.= Josef Lánský byl dobrou duší všech sdruženářů a lyžařů. Pokaždé měl při ruce radu, úsměv nebo povzbuzení. Závodníci, trenéři i příznivci ho měli rádi, neboť byl nejen stálým nositelem pozitivní energie, ale také zkušeným, všímavým a vždy ochotným rádcem. A ačkoliv měl už dávno nárok na zasloužený odpočinek, nechyběl nikdy na žádné významné lyžařské události. Lyže – a především severská kombinace – se staly jeho velkou a osudovou láskou. A ať už se během svého života ocitl v jakékoliv roli, stále předával lidem okolo bílé stopy a můstků kus svého srdce.

.=
V pondělí 20. února však zasáhla lyžařské hnutí v České republice smutná zpráva. Krátce po svých 87. narozeninách Josef Lánský náhle zemřel ve svém pražském bytě. Po člověku, který byl stále aktivním funkcionářem Úseku severské kombinace SLČR a měl ještě hodně plánů, tak rázem zbyly jen fotografie a mnoho krásných vzpomínek.
Narodil se v roce 1930 ve Studenci a v místním Sokole už od čtyř let běhal na lyžích. Jeho disciplínou se však stal závod sdružený. V devatenácti to dotáhl do československé reprezentace, ale po sedmi letech – v roce 1956 – musel kvůli zranění předčasně ukončit sportovní dráhu. Mezitím však vystudoval obor tělesná výchova na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, což předurčilo jeho další životní kariéru. V roce 1953 přešel jako asistent katedry tělesné výchovy na nově založenou Vysokou školu strojní v Liberci, kde založil a přes třicet let vedl lyžařský oddíl při TJ Slavia VŠS Liberec.

.=
Nesmírně bohaté bylo i jeho trenérské angažmá. V roce 1958 začal trénovat nejlepší sdruženářské dorostence a juniory v tehdejším Československu a kromě toho vedl i reprezentační akademické družstvo. Poté už následoval vrchol jeho kariéry. V období 1986–1994 se stal šéftrenérem skoku a severské kombinace úspěšných reprezentačních družstev (mj. Ploc, Parma, Malec, Jež, Sakala).
Od roku 1994 se datuje rovněž jeho funkcionářská dráha ve Svazu lyžařů ČR. Působil jako sekretář ještě společného úseku skokanů a závodníků severské kombinace, později už jen Úseku severské kombinace. Této činnosti, kterou vykonával s pečlivostí a vysokým nasazením, zůstal věrný až do současné doby. Zásluhou své nezdolné energie a vůle se dokázal vyrovnat i s následky těžkého zranění při dopravní nehodě a dožil se úctyhodného věku.

.=
Bohužel, 20. února srdce Josefa Lánského naposledy dotlouklo. Jeho zápis do lyžařské a sdruženářské kroniky však zůstane hodně výrazný. Populární „Pepa“ představuje bezpochyby významnou osobnost, která se podílela na formování moderních základů českého lyžařského sportu. Také jeho přátelská pohlazení po duši, optimismus, vtipné postřehy, rady a někdy i hodně „vousaté“ vzpomínky nám budou velice chybět. Ale kdo zná jeho lyžařský entuziasmus, ví, že určitě už někde nahoře připravuje bílou stopu a skokanské můstky.
Čest jeho památce!