Nový prezident FIS Alexander Ospelt byl hlavním hostem 47. ročníku Forum Nordicum v Novém Městě na Moravě. Běh na lyžích musí být podle něho pro diváky napínavější a podpořil myšlenku každoročního pořádání mistrovství světa. Otevřeně mluvil také o propadu financí FIS, o MS ve Falunu a o nových pravidlech pro ruské sportovce.

Alexander Ospelt, bývalý šéf Lichtenštejnského lyžařského svazu, porazil v červnu na kongresu FIS v Bělehradě dosavadního prezidenta Johana Eliasche poměrem 65:64 hlasů. Na obvyklých sto dní hájení ale čas neměl. Jeden z členů rady FIS, Novozélanďan, mu prý hned na první schůzce řekl, že dostal „hospital pass“.

V ragby jde o přihrávku hráči, na kterého se vzápětí vrhnou všichni soupeři. „Mám tu práci rád a vidím, že ji dělat musím. Proto to dělám,“ řekl Ospelt. Za největší úspěch prvních měsíců považuje to, že se mezi národními svazy vrátila solidarita.

„Přestože jsem byl zvolen 65 hlasy proti 64, většina svazů mi ještě ten večer přišla pogratulovat,“ uvedl. Se všemi se chce během sezony setkat a po jejím skončení společně vyhodnotit, co zlepšit.

Mistrovství světa každý rok

Ospelt je zastáncem každoročního mistrovství světa, jaké má biatlon. Debata se zatím týká hlavně alpského lyžování, podle něj by ale pomohla i severským disciplínám. Myšlenku vysvětlil vlastní zkušeností z Lichtenštejnska.

Například alpská lyžařka Tina Weirather se zranila právě v roce mistrovství, a když byla o rok později ve špičkové formě, žádné MS nebylo. Rodinná firma Ospeltových, podle jeho slov největší výrobce pizzy v Evropě, zase podporovala sjezdaře Patricka Künga. Ten se nakonec stal mistrem světa a jeho hodnota pro partnera byla čtyřnásobná oproti vložené částce. „Medaile z mistrovství světa je pro sportovce obrovská šance zvýšit svou hodnotu,“ řekl Ospelt.

Další argumenty jsou kalendářní. FIS chce sestavovat kalendář Světového poháru na tři až čtyři roky dopředu, aby pořadatelé měli jistotu. Začátkem a v polovině února podle Ospelta zájem diváků klesá a znovu roste až s finále. Mistrovství v tomto termínu by navíc otevřelo cestu do Japonska, Jižní Koreje nebo Číny a dalo šanci sportovcům z malých zemí, kteří ve Světovém poháru nestartují.

Kratší a levnější šampionát

Jeden z novinářů se ptal, zda se pro každoroční mistrovství najdou pořadatelé. Ospelt přiznal, že bude nutné změnit formát. „Dva týdny jsou pro mě příliš dlouho. Mělo by to být deset dní se dvěma opravdu silnými víkendy,“ řekl. Pořadatelé podle něj přicházejí o peníze hlavně v pondělí, úterý a středu.

O MS 2032 se prý strachovat nemusí, kandidáti už existují. Jako první se přihlásilo Rakousko, přestože odtud zaznívá na každoroční šampionáty kritika. Rakousko však chválil jako zemi, která pro FIS pořádá nejvíc závodů.

Více napětí

Podle Ospelta by se mělo pracovat na všech disciplínách, nejen na zvýšení prestižnosti severské kombinace, která vypadla z olympiády. „V běhu na lyžích musíme najít systém, který bude napínavější,“ řekl. Zdůraznil přitom, že technické změny jsou věcí odborníků a že mluví „jen jako divák“.

Přesto naznačil, co by se mu líbilo. Fandí městským závodům a soubojům jeden na jednoho, ze kterých by se podle něj dalo udělat víc. „Dávalo by to šanci i outsiderovi, aby se postavil těm velkým. O tom je sport,“ uvedl. Formáty je podle něj potřeba tvořit společně s lidmi, kteří sport opravdu milují.

Ospelt sám jel jedenáctkrát Engadinský maraton. „Pořád se ptám, proč tam nemáme také Světový pohár,“ přiznal. Na dotaz, zda bude FIS víc spolupracovat se seriálem Worldloppet, odpověděl: „Rozhodně. Jsem úplně pro. Měli bychom udělat vše, co je v nejlepším zájmu našeho sportu.“

U diváckého zážitku se Ospelt odvolal na biatlon. Ten se podle něj kdysi také ocitl v kritické situaci a dokázal ji využít, aby byl pro diváky zajímavější. Fanoušek má vidět, kde se který závodník nachází, a závod má gradovat až do konce.

