Dvacetičtyřletý Nor získal minulou zimu dvě zlaté olympijské medaile a bronz, stal se Mistrem Norska a vybojoval řadu vítězství jak na domácí, tak na světové scéně. Nyní chce opustit způsob přípravy, který stál za jeho mimořádnou sezónou.

Einar Hedegart měl vše správně nastavené v rámci programu, který celou minulou sezónu absolvoval spolu s týmem Anlegg Øst Entreprenør. Jádrem přístupu byl výškový trénink, na nějž jak Hedegart, tak ostatní členové týmu poukazují jako na klíč k jejich úspěchu a který trenér Emil Hosøy popisuje jako „zcela mimo tradiční rámec“.

Před olympiádou v Miláně-Cortině strávil Hedegart se zbytkem týmu téměř 100 dní ve výšce. Čtyřiadvacetiletý závodník z norského Inderøye se vrátil domů se dvěma zlatými olympijskými medailemi a bronzem. Přidal také sedm dalších vítězství – včetně čtyř ve Světovém poháru a jednoho titulu mistra Norska – a v každém závodě, jehož se té zimy zúčastnil, stanul na stupních vítězů, včetně Engadin Skimarathonu.

Nyní Hedegart zvažuje, že od výškového tréninku před nadcházející sezónou upustí.

Jiné priority

Důvodem není ztráta víry ve výškový trénink. Hedegart se totiž vrátil k biatlonu jako člen národního týmu.

Mistrovství světa 2029 na Holmenkollenu je nyní jeho hlavním cílem – a Hedegart doufá, že se do Světového poháru prosadí hned na začátku sezóny. K tomu je ale třeba zaměřit se na zcela jiné oblasti, než když se věnoval pouze běžeckému lyžování.

„Může být dobrým rozhodnutím vzdát se výškového tréninku, abych se stal lepším biatlonistou,“ řekl Hedegart Trønder-Avisa a vysvětlil:

„Pro mě výška není to, kde mě tlačí bota. Kdybych se rozhodl pro běžecké lyžování, byl by výškový trénink jasnou volbou – vím, že funguje. Fyzická stránka mě nebrzdí. Brzdí mě střelba. Pokud se mi letos podaří střílet dobře, udělám velký pokrok. A pak si mohu dovolit lyžovat o trochu pomaleji.“

Olympijské hvězdy za zády

Hedegart už několikrát dokázal, že dokáže předjet nejlepší biatlonisty světa. Naposledy to předvedl v dubnu na národním šampionátu v Os, kde získal stříbro ve sprintu. I přes tři neúspěšné výstřely skončil jen 13 sekund za olympijským vítězem Johanem Dale-Skjevdalem, který měl střelbu čistou.

Výška zatím není v plánu

Hedegart se nyní připravuje na svůj první kemp s národním biatlonovým týmem, který začíná v polovině června v Lillehammeru – daleko od jakéhokoli výškového střediska.

Zda národní tým v této sezóně vůbec do výšky vyrazí, zatím není potvrzeno. Tým výšku dříve výrazně upřednostňoval, po olympijské sezóně však došlo k zásadním změnám ve vedení i podpůrném personálu. Federace vyměnila a reorganizovala téměř celý trenérský tým – poslední změna byla dokončena teprve minulý týden.

Čtěte dále – Michal Krčmář: Čeští biatlonisté, jak je neznáte