. Ne nadarmo označili antropologoví odborníci běh na lyžích z pohledu ideálního somatotypu člověka za jeden z nejvhodnějších druhů sportu.

Běh na lyžích rozvíjí téměř všechny svalové skupiny v lidském těle a proto je možné pro trénink využít nepřebernou škálu pohybů. Naše společnost v rámci civilizačního procesu hledá umělé „pohybové aktivity“ pro občany a přitom by stačilo příliš nepodléhat technickým vymoženostem. Rozumní rodiče nedovolí svým dětem vysedávat celé hodiny u počítače, neřku-li u televize, protože ví, že přirozená aktivita ve formě dovádění a her je pro vývin mladého organizmu nenahraditelná. Vždyť Sokol, skauting i Pionýr stavěl výchovu mladé generace právě na pohybu a heslo zakladatele Sokola Dr. Miroslava Tyrše: „Ve zdravém těle zdravý duch.“ platí dodnes.
Dětem dnes chybí i ten nejzákladnější pohyb – cesta pěšky do školy. Docházková vzdálenost školáků se měří na stovky metrů, zatímco dříve to byly celé kilometry. Moje spolužákyně jezdila devět let do školy denně 6 km na kole, a když pak pokračovala ve studiu v Praze a trochu potrénovala, stala se mistryní ČSSR v cyklistice. Mezi dětmi, které v zimě jezdily do školy každý den ze Zadova do Stach na lyžích, vyrostli i někteří naši reprezentanti. Naopak znám případ, kdy podnikatel neudělal bez auta krok pěšky a po čase začal mít v nohách cévní problémy, na které po neúspěšném léčení zemřel.
Nelze opomenout ani to, že pohybová aktivita ovlivňuje i mentální čilost. To se týká zejména starších lidí. Ti stárnou tím rychleji, čím méně pohybu mají. V lyžařské běžecké stopě potkáváme přece i osmdesátileté jedince a někteří z nich dokonce ještě závodí. Pro seniory je velice důležité, aby příliš nepodléhali civilizačním nabídkám a sami sobě si nezdůvodňovali, že se musí za každou cenu šetřit. Mohou třeba ve vícepodlažním domě ignorovat výtah a chodit po schodech alespoň směrem dolů. Děti a vnuci dělají svým rodičům a prarodičům medvědí službu právě tím, že jim příliš ulehčují pohyb.

Vraťme se ale k tomu jak docílit, aby se nám pohyb stal životní nutností. Všechno začíná samozřejmě v hlavě, protože lidský mozek je schopen zvyknout si opravdu na všechno. Je dokázáno, že simulant, který vydrží několik měsíců hrát blázna, se nakonec skutečně zblázní. Proč bychom tedy nevyužili této lidské vlastnosti naopak k tomu, aby se nám pohyb stal životní potřebou? Využijme přirozenou vlastnost mladých lidí – touhu po pohybu – a nabídněme jim pohyb jako drogu. Musí to ale být učiněno promyšleně, nenásilně a zábavnou formou s vidinou úspěchu a seberealizace. K tomu, aby si mladý člověk na pohybovou aktivitu zvykl, je třeba vydržet několikaměsíční trénink pod vedením opravdového odborníka, a proto by měli se začátečníky pracovat ti nejzkušenější trenéři.