Známe spoustu příkladů, kdy běžci na lyžích opustili Světový pohár, aby závodili v dálkových bězích. Většinou byla hlavním důvodem snižující se výkonnost, zejména rychlost a dynamika. Astrid Øyre Slindová však ukazuje, že se dá jít i opačným směrem a vrcholnou výkonnost z laufů přetavit v pódiová umístění ve Světovém poháru. A to v necelých 37 letech!

Příznivci dálkových běhů jí jistě fandí, protože často můžeme slýchat, že laufaři jsou béčkoví lyžaři, kteří se umí jen „předklánět“ a ve Světovém poháru by neuspěli.

Astrid je výjimečnou lyžařkou, která zraje jako víno a prokazuje své univerzální schopnosti na lyžích. Skvěle zvládá soupaž, klasickou techniku i bruslení, takže je vlastně jedno, jakým stylem závodí a zda se jede distanční závod hromadně nebo intervalově.

Před 16 lety, v březnu 2008, debutovala ve Světovém poháru na domácí půdě v norském Oslu. V dalších sezónách se ve Světovém poháru výsledkově pohybovala nejlépe okolo 20. místa a hůře. V době Bjoergenové a dalších silných norských závodnic se jednalo o špatné výsledky a v podstatě nereálné, aby se Astrid udržela v národním výběru.

Osm sezón soupažení

V sezóně 2015/16 plně přesedlala z klasických běhů na dálkové a absolvovala kompletních 8 sezón ve Ski Classics. Získala mnoho umístění na stupních vítězů a zařadila se tím do síně slávy Ski Classics. V sezóně 2021/22 ovládla i legendární Vasův běh. Pravidelně vyhrávala profilově těžké závody ve Skandinávii, často klasickou technikou běhu na lyžích. V soupaži však byla také velmi silná. Zejména v těžkých stoupáních. Jedním z mála závodů, kde se jí nepodařilo vyhrát, byla italská Marcialonga. Možná kvůli poměrně rovinatému profilu.

Často také v průběhu sezóny trpěla nemocemi, kvůli kterým se jí nikdy nepodařilo dosáhnout na celkovou šampionku Ski Classics.

Návrat do reprezentace

Po odchodu Marit Bjoergenové, Therese Johaugové a dalších do lyžařského důchodu využila slabší konkurence v národní reprezentaci a nominovala se do Světového poháru. V sezóně 2022/23 skončila celkově 7. v Tour de Ski a 2x vybojovala pódiové umístění. Bronz na 20 km klasicky ve Francii a stříbro na 50 km volně na domácím prestižním Holmenkollenu. V následující zimě skvěle naladila formu a na svém vůbec prvním startu na mistrovství světa v Planici vybojovala bronzovou medaili ve skiatlonu a zlato ve štafetě.

Dosaženými výsledky Astrid dokazuje, že by měla být nominována na domácí mistrovství světa do Trondheimu. A krom toho, co může pro ni být jiným snem než premiérová účast na zimních olympijských hrách v příští sezóně? A případný zisk první olympijské medaile v 38 letech? V jejím případě je vše možné. Je si však vědoma, že musí být zdravá. Letošní přípravu jí zkomplikoval černý kašel a byla šťastná, že na jejím zdraví nezanechal žádné následky a vrátila se v plné formě zpět.

Tolerantní tým

Skvělou podporu má Astrid ve svém týmu Aker Daehlie, který není zaměřený čistě na dálkové běhy. Stmeluje lyžaře napříč disciplínami i státy. Slindové nechávají volnou ruku a je čistě na ni, zda bude reprezentovat ve Ski Classics či Světovém poháru. Jednou, když dojela do cíle závodu Světového poháru v jižní Evropě, vyslali pro ni osobní letadlo, aby druhý den mohla startovat na Vasaloppetu.

Včerejší premiérové vítězství

Včera, jen dva měsíce před svými 37. narozeninami a více než 16 let po svém debutu ve Světovém poháru vystoupila včera Oeyre Astrid Slindová ve švýcarském Davosu na nejvyšší stupínek.

Její výhra byla naprosto zasloužená, protože stíhací závod žen na 20 km klasicky pro ní rozhodně nebyl procházkou růžovým sadem. Slindová musela překonat nejen závodění ve vyšší nadmořské výšce a na náročné trati v Davosu s novým vyčerpávajícím kopcem. Musela také porazit dvě současné nejsilnější klasičky v běžeckém lyžování, 36letou Therese Johaugovou a Kerttu Niskanenovou.

Při absenci distančních specialistek Ebby Anderssonové, Fridy Karlssonové a Norky Heidi Wengové byla v Davosu příležitost na další umístění v první trojce. To se však po prvním ze tří okruhů zdálo málo pravděpodobné. Slindová totiž projížděla mezičasem čtvrtá za Johaugovou, Carlovou a Niskanenovou.

Závody s individuálními starty na 20 km jsou však především o správně rozvrženém tempu a Slindová, která vyjela z brány jako 19. lyžařka, si svůj výkon perfektně načasovala. Z 12,6 sekundy ztráty po prvním kole byla v polovině trati o 10,1 sekundy za průběžně vedoucí závodnicí. Po druhém kole už jen o 8,1 sekundy a 3,1 km před cílem snížila náskok Johaugové na pouhých 0,5 sekundy. Na 19,6 km, dva kilometry před cílem, byla Slindová o 7,2 s rychlejší než Niskanenová a Johaugová byla o dalších 0,7 s za ní. Na výsledek však Slindová musela s napětím čekat, protože Johaugová startovala jako poslední ze 45 závodnic a stále byla na trati. Ani běžecká legenda však nedokázala najít výdrž potřebnou k vítězství a musela se spokojit s třetím místem, 13,1 sekundy za svou krajankou.

Nevěřící Slindová

„Nemůžu tomu uvěřit,“ řekla Slindová v cíli. „Nikdy jsem si nemyslela, že se to stane, alespoň ne v době, kdy Therese závodila. Myslela jsem si, že celou dobu bojuju o druhé místo, a pak jsem si najednou uvědomila, že můžu vyhrát. Nevím, co na to říct.“

V celkovém hodnocení Světového poháru se Astrid dostala na páté místo. Nejvíce bodů v boji o křišťálový glóbus má prozatím Jessie Digginsová.

Další článek o Astrid si můžete přečíst zde.