Snažil jsem se napříč Českem kontaktovat několik spolků, které pravděpodobně nejsou známé celostátně, ale ve svém okolí ano, protože se srdnatě snaží vytvořit všem zájemcům co nejlepší lyžařské podmínky. Přestože na to většinou nemají ani příznivou nadmořskou výšku a leckdy tudíž ani sníh (technický sníh má z účastníků ankety pouze jediný spolek). Všem osloveným spolkům jsem položil stejných devět otázek:

1) Kolikrát jste v minulé sezóně 2019/2020 vyjeli upravovat?
2) Kolik dnů šlo v minulé sezóně ve vámi upravených stopách běžkovat?
3) Stihli jste v minulé sezóně ve svých stopách uspořádat nějaký závod; pořádáte nějaký při příznivějších podmínkách?
4) Kolik kilometrů stop upravujete během příznivých podmínek?
5) Od jakého roku upravujete?
6) Pamatujete tak špatné sněhové podmínky, jako byly v minulé sezóně?
7) Když pominu čas členů věnovaný spolku zdarma, kolik vás stojí úprava stop v jedné průměrné sezóně?
8) Chystali jste tehdy na (jak se později ukázalo špatnou) sezónu nějakou novinku, např. rozšíření vaší působnosti (délky upravovaných stop, atd.)?
9) Víte o nějakém špičkovém sportovci, který k vám jezdí trénovat či závodit (když jsou podmínky dobré)?

S některými respondenty jsem telefonoval, s některými si psal. V mnoha případech šlo o velice zajímavá povídání plná pozoruhodných informací, ty nejzajímavější jsem se pokusil zachovat. Mnou sledované části Česka jsem si čistě interně rozdělil na tyto zóny:

1 – Vysočina a její okolí
2 – Brdy a Podbrdí
3 – Jičínsko a Podkrkonoší
4 – Pražské (při vší úctě!) okolí
5 – Slavné české lesy-Slavkovský, Český, Černé

Pořadí není abecední, ale úplně náhodné také ne, každopádně je mé subjektivní. Vítejte v mých srdečních oblastech, mezi které patří i:

Polánka

Polánka je přírodní park o rozloze 15,6 km čtverečných, který byste mohli pro velké zjednodušení zaměřit v trojúhelníku mezi jihočeskými Táborem a Mladou Vožicí a vysočinským Pacovem. K Vysočině se Polánka sice velmi těsně ale jen přimyká (u obce Vodice), je ryze jihočeským územím v okrese Tábor. Jde o vrchovinu, kterou při pohledu z podobně vysoké Vysočiny zřejmě vůbec nerozeznáte, ale trknout by vás mělo to, že z Pacova, který sám o sobě je dost vysoko (615 m n.m.) jedete na Polánku do kopce. Velmi dobře rozeznatelná je Polánka od Chýnova a při pohledu třeba z Jistebnicka vám může přijít až impozantní. Možná málokdo by čekal kousek na severovýchod od Tábora vrchy s nadmořskou výškou přes 700 m, nejvyšší vrch Batkovy je 724 m.n.m.

Jasným centrem oblasti je Hartvíkov. Je to jednak jediná obec ležící v přírodním parku Polánka, druhak velice logické východiště cest, neboť Hartvíkov nabízí velice příznivé sněhové podmínky (leží v nadmořský výšce 650 m n.m.), velice profesionální úpravu stop, obří parkoviště (které je zdarma) a krásné pohledy, protože Hartvíkov je prostě vizuálně krásnou obcí.

