**Když se řekne Norsko, tak většině z nás automaticky jakožto nejkultovnější závod naskočí Birkebeinerrennet. Ano, po právu, jezdí se již od roku 1932 a od samého začátku Ski Classics (od sezóny 2010/2011) patří každoročně mezi závody jeho série Pro Tour, do níž od stejné sezóny patří i naše Jizerská50. A oba tyto závody patří (spolu s Vasákem a Marciou) dokonce mezi závody tzv. Grand series, tedy nejprestižnější a nejlépe bodově hodnocené závody. V seriálu Pro Tour Ski Classics ale Birken není ani zdaleka jediným norským závodem, již v prvním ročníku byl dalším ze závodů Norefjellrennet, který ale záhy z kalendáře Pro Tour zmizel. V sezóně 2016/2017 do této série přibyl a od té doby se její pevnou součástí stal Reistadløpet, za nímž stojí velmi silný příběh plukovníka Ole Reistada.**

Nyní jsou v seriálu i další norské závody (**Summit2Senja**, **Janteloppet**), které jsou buď novověkou novinkou nebo se jejich budoucnost v Pro Tour zatím nedá příliš odhadnout. Nicméně Reistadløpet se v seriálu již etabloval pevně a součástí Pro Tour je (s výjimkou let 2020 a 2021, kdy se neběžel kvůli pandemii covidu) již neustále.

Reistadløpet je závod méně masový než Birken, ale také s již poměrně dlouhou tradicí, běhá se od roku 1958 cca 400 km severně od polárního kruhu ze **Setermoenu** do **Bardufossu** jakožto memoriál plukovníka Ole Reistada, který v Bardufossu působil na letecké základně. Více o jeho životě, historii vzniku závodu a jeho organizaci se můžete dočíst v NORDICu č. 63, kde jsem se tomuto tématu věnoval velmi podrobně. Zde zmíním jednu zajímavost z rodiny Reistadů. Ole Reistadt, jež zemřel v roce 1949, má stále žijícího nejmladšího syna Kjella Arneho, který se závodů účastní jako čestný, ale závod neběžící host.

Kromě něj ale letos na závod zavítalo dalších osm členů rodiny Reistadových, z nichž sedm závod běželo. Osmý člen, vnučka Marie, přihlášená byla, ale do závodu nenastoupila kvůli zranění. Ostatních sedm Reistadů, vnoučat a pravnoučat Ole Reistada, závod dokončilo. Pro některé z nich šlo o první zkušenost se závodem, zvolili kratší vzdálenost 35 km a výsledný čas pro ně byl důležitý podstatný méně než vzdání holdu svému předkovi a užití si krajiny, kde působil a pomáhal s rozvojem turismu a lyžování.

Jiní členové jsou naopak velice dobří lyžaři, vnuk **Ole Christen Reistad** byl na dlouhé trati (50 km) v mužích 199. s časem 3:14:37 (+1:13:22 za vítězným **Johanem Hoelem**) a jeho syn **Petter Reistad** (pravnuk O.R.) dokonce 163. s časem 2:53:33, jen 52:17 za vítězem.

Zejména Petter není žádné ořezávátko, je závodníkem registrovaným ve FIS, např. v roce 2014 na světovém poháru juniorů ve Val di Fiemme vyhrál zlato ve štafetě 4×5 km.

.<>
[* https://live.staticflickr.com/65535/53648964325_c197dd9bb0.jpg *]

*Foto Ivar Løvland, NYE TROMS*

*V zadní řadě **vnoučata** Ole Reistada, zleva:
**Ole Christen Reistad**, klub Lommedalens IL, na trati 50 km čas 3:14:37,
**Jørgen Matti Reistad**, na trati 35 km čas 5:18:39,
**Maria Reistad**, přihlášená na trať 35 km, DNS (pro zranění),
**Ranghild Reistad**, na trati 35 km čas 5:18:36*

*Vpředu **pravnoučta** Ole Reistada, zleva:
**Petter Reistad**, klub, Baerums Verk Hauger Idrettsforening / Team Celsia, na trati 50 km čas 2:53.33,
**Konstanse Reistad**, na trati 35 km čas 4:16:40,
**Ole Tobias Reistad**, na trati 35 km čas 2:48:18,
**Mathias Storhaug Reistad**, na trati 35 km čas 5:18:36*

Myslím, že Ole Reistad, který celý život usiloval o to, aby lidé sportovali a rozvoj sportu a turismu podporovali (a sám šel příkladem) by byl pyšný. Nejen na to, jak prestižní závod se stal z jeho memoriálu a jak úspěšnými sportovci někteří jeho potomci jsou, ale i z toho, jak si jeho odkaz vzali za své i ti členové rodiny, kteří až tak skvělými lyžaři nejsou. Minimálně na letošním Reistadløpetu ukázali, že lyžovat a objevovat tím krásnou přírodu může opravdu skoro kdokoliv.

**Poděkování**
Článek byl vytvořen na základě článku Ivara Løvlanda z NYE TROMS a souhlasu autora s adaptací pro účely tohoto serveru. Originál článku je k dispozici
zde.