.= S kineziotapingem jste se již určitě setkali. Jde o barevné elastické pásky, vyrobené většinou z bavlněných vláken, které se nalepují na různé části těla s mnoha terapeutickými účinky. Metoda kineziotapingu vznikla v Japonsku, odkud se rychle rozšířila do dalších částí světa včetně ČR a v současnosti ji s chutí využívají nejen sportovci.

**Kde se s kineziotapingem setkáme?**

.=
Kromě oblasti sportu se kineziotaping používá i v oblasti lékařství, rehabilitace a regenerace, například pro zlepšení hojení jizev nebo rychlejší vstřebávání velkých hlubokých podlitin buď po operativním zákroku, nebo po úrazech. Velmi oblíbená je tato metoda pro snížení bolestivosti svalů, zvýšení stability kloubů a korekci jejich postavení, pro zapojení nebo naopak vyřazení svalových skupin do/z pohybu, dále pro rychlejší zmenšení otoků a již zmíněných modřin. Po správné aplikaci se zvýší průtok krve postiženým místem (využíváme hlavně při zatuhlých svalech – vyšší prokrvení znamená zahřátí svalu a následnou úlevu), zmenší se tlak na místo otoku, uleví se svalům a šlachám v jejich tahu.

**Jak se kineziotape používá?**

.=
Ideální je nejdříve místo, kde budeme aplikovat, co nejvíce odmastit, například lihem. Na mokré nebo mastné kůži kineziotape držet nebude, nebo se hodně rychle odlepí. Pokud je daná část těla ochlupená, je vhodné ji oholit, jinak budeme tahat za chlupy a účinnost na kůži se sníží, nemluvě o značném nepohodlí při strhávání. Pod kineziotape se může nastříkat i lepidlo, které přilnavost zvýší a je to také varianta, pokud oblast aplikace oholit prostě nejde. Dále musíme vědět, proč kineziotape lepíme a jakou úlohu bude plnit. Následně se páska lepí buď úplně bez tahu (i tak je ale vyráběna s určitým napětím), nebo ji natahujeme podle potřeby. Pro představu – kineziotape, který slouží jako stabilizace kloubu, bude natažený a tudíž pevnější víc, než kineziotape na lepší průtok lymfy. Pásky je možné nastřihávat do tvarů Y, V, vytvářet mřížky, apod. Záleží na představivosti terapeuta, který kineziotape lepí a ze všeho nejvíc na jeho zkušenostech a znalostech problematiky. Hodně klientů se ptá, jestli si budou schopni aplikovat další kineziotape po slepení prvního sami doma. Ano, budou, ale jen ten konkrétní a po instruktáži, jak na něj. Sice to vypadá na první pohled jednoduše, ale nesprávným použitím si lze vytvořit obtíže větší, než měl člověk doposud, a tak doporučuji svěřit se do rukou masérů a fyzioterapeutů kineziotapů znalých.

**Záleží na barvě?**

.=
Jedna z nejčastějších otázek většiny klientů. Barva pásky na její účinek vliv nemá, je to jen otázka estetiky a přání. Kineziotapy se liší podle výrobců v jejich pevnosti, typu lepidla nebo šířky, ale neplatí, že například černý bude pevnější než růžový. Barva může ovlivňovat ze všeho nejvíc psychiku. Když se klientovi bude zamlouvat vzhledově, bude ho radši nosit a psychika, jak je známo, je mocná čarodějka.

**V jakém případě není aplikace vhodná?**

.=
I přes to, že je kineziotaping neinvazivní metoda a mohlo by se zdát, že je použitelný za jakýchkoliv podmínek, musíme v některých případech od aplikace ustoupit. Jako nejzávažnější kontraindikace se považují jednak celkové horečnaté stavy organismu, žilní trombóza, křečové žíly, dále místa na kůži, kde došlo ke krvácivým poraněním, mokvající místa a zcela nezahojené jizvy. Dále ani místa kožních nemocí nebo ekzematických projevů nejsou nejvhodnější, protože může dojít k místnímu zhoršení. Osobně bych nedoporučila pouštět se do kineziotapování míst s nejasnými potížemi bez stanovené diagnózy buď lékařem, nebo terapeutem.

**Hygiena**

.=
S kineziotapy se jde normálně mýt i koupat. Při sušení je lepší ručník jen přikládat a netřít, protože tím by se mohla páska poškodit a odlepit. Ani sušení fénem není nejlepší postup, radši necháme kineziotape volně oschnout. Doba, po jakou necháme kineziotape nalepený, je diskutabilní, já zastávám názor, že maximálně 3 – 4 dny. Člověk se pod ním potí a při delší aplikaci se může vytvořit nepříjemná vyrážka. S prodlužující se dobou se také snižuje pevnost kineziotapu, a tím i jeho terapeutický účinek.

**Závěr**

.=
Za největší výhodu kineziotapů můžeme považovat to, že ač s nimi jde různé části těla zpevnit, narozdíl od tapů pevných nebo obvazů, zárověň nebrání pohybu. Pokud se končetina vůbec nehýbe, dochází rychle k zatuhnutí svalů a kloubů a potom je nutná delší rehabilitace. S kineziotapy můžeme cvičit, protahovat a masírovat v podstatě hned. Za důležité považuji možnost vybrat si ze široké škály pásek tu, která bude klientovi sedět šířkou, délkou, barvou i použitým lepidlem, protože pohodlnost při nošení je až na prvním místě.

[* https://live.staticflickr.com/65535/49661572542_fb11345c62.jpg *]

(Kineziotape na hlubokou podlitinu po pádu na kole)

[* https://live.staticflickr.com/65535/49661291061_8d9658eece.jpg *]

(Kineziotape pro trapézy a lopatky při akutní bolesti)

[* https://live.staticflickr.com/65535/49660751293_c820c68284_z.jpg *]

(Kineziotape pro stabilizaci ramene)

[* https://live.staticflickr.com/65535/49660751988_62aaa7e334.jpg *]

(Kineziotape pro stabilizaci kotníku s výronem)

[* https://live.staticflickr.com/65535/49661291536_c47342a672_c.jpg *]

(Kineziotape při bolesti epikondylu)

[* https://live.staticflickr.com/65535/49661573607_7d71608f2f_c.jpg *]

(Kineziotape při bolesti kolene)

Zdroj: Nordic magazín