Hartvíkov. Mekka lyžování na Polánce

Polánka má velice promyšlený koncept tras. Má jeden 22 km dlouhý lauf – páteřní červenou trasu vedoucí ze severu ze Smilových hor (u Ml. Vožice) přes Hartvíkov na jih do Chýnova (u Tábora). Tuto páteř na dvou místech protíná větší z okruhů, 15 km dlouhý modrý, vedoucí z Hartvíkova přes západně umístěnou Poláneckou myslivnu zpět do Hartvíkova. Potom oblast nabízí zelenou trasu z Polánecké myslivny na Smilovy hory a několik žlutých „propojek“. Zmíněné tři trasy (červená, modrá, zelená) vedou z velké části přes vlastní přírodní park, tedy přes les, což může být i výhoda, ale aktuálně není, protože kvůli kůrovcové kalamitě lesáci těží dřevo ve velkém a tudíž lesní cesty prohrnují. O.s. s tím dokáže pracovat, zajedno o tom informuje na webu, zadruhé má v rukávu připraveny dva skvosty: Hartvíkovský a Jarní okruh, které jsou oba mimo les. Ten Hartvíkovský je nepřehlédnutelný, je to širokánská, 4 km dlouhá pista s dvěma klasickými stopami a velmi komfortním pruhem na bruslení mezi nimi. Jarní okruh je naopak upraven jen na klasiku, začíná na rozcestí Rybník Louky (1 km od Hartvíkova) a pokračuje na Vodici – Bydlín – Nad Domamyšlí – Rybník Louky. Měří 10 km a skýtá hezké výhledy jak na vlastní Polánku, tak na blízkou Vysočinu, konkrétně nevyšší horu pacovské části Vysočiny, impozantní Stražiště (744 m n. m.).

Pohled na Stražiště (744 m.n.m.) z Jarního okruhu Polánky

Já jsem zásadní kus Jarního okruhu využil pro cestu z Hartvíkova do Františkova, abych vyzkoušel i alespoň kousek zelené trasy, konkrétně úsek Bydlín – Pojbuky. Tento úsek je velice zábavný, začíná docela technickým sjezdíkem a následuje brodění potoka, protože nový mostek zatím není postaven. Když už jsme nakousli potok, tak jen pro zajímavost: Polánka je významné rozvodí, pramení zde (Vlašimská) Blanice a Trnava (Trnávka). U vrchu Batkovy (nejvyšší vrchol Polánky) u obce Blanička pramení jak Blanice, která se po 60 km severního kurzu vlévá u Českého Šternberka do Sázavy, tak Trnava, která se po 56 km východním směrem vlévá v Želivě do Želivky. Obě povodí jsou v krásné krajině Podblanicka, resp. v pacovské části Vysočiny a obě jsou inspirací pro krásné výlety.

Zpět na Polánku. Všechny trasy kromě Hartvíkovského okruhu (který nelze nenajít) jsou značeny dle standardu KČT jako zimní lyžařská cesta, na rozcestích jsou zcela luxusní mapky, na těch větších pak i kompletní mapy celé oblasti.

Foto velké mapy z velkého rozcestí (poznámka-zde nejsou „žluté“ trasy žlutě)

Příklad mapky na rozcestí, zde z obce Rodná

O.s. Polánka má navíc přehledný web, na kterém najdete jak detailní informace o úpravě stop, tak velice zdařilou mapu.

Sněhové podmínky

Anketní otázky mi po minulé sezóně zodpověděla telefonicky ing. Ludmila Dvořáková, předsedkyně o.s., v tomto smyslu: V sezóně 2019/2020 upravovat nevyjeli, protože nešlo lyžovat. Závody tím pádem nepořádali, ale pravidelně pořádají Polánka Cup. Délka stop během standardní zimy je zhruba 80 km. Upravují od roku 2009 a horší zima prý překvapivě byla, sezóna 2015/2016 byla asi ještě horší. Náklady jsou 30 000 – 60 000 Kč za benzín a odměny skútrařovi; skútr je totiž hlavní stroj, rolbu nemají. Hlavní změnou byla změna webu, o nikom zvlášť známým, kdo by se proháněl jejich stopami, neví.

Letos je naštěstí situace se sněhem zásadně lepší. Podle webu polánečtí upravují už od 6.1.2021. Rozhodně před návštěvou Polánky doporučuji návštěvu jejího vymakaného webu kvůli aktuálním informacím o stavu stop a sněhu (jsou opravdu velmi aktuální!), zde popsaný stav dávno platit nemusí, ale snaží se alespoň o popsání rozdílu mezi trasami, když v Hartvíkově bylo cca 15 cm sněhu. U Hartvíkovského a Jarního okruhu se v případě těchto sněhových podmínek o lyže nebojte. U tras vedoucích přes les nezapomeňte, že zde vládne příroda, takže i zvířata, po ní myslivci a lesníci (první část zvířat chrání a druzí následky řádění jiné – kůrovce – mohutně odstraňují), takže my jsme tu logicky až čtvrtí v pořadí.

