Každoročně přijíždí na hory spousta lyžařů, aby si zde naplno užili sněhovou nadílku. Platí to i letos, byť je sněhu na horách poskrovnu. Důvody mohou být různé – touha uspět na Jizerské 50, v maratonech seriálu Ski Tour či Stopa pro život, nebo se jen podívat, jak se od posledně změnila tvář krajiny, kam jsme vyráželi na běžkách. Jelikož jsou na tuto část roku všichni velmi natěšeni, mají také vše náležitě připraveno – lyže jsou dokonale namazané, voňavé termo oblečení připravené, trasa „výletu“ dokonale naplánována… jen vyrazit. Když pak tento plán realizují, bývá bohužel docela časté, že takovým nadšencům lidově řečeno „dojde“.

Po kratší či delší době jim totiž dojde síla či energie, aby si mohli užívat zimních kilometrů na běžkách. A to se na ně tak těšili. Jiným, osvícenějším, možná dojde i něco jiného – že byť měli výborně připravené lyže a vybavení, nepřipravili se úplně ve všech směrech nejlépe.

Často opomíjeným faktorem přípravy bývá výživa. Málokdo ji řeší. Možná i proto, že jídla bylo po Vánocích dost, takže nikdo hlady nestrádal. Ale onen „zakopaný pes“ není v množství, ale kvalitě a správném načasování. Když budeme znát, jak naše tělo pracuje, a tomu přizpůsobíme výživu z pohledu správného načasování i obsahu živin, můžeme částečně eliminovat nepříliš dostatečnou trénovanost. A hlavně si opravdu naplno vychutnáme prožitky z lyžování.

Kde bereme energii?
===================
I na naše lyžování, byť ho nevnímáme nijak odborně a vrcholově, je dobré se podívat z odborného pohledu. Díky tomu lépe pochopíme, co si s sebou brát do batohu, nebo jak se stravovat v bufetu. Byť to „naše“ lyžování bereme jen jako obyčejné, přesto tělo využívá energii ze stejných zdrojů, jako u vrcholových sportovců. Rozdíl je jen v tom, jaké zdroje a kdy je tělo použije. Stejně jako profesionální lyžaři i my máme k dispozici dvě různé formy zásob energie, které tělo během sportu využívá – rychlejší forma energie je uložena v podobě svalového glykogenu přímo ve svalech, pomalejší, ale za to vydatnější forma energie je v tukových zásobách. Odlišnost glykogenu a tuku jako zdroje energie je podstatná – nejen co se týče rychlosti, ale i vydatnosti (glykogenu máme ve svalech jen omezené množství) nebo pohotovosti (glykogen je připraven vždy pokrýt výdej energie). Nejsme-li příliš trénovaní, musíme se připravit na to, že právě svalový glykogen bude určujícím faktorem, zda na sportování budeme vzpomínat v dobrém, či špatném.

V následujícím díle rozebereme fáze výkonu a následného odpočinku vzhledem k energetickým zdrojům.