Běžec Magál vyhrál Hvězdu a užívá si báječné léto: Mám medaili, barák i dceru
Báječné léto si užívá Jiří Magál, člen bronzové olympijské štafety běžců z Vancouveru 2010. Naposledy o víkendu vyhrál 36letý reprezentant z Dukly Liberec známý český pohár v běhu do vrchu ve východočeském skalním městě Hvězda. I o něm vypráví v rozhovoru na webu czech-ski.com.
Jak náročné bylo získat skalp jednoho z nejlepších tuzemských vytrvalců Petra Pechka?
——————————————-
Počasí bylo skoro ideální, jenom trošku foukalo. Po rovinách to bylo vražedný tempo, to jsem se opravdu vytrápil. Držel jsem se ho a on mi to říkal, jdu na krev. Naštěstí přišel krátký výběh, kde jsem ho předběhl a pak schody. Tam jsem si ho zase docvakl.
Dokonce jste atakovali rekord závodu.
——————————————-
Zaostal jsem jen sedm vteřin za svým rekordem, který jsem zaběhl před dvěma lety taky s ním. Nahoře ve skalách už se běží opatrně, je to tam úzký, měl jsem náskok asi půl minuty, až pět set metrů v posledním výběhu jsem si byl jistý. Slušně jsem se tady rozběhl…
Máte běžeckou superformu z lyžařských soustředění?
——————————————-
Jsem vyběhanej líp než loni, zatím jsem odtrénoval všechno.
Povrzuje se obrovská kapacita a všestrannost běžců na lyžích?
——————————————-
Já jsem i lehčí, je to moje výhoda oproti ostatním lyžařům. Běželi jsme na reprezentačním soustředění anp test a my byli s Lukášem (Bauerem) nejlepší, Bajčimu (Slováku Bajčičákovi) jsme utekli. Jakšik po nemoci ještě neběžel, v rovinatějším přespoláku by na tom byl taky stejně dobře.
Plánujte další pohárové běhy do vrchu?
——————————————-
Každý rok běhám pět závodů za Iscarex. Ještě mi chybí Lysá hora, tam nemám traťový rekord, ale tam se běží po asfaltě, to bude horší. Jinde je mám z roku 2005, 2006, bude to teď těžší. Cíleně se chystám na Králičák 10. srpna, to je jeden z těžších, běží se jen terénem s pětikilometrovým vraždeným stoupáním na konec.
A začátkem září byste neměl chybět v elitním české štafetě pro slavný Dolomiten lauf, že?
——————————————-
Na Dolomiten lauf pojedu z reprezentačního soustředění v Livignu. Složení by mělo být podle Asociace extrémních sportů jen české, dá se reálně bojovat o třetí až sedmé místo v profitýmech. Plánuju si Dolomiten lauf každý rok deset let, ale stihl jsem ho jen třikrát, vždycky jsem nějak onemocněl. Ale dvakrát jsem tam byl první a jednou čtvrtej.
To se cení, přibývá konkurence afrických běžců.
——————————————-
Oni dávají rovinu kilák po třech minutách, utavil jsem se s nimi trochu, ale v kopcích je dobíhám. Já zůstal pak asi jen půl minutu. S jedním jsem se na trati bavil a on mi povídá: Já jsem zvyklej takhle „solit“, to je normální, ale pak se v kopci trápím. Oni mají ještě o deset kil míň než já.
Mistrovství světa v běhu do vrchu by vás nelákalo?
——————————————-
Svět je letos nahoru a dolů, to nejde, v sebězích ztrácím oproti specialistům. Loni jsem onemocněl, tak zas za rok možná.
Letos jste ještě zvládl i bikové angažmá.
——————————————-
Jezdil jsem za Cyklofit Liberec se Zuzanou Kocumovou, půjčili mi na léto kola. Na Okolo Liberce to bylo jen rozjetí po dvou dnech tréninku. A Malevil čtyřicet kiláků, to je na mě tak akorát, hodinka a půl, byl jsem kolem sedmého místa. Bikeři jsou víc vyježděný ve sjezdech, trošku mi i síla ještě chyběla.
Oproti běžcům už máte za sebou také dva pobyty na sněhu, což si všichni z družstva pochvalují.
——————————————-
Já už od roku 2003 jezdil sám lyžovat. Když stoupneš v červenci na lyže, přijde ti, jak kdybys na nich stál před týdnem. Určitě to je lepší. Hned v září pak můžeš naplno trénovat na sněhu na ledovci.
Když pohlídáte zdraví, že?
——————————————-
Zdraví je odvislé od chyby, prochladneš, nechce se ti převlíkat. Dávám si pozor, musíš se pořád hlídat. Spolupráce s doktory mám teď funguje výborně. Když něco málo zahapruje, během třech pět dní jsme v pořádku. Ale já byl loni rozsekanej měsíc a trápil se s antibiotiky. Podobně jako teď Martin Jakš.
Regeneraci nebrzdí ani čerstvě narozená dcerka?
——————————————-
Malá spí přes den, v noci kouká nebo se krmí, ale jsem nadšenej. Jsem dlouho doma, užiju si ji líp než na skypu, než budeme muset do výšky. Byl to pro mě zlom v životě. Už mi nic nechybí. Mám olympijskou medaili, barák, a teď i zdravou dceru.