Nejznámější a nejnavštěvovanější je páteřní Krušnohorská lyžařská magistrála, vedoucí po hřebeni Krušných hor v délce 41 km. Magistrála propojuje zimní krušnohorská střediska a osady od Bublavy přes Rolavu, Jelení, Pernink a Hřebečnou až po Boží Dar. Oproti cyklistické magistrále, která prochází nejen celým hřebenem Krušných hor, ale pokračuje až do Chebu, respektive do Děčína v celkové délce přes 240 km, není možné vést lyžařskou magistrálu v celé délce krušnohorského hřebene. A to zejména vzhledem k neprůchodnosti terénu (komunikace), bezpečnosti (křížení sjezdových tratí) a skutečnosti, že v některých částech východního Krušnohoří se lyžařské stopy neupravují nebo zcela chybí.

Trasa Krušnohorské lyžařské magistrály se v čase vyvíjela a měnila a její současné, ustálené vedení, bylo definováno v roce 2012 v rámci zpracování tzv. Koncepce běžeckého lyžování Karlovarského kraje. V celé své délce je magistrála pravidelně upravována rolbami První Krušnohorské o.p.s., která úpravu sítě běžeckých stop v západní a centrální části Krušných hor zaštiťuje. Hlavní nástupní místa na magistrálu se nacházejí na Božím Daru u Hospůdky Špičák a na Bublavě „u altánu“. Díky rozsáhlé síti návazných tras se lze na magistrálu snadno dostat také z ostatních krušnohorských obcí – Abertam, Horní Blatné, Nových Hamrů, Perninku, Přebuzi i bývalé osady Jelení. Magistrála je taktéž přístupná ze saské části Krušných hor – zejména v oblasti mezi Bublavou, Přebuzí a Jelením lze díky páteřní trase „Kammloipe“, vedoucí v německé části západního Krušnohoří a síti návazných tras vytvářet v kombinaci s naší magistrálou atraktivní okruhy o rozličných délkách a obtížnosti.
Díky rozsáhlé síti udržovaných stop, která čítá přes 200 km, se lze pohodlně dostat také k dalším oblíbeným turistickým cílům, ležících mimo páteřní magistrálu. Frekventované jsou zejména trasy mezi Božím Darem a Plešivcem, v okolí Božídarského Špičáku a vodní nádrže Myslivny, Blatenského vrchu nebo mezi Novými Hamry a Přebuzí v údolí říčky Rolavy.

[* https://live.staticflickr.com/65535/53306737108_b2c1f68fda.jpg *]

(Bučinská cesta mezi Jelení a Perninkem)

Pokud se rozhodnete pro zdolání Krušnohorské magistrály, můžete dle svých sil a možností naplánovat její přejezd na jeden nebo více dnů. Záleží také, zda se budete vracet do výchozího bodu či nikoliv. Možnosti ubytování jsou v obcích v okolí magistrály relativně velké, ale rezervaci doporučujeme řešit s dostatečným předstihem, zejména pokud se na přejezd budete chystat v početnější skupině.

**Magistrálou z Bublavy na Boží Dar**

Tradiční přejezd Krušných hor, který každoročně koncem ledna pořádá sokolovská sekce Klubu českých turistů, začíná na Bublavě, a proto si ji za nástupní místo volíme i my. Výškový rozdíl mezi polohou výchozí Bublavy a cílového Božího Daru je přibližně 240 metrů, celkové stoupání ve směru na trase však dosahuje téměř 900 metrů. Profil terénu ale není nijak extrémně náročný, protože stoupání je poměrně rovnoměrně rozloženo do celé délky trasy. Nejdelší souvislé stoupání čeká na běžkaře vyjíždějící z Bublavy hned na úvodních šesti kilometrech, během kterých trasa překonává téměř 200 výškových metrů. Až k rozcestí pod Vysokým vrchem, vzdáleného 8,5 km od Bublavy, vede magistrála vysokým lesním porostem, jakmile se ale blížíme k bývalé osadě Rolava, otevírají se nám skvostné výhledy na okolní pláně i údolí stejnojmenné říčky. Na Rolavě míjíme několik domů, které zde z původního osídlení zůstaly, a opět stoupáme směrem k lesu, který ukrývá pozůstatky bývalé továrny na zpracování cínové rudy i přilehlého zajateckého tábora.

[* https://live.staticflickr.com/65535/53305628317_5122524c46.jpg *]

(Magistrála u Jelení, směr Rolava a Cínový důl)

[* https://live.staticflickr.com/65535/53306737838_3cdb194736.jpg *]

(Na pláni u Božího Daru)

[* https://live.staticflickr.com/65535/53306737723_645450d001.jpg *]

(U Božího Daru, v pozadí božídarský Špičák)

Zatímco v létě je místo přístupné autem po silnici a v posledních letech doslova trpí nájezdy turistů, v zimě se sem nedostanete jinak než na běžkách nebo pěšky a můžete si tak nerušeně vychutnat jeho jedinečnou atmosféru. Protože projíždíme chráněnou oblastí – Národní přírodní rezervací Rolavská vrchoviště – musíme se držet pouze značených tras. Po magistrále sjíždíme k bývalé osadě Jelení, kde se před námi opět otevírají výhledy na pláně v údolí říčky Černá voda. V Jelení máme možnost občerstvit se ve zdejší hospůdce – Penzionu Jelení, který je otevřen denně mimo pondělí. Pokud by na vás přišel hlad dříve, případně vás přepadlo špatné počasí, je možnost na Rolavě z magistrály odbočit na Přebuz (1,6 km), kde se občerstvíte a ohřejete v Kovářské boudě.