Co by za tak krásný rozcestník ve standardu KČT jinde dali. Tady naopak před něj dali dřevo… Ale chápu, kůrovec je opravdu surovec

Takže přes les to jednoznačně chce (alespoň letos) béčkové lyže a na mnou projetý úsek Bydlín – Dolní Světlá – Přední Martínek – Olšiny – Františkov za uvedených podmínek určitě béčkové až céčkové – jsou místa, kde je sice stopa po louce, ale nemálo míst je přes různé mezičky nebo ne úplně dokonalé průseky. Ale myslím, že ta trocha kličkování a případného přenášení za průzkum tras mimo okruhy stojí za to, protože tato trasa je opravdu pestrá a krajina nádherná.

O.s. Polánka někdy najíždí stopy i u obcí Oldřichov, Moraveč a Slapsko (na SZ od Ml. Vožice) a ve Stojslavicích (přilehlých „cílovým“ Smilovým Horám). Schválně píši „někdy“ a ne „při dobrých sněhových podmínkách“, protože v případě Stojslavic je to obráceně. Při dobrých podmínkách tam a špatných na propojení Smilových Hor s Polánkou se upravuje dislokovaný okruh Stojslavice (kolem Hůrky) – Smilovy Hory, což předpokládá, že se tam musí skútr převézt, což letos nastalo jen jednou. Když podmínky propojení Smilových Hor s Polánkou umožňují, tento dislokovaný („stojslavický“) okruh se neupravuje. Zkrátka, o.s. usiluje o to, aby nějakou možnost lyžovat měli i v jeho relativně odlehlé členské obci.

V mapě tras najdete i úsek Horní Kouty – rozcestník Doubí (kudy již prochází páteřní červená na Rodnou či Pojbuky), ale ten se neupravuje, je to hodně do kopce, ale zajímavé jsou okolnosti jeho vzniku. Horní Kouty mají areál sjezdového lyžování, takže idea byla, že (cituji) „část rodiny sjezduje a část jde na běžky“ a další silnou motivací pro napojení na Polánku byla existence kouteckého bufetu, jakožto zřejmě jediného v oblasti.

Mapa sjezdovek Horní Kouty u Mladé Vožice

Minule jsem chválil, jak skvěle dostupné hromadnou dopravou je Strašicko. Polánka je naprostý opak. Nikdy se mi nepodařilo najít jakékoli víkendové spojení hromadnou dopravou tak, abych dojel z Prahy k některému východišti poláneckých cest s výjimkou Chýnova. Podle mne právě tam je jediné slušné (ba komfortní) spojení vlakem z Tábora, z Chýnova je to do Hartvíkova po červené polánecké jen 6 km. Jenže tato cesta je samozřejmě poměrně nízko položená (Chýnov má nadmořskou výšku 488 m n. m.), takže při problémech se sněhem zde ty problémy čekejte dvojnásobné a na úpravu nespoléhejte automaticky. Cestu jsem vyzkoušel, 13. 2. byla zcela sjízdná až na tento interesantní úsek mezi Hořickým křížem a Dolními Hořicemi:

No pasarán…

Jinak je ta cesta dalším z hezkých míst, odkud jsou pěkné výhledy, tentokrát na Táborsko, i kvůli tomu a převýšení z Dolních Hořic mi nakonec těch pár set metrů pěší chůze vůbec nevadilo.

Polánku mohu doporučit jak těm, co žijí se stopkami a wattmetrem (pro ně je ideální Hartvíkovský okruh), tak těm, kteří se rádi kochají pestrou krajinou a nevadí jim ztráta rychlosti nebo nutnost přenášení přes problematická místa (např. na zelené trase u Pojbuk). Polánka (a jistebnické Čertovo břemeno) pro místní znamenají volbu číslo jedna, protože do nejbližších hor (na Šumavu) je to např. z Tábora okolo 120 km. Mně osobně na Polánce navíc odnepaměti okouzlovala ta poetická jména obcí: Blanička, Bradáčov, Hartvíkov, Rodná, Bouřilka, Vodice, což také nemají všude. Tak přijďte pobejt!

Poděkování

Děkuji paní Ludmile Dvořákové, předsedkyni o.s. Polánka, která trpělivě opravila (doufám, že veškeré) nepřesnosti, které jsem při návrhu článku páchal (přece jen nejsem z Polánky, nýbrž přespolní…), a navíc mne (i dříve, nejen teď) informovala o nemálo zajímavostech ohledně úpravy stop a fungování sdružení. Díky, držím palce.