Otázek, jestli už se náhodou nechystá se závodním lyžováním skončit, dostal stovky. „První začaly padat asi tak před patnácti lety,“ směje se Stanislav Řezáč, člen týmu Slavia pojišťovna Robinson Trentino, kterému bude za pár dnů 53 let.

A jak aktuálně odpovídá Stanislav Řezáč na dotaz ohledně pokračování kariéry? „Uvidím. Rád bych to měl rozhodnuté do půlky, maximálně do konce května, protože tam někde by příprava na novou sezónu měla začít.“

Pořádnou dávku motivace dál závodit si Standa Řezáč přivezl v dubnu z Islandu, kde na slavném Fossavatnsgangan v oblasti Ísafjördur (Ski Classics Challenger, 50 km klasicky) vybojoval stříbrnou medaili a před něj se dostal jen slavný Andreas Nygaard (Team Ragde Charge).

Čtěte také: Legenda dálkových běhů Stanislav Řezáč uspěl na Islandu

Spokojenost s výsledkem

“Z výsledku jsem měl radost, to je jasný. Tenhle závod jsem ještě nikdy nejel, pro mě je to vždycky zážitek, když se dostanu někam, kde jsem ještě nebyl. Takových závodů za ty roky už moc není. Tady organizátoři připravili perfektní okruh přírodou, která vypadala úplně přízračně. Hory jako přes pravítko a bez lesů, takže naprosto čistý sníh. Sice jsem měl ještě dva dny před závodem obavu, že ani nepůjde jet soupaž, protože byl sníh moc měkký a bořily se hole. Ale v den závodu nám počasí přálo a podmínka byla nakonec dobrá. Sníh zmrznul, teploty byly kolem nuly, rozumný vítr a modrá obloha. Opravdu jsem si to užil.” I pohled do výsledkové listiny je pro Standu velkým zadostiučiněním.

“Porazil jsem soupeře, kteří během sezóny porazili mě. Jsem rád, že sezóna skončila pozitivně. Povzbuzení to pro mě určitě je. Ověřil jsem si, že když jsem zdravý, dokážu se stále ještě kvalitně připravit a být konkurenceschopný.”

Zdravotní trable

Přitom věta “když jsem zdravý” většinu sezóny 2025/26 bohužel pro Standu Řezáče neplatila. Krátce poté, kdy byl představen nový tým Slavia pojišťovna Robinson Trentino (tým s mezinárodním složením vznikl spojením Slavia pojišťovna Sport Teamu a Teamu Robinson Trentino) si zkušený závodník začátkem prosince přivodil únavovou zlomeninu žebra. “Přehnal jsem to s tréninkem,” přiznává na rovinu.

“Lyžováním se neživím, nejsem už stoprocentní profesionál a když máte i jiné starosti, tak co si budeme povídat, ani na pořádnou regeneraci kolikrát není prostor. No a já navíc cítil, jak mi to jde, měl jsem hodně natrénováno, povedla se hlavně příprava v Livignu. Forma šla nahoru a těšil jsem se, že pomůžu týmu. Jenže jsem se nějak dostal přes hranici toho, co tělo sneslo a zranil se. Věděl jsem, že je to není dobrý, protože tohle zranění už jsem v minulosti měl. Shodou okolností se mi to stalo vždycky po šesti letech, tentokrát už potřetí,” vysvětluje. “Snad mám vybráno, za dalších šest let mi bude devětapadesát a to už asi v takovém zápřahu nebudu,” směje se.

Únavová zlomenina žeber vzniká přetížením a projevuje se trochu nenápadněji, než klasická zlomenina. Mezi nejčastější příznaky patří tupá až píchavá bolest na jednom konkrétním místě, která ze zhoršuje při hlubokém nádechu, kašli nebo smíchu. “Vůbec si neuvědomíte žádný konkrétní moment, kdy byste si žebro zlomili, ale postupně vás to úplně vyřadí z provozu,” líčí Stanislav Řezáč a dodává. “Přesně to se mi stalo. Z plného tréninku jsem šel na nulu. Čtyři týdny jsem nemohl dělat vůbec nic, další dva týdny jsem to zkoušel s jednou hůlkou, po sedmi týdnech už jsem zvládnul klasiku, ale soupaž plnohodnotně až po osmi týdnech. Forma šla o šedesát, sedmdesát procent dolů. Jako by mě někdo poslal zpátky do května.”