„Není to návrat Rusů“

Na otázku po návratu ruských sportovců Ospelt odmítl už samotnou formulaci. „To není pravda. Není to návrat Rusů. Jen jsme změnili systém AIN,“ řekl. Dřív byli všichni vyloučeni a každý musel žádat o přijetí, což FIS stálo hodně peněz i kapacit, protože posuzovala každý případ zvlášť.

Nově sportovci podepisují čestné prohlášení. V něm potvrzují, že nebudou dělat propagaci režimu, že k němu v minulosti nepatřili a že se nenechají pro jeho myšlenky zneužít. K tomu běží antidopingové kontroly. „Neděláme tím žádné politické prohlášení. Vracíme sportovce, kteří režim nijak nepodporují,“ uvedl Ospelt.

Tlak ze strany MOV podle něj nebyl: „Vůbec ne. Jsme nezávislá federace.“ Připustil, že část lidí je kvůli sportovcům se statusem AIN nervózní, sám k tomu ale důvod nevidí. Podle SVT Sport přitom Švédský lyžařský svaz spolu se švédskou sportovní konfederací RF usiluje, aby vláda ruským běžcům odepřela víza na MS (SVT Sport).

Článek pokračuje níže…

MS ve Falunu: televize, marketing i rozpočet

Vrcholem sezony bude mistrovství světa v klasických lyžařských disciplínách ve Falunu (24. 2. – 7. 3. 2027). Ospelt od něj chce hlavně skvělou akci. „Musíme do našich sportů vrátit radost, slavit se sportovci, opravdu dělat večírky. Ale tam ještě nejsme,“ řekl.

Placená, nebo veřejnoprávní televize?

Švédský novinář se ptal, jak je to s televizním přenosem. Podle něj se od přechodu Světového poháru na placenou televizi o lyžování ve Skandinávii na ulici skoro nemluví. „Je jasné, že ve Falunu zatím jasno není,“ odpověděl Ospelt.

FIS si podle Ospelta mohla práci usnadnit a spokojit se s prodejem placené Viaplay. Placená televize prý nabízí výrazně víc peněz. „Ale opravdu chceme, aby to bylo ve veřejnoprávní televizi. Proto jednáme s oběma stranami a hledáme řešení,“ řekl Ospelt. Cestou má být možnost sublicence.

Dodatek redakce: Tři dny po rozhovoru, 27. října, oznámila Viaplay, že má práva na MS ve Falunu i na MS v alpském lyžování a ve freestylu v letech 2027 a 2029 (Sweden Herald / TT). Zda se část přenosů dostane i na volně dostupnou televizi, zatím oznámeno nebylo.

Společné balíčky a nejistý rozpočet

Ospelt popsal i potíže s marketingem. FIS a švédští pořadatelé prodávali partnerské balíčky každý zvlášť, takže si vlastně konkurovali. U posledních balíčků se proto dohodli na společném prodeji, ze kterého FIS dostane provizi. „Teď jsem opravdu optimistický, že pro Falun dosáhneme pozitivního výsledku,“ řekl.

Rozpočet šampionátu je zatím v minusu. Pořadatelé totiž počítají s náklady, jaké mělo MS 2025 v Trondheimu, kde kvůli špatnému počasí stála úprava tratí a zázemí mnohem víc peněz. Lepší počasí by podle Ospelta náklady snížilo a konečné číslo by mohlo vyjít kladně.

Při MS ve Falunu 2015 byly tribuny u běžeckých závodů plné, ale u skoků a kombinace téměř prázdné. Ospelt reagoval, že dobré závody na začátku sezony zvýší očekávání před šampionátem.

Kapitál FIS klesl téměř na polovinu

V době odchodu Giana-Franca Kaspera se o FIS mluvilo jako o bohaté federaci. Ospelt potvrdil, že vlastní kapitál samotné FIS klesl z 81 na 43 milionů (měnu neupřesnil). Do toho čísla nezapočítává Nadaci Marca Hodlera, jejíž peníze mají zvláštní účel. Eliaschovo konsolidované vykazování obou subjektů dohromady označil za chybné.

Peníze podle Ospelta pohltila hlavně centralizace mezinárodních mediálních práv a investice do digitálu. „Když jsem nastoupil, ptal jsem se na business plán. Lidé se divili, o jakém business plánu mluvím,“ popsal. Narazil na změť dvoustranných smluv s národními svazy, v nichž jsou i sliby, u kterých si FIS není jistá, zda jsou právně v pořádku.

FIS teď mapuje své závazky a jedná se svazy o nových podmínkách. Cílem je společný rámec nad všemi dvoustrannými dohodami, aby každý svaz nehájil jen vlastní zájem. Vyjednávání podle Ospelta usnadňuje obnovená solidarita mezi svazy a transparentnost.

Čtěte dále – Nová éra biatlonu: Rekordní čísla, nová pravidla a sponzoři, menší tlak na mladé