Do Vasaloppetu zbývají sotva dva měsíce. Tedy dost času položit základy, abyste zažili skvělý zážitek mezi Sälenem a Morou – ať už honíte osobák, nebo máte ambici vůbec dojet legendárních 90 km.

„Za pár desítek let, co koučuju sportovce na všech úrovních, jsem vypozoroval, že na start Vasaloppetu se staví dva typy lidí: ti, kteří se přihlásí a skutečně se na něj připravují, a ti, kteří se přihlásí a pak na něj až do závodu už nemyslí,“ říká pro Langrenn.com guru Vasaloppetu Erik Wickström a dodává:

„Pokud patříte do té první skupiny, je mnohem větší šance, že budete mít dobrý zážitek a chuť se vrátit, než u těch z druhé skupiny.“

Čtěte také – Marcialonga krok za krokem: Co čekat na trati a kde to začne bolet

Erik Wickström napsal několik knih o běžeckém lyžování a tréninku, vybavení, přednáší a stojí za podcastem „Lagom Kondition“, který je zaměřený na začátečníky a hobby sportovce. Teď nabízí také tréninkové vedení pro sportovce všech úrovní (kromě elitních závodníků) prostřednictvím své firmy Wickström Coaching.

Není důvod k panice

Ti, kteří trénovali pravidelně a od léta, přes podzim až do období před Vánoci absolvovali tři až pět kvalitních a pestrých tréninků týdně, mají pravděpodobně teď solidní základ – jak po stránce vytrvalostní, tak silové. Pokud jste jedním z nich: skvělá práce a pokračujte stejně. Teď je čas tenhle základ využít a dál na něm stavět.

Ale pokud mezi ně nepatříte, není důvod panikařit. Do 1. března, kdy se koná Vasaloppet, je pořád dost času.

„Drtivá většina těch, kdo se na Vasaloppet přihlásí, moc nelyžuje, nevlastní kolečkové lyže a netrénuje nijak zvlášť hodně. Přesto dojedou do cíle,“ říká Wickström.

Každodenní realita

Ideálně byste měli každý týden odtrénovat slušný objem v pestré kombinaci dlouhých vyjížděk, intenzivních tréninků a posilování.

Wickström ale naprosto chápe, že to se životem a každodenní realitou nejde dohromady u každého. Zdůrazňuje, že každý trénink se počítá – zvlášť když se vám daří být alespoň docela pravidelní.

„Když zvládnete dostat do týdne pár tréninků, je to úplně v pohodě. A pokud to nejsou lyžařské tréninky, tak je to taky v pořádku. Snažte se zůstat v dobré kondici, ať už si vyberete jakoukoli aktivitu,“ říká.

Čtěte také: Ruční a strojové struktury na běžeckých lyžích – I. díl

Rychlá forma

Wickström navíc boří zažitý mýtus, že se nedá nic natrénovat na poslední chvíli. „Jasně že se to dá. Únor lze využít na maximum,“ říká.

„Nejdůležitější je jezdit co nejvíc na lyžích poslední měsíc před závodem. Pokud jste z různých důvodů nestihli během roku natrénovat tolik, kolik jste chtěli, dá se hodně dohnat pořádným finišem v posledním měsíci před závodem. Není to strategie, kterou bych doporučil z pohledu obecného zdraví, ale tahle rychlovka většině lidí krátkodobě výrazně pomůže,“ dodává a na závěr shrnuje:

„Moje nejlepší rada je: v únoru hodně lyžujte a neplánujte si poslední měsíc před Vasaloppetem žádné velké projekty, jako třeba rekonstrukci kuchyně. A to platí pro všechny, kdo se chystají na devadesátikilometrovou klasiku – ať už jste trénovali pravidelně a systematicky celý rok, nebo to teď musíte zachraňovat rychlým „doťuknutím“ na poslední chvíli.“