Čtěte také: Řezáč – jméno, které zavazuje, ale také inspiruje

Změna plánu

Přemýšlel, jestli skončí? “Ne. Přemýšlel jsem, jak objet závody, které jsem měl ve smlouvě. Chtěl jsem jet už Jizerskou 50, přece jen je to závod doma, ale na soupaž to ještě nebylo. Takže jsem nastoupil na Bedřichovskou 30, kde jsem byl čtvrtý, což za daných okolností bylo maximum, čeho jsem mohl dosáhnout.” Před Řezáčem (ročník narození 1973) se umístili: 3. Petr Knop (1994), 2. Christian Winkler (1996) a 1. Fabián Štoček (1994) – týmový kolega ze Slavia pojišťovna Robinson Trentino. To jen pro ilustraci, jak často vypadá pohled do výsledkových listin.

Naplno Řezáč nezávodil ještě ani na Slavia pojišťovna Orlickém maratonu, i tam volil poloviční trať. “Nechtěl jsem nic uspěchat, ale taky jsem si tenhle závod nechtěl nechat ujít. Má skvělou atmosféru, zajímavou členitou trať a dlouhou historii, takže je dobře, že se díky vstupu Slavia pojišťovny jako partnera, udržel v kalendáři.”

Druhé místo na Šumavském maratonu třetí únorovou neděli (40 km za 2:15:37,1) už naznačovalo vracející se formu. “Chtěl jsem se dobře připravit na Vasák, který mám rád,” říká ke svému letošnímu osmadvacátému startu na slavném závodu. Na Vasově běhu měl Stanislav Řezáč poprvé příležitost být s týmem Slavia pojišťovna Robinson Trentino pohromadě. “Nevěděl jsem, jak mi pojedou lyže, ale hlavně první polovina závodu byla i díky práci serismanů super, ve druhé půlce se jednak změnila podmínka a taky už ubývaly síly. Ale s konečným umístěním jsem byl spokojený, i když jsem chtěl původně být do padesátky.” Stanislav Řezáč skončil 57. se ztrátou pouhých 6:02,7 na vítězného Oskara Kardina z Lager 157 Ski Team.

Silný závěr sezóny

Zbývala část března na vyladění formy – Řezáč se rozhodl jet až poslední dva závody seriálu Pro Tour Ski Classics. A… “… a zase jsem to s tréninkem možná trochu přepálil. Byl jsem dost unavený a asi jsem měl Reistadløpet vynechat, Hlavně je to závod kvůli těm kopcům spíš pro lehčí typy závodníků. Takže druhý den na Grand Finale Summit 2 Senja se víc než 58. místo nepodařilo.”

Každopádně si Standa Řezáč mohl se svými týmovými kolegy na závěr XVII sezóny Ski Classics vychutnat triumf – Slavia pojišťovna Robinson Trentino skončil na skvělém 6. místě z 29 týmů, Bruno Debertolis byl vyhlášen nejlepším team directorem sezóny. “To je super výsledek, na který jsme všichni pyšní. Klapalo to dobře, holky pravidelně sbíraly body, šlo to i klukům, kde je konkurence ve startovním poli ještě větší. Simon Vouillet jezdil prakticky celou sezónu v růžovém dresu nejlepšího závodníka do 26 let, dařilo se i Fabošovi (Fabián Štoček), hlavně to 14. místo právě v Grand Finale byla paráda,” vrací se k celkovému umístění týmu Stanislav Řezáč.

Zároveň si ale při pohledu na uplynulou sezónu neodpustí poznámku k seriálu Ski Classics. “Bude to chtít nějaké oživení, další atraktivní formáty, pohnout s kalendářem. Není důvod začínat tak pozdě, v prosinci bychom mohli odjet čtyři až šest závodů a určitě není důvod vynechávat celý únor.”

Jestli se příští sezóna Ski Classics bude týkat i jeho, to zatím Stanislav Řezáč neví. “Ptát se mě teď nemá cenu, tu odpověď ještě nemám. Záleží na spoustě proměnných. V půlce května budu vědět víc.”

Čtěte dále: Česko-švédský laufař Max Novak zakládá novou firmu

Členství na bezky.net

Členství na bezky.net umožňuje, abyste se stali součástí přední světové lyžařské komunity s exkluzivními výhodami. A také navíc s neomezeným přístupem k článkům na bezky.net a ostatních sesterských webech langd.se, langrenn.com, maastohiihto.com, proxcskiing.com, SC Play a SC MyPages.

• Exkluzivní nabídky a výhody
• Přístup k veškerému obsahu
• SC Play – živé vysílání
• SC MyPages – Všechny výsledky Ski Classics na jednom místě

STAŇTE SE ČLENEM ZDE