Mnoho vytrvalostních sportovců si možná po běhu nebo po večerní sauně dá pivo. Minulou zimu se hodně mluvilo o konzumaci alkoholu americké lyžařky Sophie Lauklové, která v jednom rozhovoru řekla, že „paří“ téměř každý víkend. Je tedy obecně možné, aby tvrdě trénující lyžař nebo vytrvalostní sportovec konzumoval alkohol, a jak to ovlivňuje výkonnost a regeneraci sportovce? Tento článek přináší stručný přehled o vlivu alkoholu ve sportu.

Konzumace alkoholu je ve sportovních kruzích poměrně běžná a existuje mnoho příběhů bývalých vrcholových sportovců, kteří po skončení kariéry nadměrně konzumovali alkoholické destiláty. Tisk také často informuje o opojných večírcích mnoha sportovců po úspěšných závodech a svůj podíl na tom mají i vytrvalostní sportovci, kteří nemusí být často vnímáni jako těžcí pijáci. Jakou roli tedy hraje alkohol mezi sportovci?

Pijí sportovci hodně?

Kolik toho sportovci vypijí? To je dobrá otázka, ale je velmi obtížné na ni odpovědět, protože většina výzkumů o konzumaci alkoholu sportovci vychází z průzkumů mezi americkými univerzitními studenty. Sportující studenti konzumují mnohem více alkoholu než nesportující studenti. U těch prvních je také častější nárazové pití. Je však třeba poznamenat, že se to týká především mužů a týmových sportovců.

Nemá proto cenu zobecňovat a vždy budou existovat studenti sportovci, jejichž spotřeba alkoholu je nulová. Sportovci konzumují alkohol spíše na konci závodní sezóny, kdy je samozřejmě prostor pro uvolněnější přístup ve všech ohledech. Někdy však mohou mít sportovci a trenéři dojem, že alkohol v mírném množství zlepší kvalitu spánku a sníží bolest – což je představa, která je daleko od pravdy.

Vytrvalostní výkon se zhoršuje i po nízké dávce

Alkohol má významný vliv na výkon sportovce. Podle American College of Sports Medicine může alkohol akutně zhoršit sílu a výkon sportovce, svalovou vytrvalost, rychlost a kardiovaskulární vytrvalost. Není však známo, že by alkohol ovlivňoval VO2max, srdeční frekvenci, srdeční výkon nebo průtok krve během výkonu.
Lze tedy shrnout, že nízké nebo mírné dávky nemají účinek na zvýšení výkonnosti, ale spíše mohou vytrvalostní výkon dokonce zhoršit. Vzhledem k tomu, že většina sportovců pravděpodobně konzumuje alkohol spíše po výkonu než před ním, článek se zaměřuje na účinky alkoholu na zotavení po výkonu.

Žádný alkohol na dehydrataci!

Po tréninku je důležité upravit rovnováhu tekutin a doplnit zásoby svalového a jaterního glykogenu konzumací dostatečného množství tekutin a sacharidů ihned během první hodiny po skončení tréninku. To je tím důležitější, čím blíže je další výkon. Nedostatek tekutin výrazně zhoršuje vytrvalostní výkon, mimo jiné tím, že snižuje objem plazmy, zatímco sacharidy umožňují náročný, dlouhotrvající výkon.
Alkohol je diuretikum, tj. zvyšuje produkci moči ledvinami tím, že inhibuje působení vazopresinu, známého také jako antidiuretický hormon. Jinými slovy, pokud pijete alkohol, ztrácíte tekutiny. A pokud pijete alkohol po cvičení, kdy již pravděpodobně trpíte určitým stupněm dehydratace, ztrácíte ještě více tekutin. Výsledkem je těžká dehydratace. Účinek je tím větší, čím více alkoholu vypijete. Kromě toho budou hrát roli i okolní podmínky. Pokud je velmi horké, dusné počasí, není moudré pít alkohol na úpravu bilance tekutin. Spíše se snažte nejdříve vypít dostatek osolené vody a alkohol až později.

Nebylo zjištěno, že by alkohol ovlivňoval doplňování glykogenu, pokud je po výkonu konzumován dostatek sacharidů (přibližně 1,2 g/kg/h). Pokud se však alkoholem nahradí část příjmu sacharidů, zásoby glykogenu se plně nedoplní.

Slábnoucí imunita

Alkohol negativně ovlivňuje funkci mnoha molekul důležitých při zánětlivé reakci. Konzumace alkoholu například snižuje intenzitu prozánětlivé reakce na trauma tím, že snižuje aktivitu interleukinů (IL) 1 a 6. Kromě toho přítomnost alkoholu v krvi zvyšuje tvorbu protizánětlivých molekul. V důsledku toho se snižuje produkce a účinnost cytokinů.
Současně se zvýšením hladiny IL-10 v důsledku alkoholu, dochází k inhibici dozrávání T-buněk důležitých pro získání imunity. Účinek alkoholu se rozšiřuje také na neutrofily, jejichž povrchové adhezivní molekuly jsou inhibovány. Dlouhodobě alkohol oslabuje imunitní systém a zvyšuje riziko infekcí.
Po poranění tělo normálně vylučuje adrenalin, noradrenalin a vazopresin. Alkohol však inhibuje sekreci těchto hormonů, což zabraňuje omezení průtoku krve do oblasti poranění. Výsledkem je velký otok a možné zhoršení zranění.

Co na závěr?

Alkohol narušuje hormonální rovnováhu, což má negativní vliv na kvalitu spánku, náladu, metabolismus, kardiovaskulární funkce a další. U mužů akutní vysoké dávky alkoholu (1,5 g/kg) snižují hladinu testosteronu a zvyšují produkci testosteronu na estrogen – to může vést k růstu prsou a atrofii varlat. Kromě toho může pokles testosteronu ovlivnit také funkci kosterních svalů, hustotu kostí a počet červených krvinek. Naopak nízké dávky (0,5 g/kg nebo méně) mají na hladinu testosteronu pozitivní vliv.
Alkohol ve vysokých dávkách zhoršuje regeneraci po tréninku. Tento účinek se projevuje zhoršeným hojením ran a snížením syntézy bílkovin. V důsledku toho je oprava svalového poškození zpomalena. Na rozdíl od všeobecného přesvědčení, pití alkoholu nezlepšuje kvalitu spánku. Akutně alkohol sice zkracuje latenci spánku a zlepšuje kvalitu hlubokého spánku v první polovině spánku, ale zhoršuje spánek v druhé polovině. Kromě toho může alkohol přerušovat spánek, což zhoršuje regenerační účinek spánku.

Shrnuto a podtrženo, nárazové pití alkoholu je pro zdraví nebo výkonnost sportovce sotva kdy prospěšné. Příležitostné pití alkoholu v malých dávkách pravděpodobně příliš neuškodí.

Tento článek byl dříve zveřejněn na webových stránkách maastohiihto.com a nyní aktualizován.

Zdroj:
Barnes, MJ. 2014. Sports Med 44, 909-919.

Další informace o tréninku a výživě si přečtěte ZDE.