Lyžařský trenažer v biatlonovém centru v Jablonci nad Nisou
.=
Historie používání běžících pásů ke sportovním účelům je poměrně mladá. Za první „běžecký“ trenažér lze považovat velké kolo opatřené schody, které Sir William Cubitt v roce 1817 instaloval ve věznici v Colbath Fields, když viděl zahálející vězně. Trestanci chodili v průměru šest hodin denně a zdolali přes 4000 výškových metrů a spálili víc než 2000 kalorií. Moderní konstrukce běhátka je známá od počátku dvacátého století. V roce 1911 podal Claude Lauraine Hagen v USA patent na tréninkový stroj, jehož konstrukce byla podobná dnešním. Pás byl poháněn silou běžce a dokonce zde byla možnost změny sklonu. Prvním motorizovaným pásem vybavil svou kardiologickou laboratoř doktor Robert A. Bruce v roce 1952. K běhu na kolečkových lyžích se trenažéry začaly využívat v sedmdesátých letech ve Skandinávii.
.=
První lyžařský trenažér v ČR pro svoje sportovce zakoupil Olymp centrum sportu Ministerstva Vnitra, který má pod svými křídly mimo jiné i biatlonovou reprezentaci. Výrobcem stroje Saturn 450/300 rs je bavorská firma h/p/cosmos. Hlavní vlastností, kterou se tento pás odlišuje od běžných zařízení jsou rozměry. Sportovec může pro pohyb využít plochu 450 x 300 cm, což je ideální i pro trénink volné techniky. Povrch pásu je tvořen několik centimetrů tlustou gumou, jež má velkou životnost a lze ji opravovat a navíc umožňuje použití hrotů na holích, které jsou podobné klasickým „zimním“ hrotům a nemění vyvážení hole. Lyžař se může pohybovat rychlostí až 50 km/h s regulací po 0,1 km/h a ve sklonu od – 4 do 25 % s krokem 0,1 %. Maximální akcelerace z 0 na 50 km/h je za 3 s. Sklon jde měnit rychlostí 1° za sekundu. Součástí zařízení je ocelový oblouk s lanovým závěsem, který je prsním úvazkem spojený se sportovcem. V případě pádu dojde k automatickému vypnutí pásu. Automatické vypnutí zajišťují také světelné závory na přední a zadní hraně pásu. Trenažér je poháněn motorem o výkonu 30 kW a jako celek má zařízení hmotnost přibližně 11,5 t.
[* https://live.staticflickr.com/65535/49622254713_d8e37576ef.jpg *]
.=
Obsluha se provádí jedním z dvojice dotykových displejů. Obslužný program (h/p/cosmos para control) umožňuje manuální řízení, spuštění přednastaveného profilu nebo kontrolu intenzity (změna rychlosti nebo sklonu) podle tepové frekvence. V aplikaci lze vytvářet také vlastní profily. Toho se často využívá při testování a může jít až k simulaci průběhu závodních tratí. Po spuštění profilu může obsluha reagovat a v případě potřeby měnit některé parametry manuálně. Informace o každém tréninku se ukládají a je možné je využít pro zpětnou analýzu. V místnosti je umístěn data projektor, jenž může zobrazovat tréninková data nebo častěji živý obraz z jedné ze tří kamer (přední, boční, zadní pohled), které samozřejmě umožňují i záznam ve full HD rozlišení s frekvencí až 200 fps pro zpětné zpracování a rozbor. Dále je v místnosti nainstalován systém pro 3D analýzu pohybu švédské firmy Qualisys (je tvořen osmi kamerami Oqus 300 a řídícím serverem) sloužící pro detailnější analýzu techniky.
.=
Stroj je majetkem Olympu a je primárně určen pro jeho sportovce, nikoliv pro veřejnost. Nejvíce je využíván biatlonovou reprezentací, ale vyzkoušeli ho už i cyklisti a přístup má i reprezentace v běhu na lyžích. Aktuálně má (za necelý jeden rok provozu, z toho aktivně se používal zhruba 7 měsíců) najeto přes 3000 km za necelých 300 h.
[* https://live.staticflickr.com/65535/49622771136_38190d7257.jpg *]
**Jaké jsou výhody a proč pořizovat takto nákladné zařízení?**
.=
První oblastí je trénink techniky. Sportovec při pohybu zůstává na místě a může přímo reagovat na pokyny od trenéra a využívá aktuální vizuální zpětné vazby z různých pohledů (nebo i zpětně z uložených dat). Pro trenéry se jedná o zcela novou úroveň možností působení na sportovce a zejména u mladých závodníků je vidět, jak rychle mohou jít s technikou kupředu. Další oblastí využití je testování, které může být zaměřeno specificky na lyžování a zároveň je opakovatelné ve standardních podmínkách. Třetí základní možností použití trenažéru je přesné řízení tréninku. Trenér může trénink nastavit zcela podle svých představ (sklon, rychlost, čas, délka pauzy atd.), a tím přesně vytvářet intervalové, silové, rychlostní ad. tréninky nezávisle na přírodních podmínkách.
**Jaké jsou nevýhody tréninku na pásu?**
.=
Při bruslení se může na pásu pohybovat pouze jeden sportovec z čeho plyne velká časová náročnost tréninku a jeho organizace ve skupině. Lehčí tréninky na trenažéru mohou být nudné a vyžadují větší odhodlání. Pomoci by mohla virtuální realita, ale aktuální verze softwaru to neumožňuje, což je škoda. Stačilo by se inspirovat ve světě cyklistiky, kde jsou v tomto ohledu mnohem dál.
.=
Lyžování na běžícím pásu určitě nenahradí sportování v přírodě, ale je příjemným bonusem pro výkonnostní sportovce a je dobře, že tuto možnost máme už i Čechách. Teď už je jen potřeba se ho naučit efektivně využívat a posouvat naše sportovce o kousek víc dopředu.
Zdroj: Nordic magazín