Česká dálková běžkyně na lyžích Sandra Schützová zažívá neskutečnou sezónu ve Ski Classics, kdy jí k pódiovému umístění chybí velmi málo. Navíc v únoru se jí splní velký sen – bude startovat na své první olympiádě. Má to však své ale.

Sandra Schützová má za sebou další výrazný výsledek ve Ski Classics. V závodě Engadin La Diagonela se znovu prosadila mezi nejlepšími a i když konečné umístění může na první pohled působit jako krok zpět, sama to vidí úplně jinak.

„Byl to můj nejlepší výkon ve Ski Classics. Samozřejmě se to po 5. místě může tvářit jako pohoršení. Nicméně já to vnímám opačně. Jela jsem až téměř do cíle s první skupinou. Což je zase o kus posun blíže k bedně,“ popisuje Schützová. Přiznává, že emoce po dojezdu byly smíšené, ale postupně v ní převládá pozitivní pocit. „Bylo to kousek k super výsledku, ale výkonnostně jsem se posunula tak, že když budu trpělivá a budu pokračovat v tom, co jsme si s trenérem Martinem Vrabcem nastavili, tak věřím, že to klapne.“

Čtěte také: Senzační páté místé pro Schützovou v úvodním závodu Ski Classics!

Vysněná olympiáda

Vedle výsledků v dálkových bězích prožívá Schützová i mimořádné období z pohledu další kariéry. Před ní je totiž olympijská účast, která pro ni znamená víc než jen další start.

„Pro mě to má obrovský přesah. Je to splněný sen, který jsem už vlastně trochu opustila a smířila se s tím, že prostě půjdu jinou cestou a našla jsem si jiný cíl,“ přiznává otevřeně. „Nicméně na jaře sehrály okolnosti velkou roli a já jsem oprášila svůj starý sen a řekla jsem si, že to prostě dám,“ vysvětluje rodačka z Jilemnice.

Cesta zpět k olympijské vizi podle ní nebyla vůbec jednoduchá: „Bylo to obrovsky velký sousto, vzhledem k tomu, že pět let už jezdím dálkové běhy a kromě Reistadløpetu všechny soupaží. Takže to, že se to povedlo, je pro mě velká odměna.“

Schützová byla dlouhodobě mimo reprezentační tým, i proto se nabízela otázka, jak to vypadá s komunikací směrem k národnímu týmu. Sama potvrzuje, že už jsou v kontaktu.

„Ano. V kontaktu jsme vlastně od té doby, co jsem se rozhodla, že o nominaci zabojuju,“ upřesňuje spolupráci s reprezentačním trenérem Vasilem Husákem.

Čtěte také – Sandra Schützová se přiučila od Norů: „U nás se pořád něco řeší“

Musí vynechat domácí závod

Olympijská cesta ale přináší i nelehké rozhodování. Kvůli povinnostem spojeným s účastí na ZOH totiž Schützová vynechá svůj oblíbený závod Jizerská 50, kde pravidelně zajíždí nejlepší výsledky a loni brala osmé místo.

„Nejet Jizerku, to je věc, která se ve mně obrovsky pere od prvního momentu, kdy padlo toto rozhodnutí. Letos jsem opravdu cítila, že ta bedna by mohla padnout právě tam. Tak si na to prostě budeme muset počkat o rok déle,“ směje se.

Zároveň vysvětluje, že nejde jen o sportovní plán, ale hlavně o pravidla a závazky, které se k olympiádě vážou. „Myslím si, že přesvědčit trenéra by byla asi ta nejsnazší věc. Ví, jak je to pro mě důležité, takže věřím, že i přesto by mě připravil tak, abych mohla na OH kvalitně odzávodit. Ale zásadní problém, proč nemůžu do Jizerské 50 nastoupit je, že mi 30. ledna začínají povinnosti olympionika, které neumožňují účast na jiných akcích skrze partnery a samozřejmě i izolace z důvodu zabezpečení zdraví. Abych případně neohrozila další sportovce v olympijské vesnici.“

Pokud jde o olympijské ambice, jasno má i v tom, kde by se chtěla předvést nejvíc. „Já samozřejmě vsázím na 50 km klasicky,“ říká bez váhání.

Marcialonga se blíží

Ještě před olympijskou kapitolou ji ale čeká další velká výzva. Už v neděli nastoupí na prestižní Marcialongu, jednu z nejznámějších dálkových klasik sezony.

„Na Marču se těším. Potažmo těším se na každý další závod. Jenom doufám, že bude trochu lepší počasí, než momentálně hlásí předpověď,“ usmívá se Schützová. A i když ví, že profil trati jí úplně nesedí, hodlá bojovat. „Když se cítím dobře, tak je mi jedno, jaká je to trať, nicméně ta Cascata v závěru není moje nejsilnější stránka. Ale budu tam bojovat, jak nejlépe dokážu.“