.= Stopem projela americký západ, Rusko, Tibet i Indii. Zlezla velikány v Andách, Karakoramu i Ťan Šanu. A před několika lety v sobě Kateřina Mandulová objevila novou vášeň: jízdu na historických lyžích. Starým “jasankám” propadla natolik, že o nich sepsala knihu básní.

.=
Mandulová je přesvědčená, že dřevěná prkýnka našich pradědů by si měl opatřit každý lyžař. „Jasanky jsou nestárnoucí hit. Není to jen staromilství, v na jasankách je celá poetika zimních radovánek,” říká cestovatelka z Rožnova pod Radhoštěm, která má za sebou už řadu dobrodružství.

.=
Namátkou: Cestu stopem z Třebíče do Vladivostoku. Zimní expedici po zamrzlé řece Zanskar v indickém Ladaku. Cestu stopem přes Gruzii během ruské invaze v roce 2008. Výstup na Aconaguu, nejvyšší západní polokoule. Výstup na sedmitisícovku Pik Komunizmu, jeden z nejvyšších štítů Pamíru.

.=
Ke lyžím z jasanového dřeva přišla náhodou. “Koupili jsme dům a ve starém haraburdí na půdě jsme objevili dřevěné lyže, které tam zůstaly po původním majiteli. Dělali jsme si legraci, že jsme si vlastně koupili za drahý peníz jasanky a barák jsme k tomu dostali jako bonus,” směje se Mandulová.

[* https://farm5.staticflickr.com/4564/24548548928_0310c769c7.jpg *]

Kateřina Mandulová často vyráží na historických lyžích do přírody

.=
Jízda na “jasankách” má svá specifika. Když je dobrý sníh, přemrzlý prašan, tak se vyrovnají obyčejným lyžím. “Obvykle však nastanou problémy – přetrhnou se kožené řemínky na vázání, upadne vyplétaný kožený košíček z bambusové hůlky, na to je člověk připraven. Průšvih nastane ve chvíli, když přijde obleva. Na dřevěnou skluznici se pak nalepí bakule sněhu a nedá se jet dál,“ popisuje cestovatelka.

.=
Hlavní výhodou dřevěných lyží tak podle ní je, že oproti modernějším kouskům výlet výrazně zpomalí. „Zatímco na standardních lyžích přejedete hravě celý hřeben Jizerek i Krkonoš, na jasankách se kolikrát za celý den dokloužete jen do nejbližší hospody. Počítá se s technickými zastávkami, občerstvením, kochacími pauzami… Ale v tom právě spočívá to kouzlo,“ odpovídá Mandulová na dotazy o doporučené . „Já jezdím z kopce pluhem. Hrany to nemá a brzdí se většinou tygrem v závěji,“ směje se. Telemark podle ní na jasankách zvládnou jen největší machři.

**Výlety do Krkonoš**

.=
Na dřevěných lyžích se toulá po šumavských hvozdech, občas vyrazí na hřebeny Krkonoš. “Pravidelně jezdíme s bandou nadšenců pro historické lyžování přechod z Růžohorek přes Sněžku, spíme na Luční boudě a druhý den frčíme dolů do Špindlu,” přidává tip na retro výlet.

.=
Dodnes vzpomíná, jak ji na jednom z krkonošských přechodů zaskočilo počasí: “Štrachali jsme se na Luční boudu v uragánu, už to vypadalo, že nedojdeme. Na Výrovce jsme si však domluvili s kamarádem z horské služby, že nás hodí i s lyžemi přes Studniční horu ratrakem. Úsek kolem kapličky, kde nejvíc fouká, jsme přečkali ve . A na Luční boudě jsme se zjevili v sukních a lidi koukali, jak jsme se na těch starých lyžích probili tou vichřicí až sem. Že jsme si stopli rolbu, jsme nikomu neřekli.”

.=
Před čtyřmi lety se dokonce na historických lyžích zúčastnila opakování slavného závodu z roku 1913, při kterém zahynuli Hanč a Vrbata. “Vyhrála jsem rozjezd o místa od mohyly po Labskou boudu,” chlubí se a dodává: “Možná bych mohla na jasankách zkusit Jizerskou 50.”

**Jak čerti vykoumali lyže**

.=
Mandulová už několik let žije a v Rumunsku, kde si však jízdy na starých lyžích moc neužije. “V Karpatech jsou na kochací procházky příliš strmé svahy. Na jasankách jsem vyrazila jen do parku v Bukurešti. Předváděla jsem Rumunům, co to je běžkování. Tradice lyžování, jakou máme v Čechách, v Rumunsku bohužel není, i když se na jasankách závodilo třeba na svazích u Brašova,” říká.

[* https://farm5.staticflickr.com/4517/38419881421_664ff3811a_o.jpg *]

Začátkem listopadu jí o výletech na historických lyžích vychází sbírka básní.

Cestovatelka z Vysočiny v jedné z nich například rýmuje o jejich pekelném původu:

Brblají si čerti vztekle:
„Máme přetopeno v pekle.
Na co k čertu máme mozky?
Vymyslíme ski a vosky!“

.=
“Jakmile nasadím jasanky a rozjedu se, začnou mě napadat básničky. Jindy se mi to nestává, takže jsem takový jasanový básník. Postupně jsem jich vymyslela sedm a přišlo mi, že je to na takovou ilustrovanou knížku akorát,” vysvětluje Mandulová, jak jízda na historických lyžích stimuluje její básnické střevo.

.=
Zdroj: https://cestovani.idnes.cz/historicke-lyze-katerina-mandulova-d68-/lyze.aspx?c=A171011_115120_lyze_aha