V důsledku zákazu fluoru hraje výběr správné lyže pro konkrétní podmínky důležitější roli než kdy dříve.

V důsledku zákazu fluoru nabyly vlastnosti samotných lyží na ještě větším významu. Jonas Lindqvist je lyžařský trenér, servisman a majitel sportovního centra v Bruksvallarně. Vybírá a připravuje lyže pro mnoho švédských špičkových dálkových běžců i pro mladé sportovce.

Podle Lindqvista hrají dnes vlastnosti lyží a výběr správného páru větší roli než v minulosti. „Před zákazem fluoru byl kladen důraz na ty vlastnosti lyže, které zhruba ze 70 procent ovlivňovaly skluz. Zbývajících 30 procent tvořila strojová struktura, servis a ruční struktura. Nyní bych řekl, že výběr správné lyže je ještě důležitější a přibližně 80 procent kvality skluzu lyže vychází právě z výběru toho správného páru,“ říká Lindqvist.

Těžko se to měří, ale zdá se, že význam samotné lyže ještě vzrostl a vzrůstá dál. Podle Lindqvista jsou vlastnosti lyží a jejich výběr podle aktuálních podmínek podstatně důležitější než samotné mazání. „Každá lyže má určité zóny a ty určují, v jakém počasí lyže nejlépe pojede. Proto je dnes výběr správné lyže důležitější než voskování.

Čtěte také: Lyžařský průmysl se vyšetřuje – bylo provedeno několik razií

S lyžemi nelze dělat zázraky

Každá lyže má určité zóny, čímž se rozumí oblasti na lyži, které jsou nejvíce v kontaktu se sněhem. V závislosti na konstrukci lyže mohou být tyto zóny různě dlouhé, což znamená, že se liší tuhostí, tlakem, který na ně musíme vyvinout. Vlastnosti těchto „tlakových“ zón určují, za jakých podmínek lyže nejlépe klouže.

„Když lyžař přinese své lyže do obchodu, změřím je, abych zjistil tyto zóny. Dělám to proto, že pro každou lyži lze zvolit pouze jednu strojovou strukturu,“ vysvětluje Lindqvist a pokračuje: „Lyži, která má velmi dlouhé tlakové zóny, nelze přimět k tomu, aby fungovala se strukturou určenou do teplých podmínek. To nikdy nebude fungovat.

Obecně platí, že lyže s delšími tlakovými zónami mají lepší skluz v chladných podmínkách a na novém sněhu. Kratší zóny naopak fungují lépe v teplejších a vlhčích podmínkách. „Když zákazníci přijdou do obchodu, mají různé problémy. Zákazník si mohl koupit lyži jinde v domnění, že je vhodná do teplejších podmínek. Pak se může stát, že má lyži určenou do mrazu, na které je udělaná teplá struktura.“

Fluor stíral rozdíly

Před nejoblíbenějšími dálkovými běhy roku, jako je Vasův běh (Vasaloppet), se vždy hodně mluví o mazání a skluzu lyží. Lidi zajímá, jaké produkty a kombinace fungují nejlépe. Podle Lindqvista se však pozornost nyní přesunula jinam.

Čtěte také: Správné broušení lyží. Jak vybrat vhodnou strukturu pro Vasův běh nebo Birken?

Říká, že v důsledku zákazu fluoru by se měla věnovat větší pozornost výběru lyží a jejich konstrukcím. „Elitní lyžaři si jsou této věci plně vědomi, ale mnoho výkonnostních amatérů stále řeší, jaké mazání funguje nejlépe. Pokud namažete lyži určenou do mrazu na teplé podmínky, nebude fungovat dobře. Těžiště se rozhodně přesunulo,“ říká Lindqvist. „Se současnými vosky nelze vytvořit tak velké rozdíly. Díky fluoru se rozdíly mezi lyžemi stíraly. Na druhou stranu to znamená, že dnes můžete používat levnější vosky a peníze raději investovat do dalších lyží.“

Potřeba více párů

Růst významu vlastností a konstrukce lyží může mít podle Lindqvista dopad i na finance.

„Znamená to, že je potřeba více lyží. Zejména u mládeže to není dobrá situace. Najít specifické typy lyží není vždy snadné. Svou roli hraje i váha lyžaře, což komplikuje situaci jak z pohledu obchodníka, tak z pohledu sportovce. Jednou ze zajímavostí je, že pro některé sportovce, kteří přijdou do našeho obchodu, najdeme tři nebo čtyři vhodné páry. Pak se může stát, že v sadě mají lyže od tří různých značek. Tento proces může být někdy náročný,“ uzavírá Lindqvist.