V Jelení za Penzionem míjíme památník kostela svatého Antonína Paduánského v Jelení se mohou milovníci zvířat pokochat stádem koní a alpak “Mezi Jeleny”, kde zároveň osada končí a po odbočení na tzv. Bučinskou cestu začíná další táhlé stoupání ke Korcům a Zaječí hoře. Na 4,5 km dlouhém úseku tu nastoupáte přes 160 výškových metrů, následujících 5 km do Perninku je ale naopak, co se profilu terénu týče, za odměnu. Při klesání k Perninku míjíme po pravé straně kapličku Panny Marie a o necelých 100 metrů dále objekt bývalé svrchní nádrže městského vodojemu. Historii obou staveb přibližuje informační tabule u kapličky. Nad Perninkem, který magistrála míjí ze severní strany, se kocháme výhledy na nedaleký Plešivec (1028 m) a po dalším kilometru se nám opět naskýtají výhledy, tentokrát na městečko Horní Blatná s Blatenským vrchem (1 043 m). Po překonání stoupání po tvz. Černé cestě a dále ke Spáleništi si naskýtá možnost zastavení v občerstvení U Červené jámy, které si za pouhých pár let své existence vybudovalo věhlas mezi běžkaři, cyklisty i pěšími návštěvníky Krušných hor. O jeho kouzlu se nejlépe přesvědčíte osobní návštěvou. Úsek mezi Červenou jámou a Hřebečnou je opět zpestřen výhledy na krušnohorské tisícovky, ať už je to Plešivec po pravé straně nebo Špičák a Klínovec před námi. Míjíme památník štoly Bílá holubice a u silnice na Ryžovnu maringotku, kde ještě před pár lety fungovala další skvělá občerstvovna a míříme dál k Mrtvému rybníku – vodnímu dílu vybudovanému pro potřeby okolních dolů v 16. století. Odměnou za další mírné stoupání je bezkonkurenční výhled na vrchol Klínovce přímo před námi. Míjíme rozcestí pod Špičákem, kde se odpojuje trasa na Plešivec – kdysi jedna z nejfrekventovanějších lyžařských tras Krušnohoří (Boží Dar – Plešivec).

[* https://live.staticflickr.com/65535/53306492596_fbfa6132b8.jpg *]

(U Červené Jámy, stoupání směrem na Hřebečnou a Mrtvý rybník)

[* https://live.staticflickr.com/65535/53306737373_0057109ea6.jpg *]

(Občerstvení u Červené Jámy)

[* https://live.staticflickr.com/65535/53306492731_9dab7d0f48.jpg *]

(Hřebečná – u památníku štoly Bílé Holubice)

Naše další kroky již vedou k Božídarskému Špičáku a rašeliništi, do míst, kam se mimo lyžařskou sezónu člověk nedostane. Na jižním úpatí Špičáku se dostáváme do nejvýše položeného bodu magistrály (1045 m n. m.). Po projetí porostem kleče vyjíždíme na pláň, kde nás čeká závěrečný úsek k Božímu Daru, který je už na dohled. Pokud zrovna nefouká, kocháme se výhledy na okolní vrcholy a pláně s pocitem, že cíl už je velmi blízko. Magistrála končí na Božím Daru u Hospůdky Špičák. Tam nebo v některé z dalších hospůdek a restaurací, kterých je na Božím Daru nespočet, můžete doplnit energii a oslavit zdolání Krušnohorské magistrály.

Doporučujeme zajít také do místního infocentra, které nabízí velkou škálu krušnohorských suvenýrů a zakoupením samolepky nebo odznaku v hodnotě 100,-/300,- Kč tu zároveň můžete podpořit úpravu lyžařských tras. K infocentru patří i muzeum, které přibližuje historii nejvýše položeného města ve střední Evropě.

Ať už magistrálu zdoláte za jeden nebo více dnů, věříme, že se vám Krušné hory a jejich příroda zaryjí pod kůži a budete se sem i v dalších letech vracet – ať už za objevováním dalších lyžařských tras nebo v létě za cyklistikou, pěší turistikou nebo hornickými památkami.

„Trasa magistrály na Mapy.cz“:https://mapy.cz/s/24tFs

„Webkamery na magistrále (první tři snímky na stránce)“:http://krusnehoryaktivne.cz/?page_id=137

„Aktuální stav údržby lyžařských tras“:http://gis.kr-karlovarsky.cz/klm/

„Mapy ke stažení“:https://drive.google.com/drive/folders/1wF8rdxv7jl4yZNvcBRI8SQ371ly8Y7uG?usp=sharing

*Článek vyšel v časopise NORDIC 55 (prosinec 2020)*