Pro každého sportovce, který zařazuje běh do svého tréninkového plánu, je zdravé chodidlo naprostým základem. Chodidla jsou bezpochyby nejnamáhanější částí, a přesto k nim většina z nás přistupuje, jako by noha končila už u kotníku.

Během jediného kroku musí ztlumit tvrdý dopad, unést celou váhu těla a okamžitě ho vymrštit kupředu. Tento cyklus se opakuje tisíckrát za sebou, často i několik hodin v kuse.

Po náročném tréninku automaticky masírujeme ztuhlá stehna nebo lýtka, ale na plosky nohou, které jsou v neustálém kontaktu se zemí, zapomínáme. Přitom právě kondice chodidla určuje, jak funguje zbytek těla, a přímo ovlivňuje náš sportovní výkon.

Často sportovci začnou svá chodidla řešit až v době, kdy se jim například propadne klenba nohy a připojí se další komplikace, které způsobí, že musí běh úplně vyřadit.

Pečujte o své nohy

Představte si, že byste si koupili luxusní sportovní auto, které má ale úplně prorezlý podvozek. Jak by se vám v něm jelo? S lidským tělem je to podobné. Zdravé chodidlo je odrazovým můstkem pro správné držení těla i stoprocentní výkon. Pokud ho budete přehlížet, dříve nebo později se objeví bolest v jiných partiích. Naopak běžci, kteří se o své nohy pravidelně starají, zaznamenávají rychlejší progres s daleko menším tréninkovým úsilím.

Riziko se nevyhýbá ani občasným běžcům. Pokud si myslíte, že na to vaše „pobíhání“ stačí jakékoli staré tenisky, jste paradoxně v největším ohrožení. Zatímco elitní atleti boty střídají a udržují svaly chodidla neustále aktivní, rekreační běžci mívají tyto svaly ochablé. Problém se při běžné chůzi projevit nemusí, ale při běhu se přihlásí o slovo velmi rychle.

Udělejte si rychlý test: Zkuste od sebe na ruce roztáhnout prsty co nejvíce do vějíře. A teď to samé vyzkoušejte u nohou. Nejde to? Hýbou se jen některé, nebo jsou prsty zkroucené dovnitř a trčí do stran? Na vině jsou těsné boty a především chybějící péče.

Anatomie stability a skrytá rizika

Zdravá noha musí být pružná, což jí zajišťuje podélná a příčná klenba. Díky nim absorbuje nárazy, reaguje na nerovnosti terénu a drží stabilitu. Jakmile ale klenby nefungují, objevují se komplikace:

• Pokleslá příčná klenba: Drží ji hlavně vazy a ohýbače prstů, při oslabení se chodidlo rozšiřuje.
• Podélně plochá noha: Často se pojí s vtáčením kotníků dovnitř. Většinou jde o svalovou dysbalanci.
• Typicky plochá noha („placka“): Kotník zůstává ve správné ose, ale chodidlo je zcela ploché. Zde hraje zásadní roli genetika.
• Vysoký nárt (příliš vysoká klenba): Opačný extrém. Taková noha bývá rigidní, špatně tlumí nárazy a často bolí.

Všechny tyto odchylky se řetězí nahoru do celého pohybového aparátu. Bývají skutečnou a skrytou příčinou chronických bolestí kolen, kyčlí nebo úponů. Běháním sice tělo sílí a zvyká si na zátěž, ale pokud ambice předběhnou připravenost a trénink nedoplníte regenerací a kompenzačním cvičením, nohy vám brzy vypoví službu.

Čtěte také – Stabilizační cvičení: Dožeňte, na co nebyl v sezóně čas

Nebo také – Stabilizační cvičení pro lyžaře: Mobilní a silný trup

Tento článek byl aktualizován. Poprvé vyšel na Bezky.net v květnu 2021.