Tipy na nejkrásnější běžkařské stopy v Tyrolsku dostupné veřejnou dopravou – Paznaun

Tipy na nejkrásnější běžkařské stopy v Tyrolsku dostupné veřejnou dopravou – Paznaun

V
minulém díle tohoto miniseriálu jsme si představili oblast Achensee, která je na severovýchodě Tyrolska, dnes si představíme naopak jeho jihozápad, konkrétně údolí Paznaun. Opět jde o místo, na něž jsem byl pozván turistickou agenturou Tirol Werbung, takže opět se můžete spolehnout na to, že místní dobře vědí, kam zvát hosty. Článek popisuje všechny běžkařské stopy, které údolí Paznaun nabízí, a tamní veřejnou dopravu, obojí opět vyzkoušené přímo mnou osobně.

Tipy na nejkrásnější běžkařské stopy v Tyrolsku dostupné veřejnou dopravou – Achensee

Tipy na nejkrásnější běžkařské stopy v Tyrolsku dostupné veřejnou dopravou – Achensee

Tyrolsko světu dalo nemálo fenoménů. Namátkou šperky a broušené sklo Swarowski (s českou stopou, neboť zakladatel pocházel z Jiřetína pod Bukovou), zimní olympiády v Innsbrucku roku 1964 (kterou pořadatelé dokázali uspořádat i přes obří oblevu) a v roce 1972 (narychlo přidělenou Innsbrucku namísto krachujícího Denveru), nyní již legendární MS v silniční cyklistice roku 2019 tamtéž s brutálně selektivním krpálem Höttinger Höll (přezdívaným díky až 28% stoupání Höttinger Hell), tyrolské kloboučky, skvělé sýry, jódlování, našlo by se toho nemálo. Tyrolsko dostalo do vínku dechberouci hory a jejich údolí, které celoročně vábí pěší, cyklisty i lyžaře z celého světa. Díky pozváni tyrolské turistické agentury Tirol Werbung jsem měl možnost prozkoumat běžkařské trasy, které se vyznačují tím, že jsou vysoko položené a zároveň z Česka snadno dostupné i veřejnou dopravou. V první části si představíme okolí jezera Achensee, následovat bude článek o běžkování v údolí Paznaun.

Tips for the most beautiful cross-country trails in Tyrol accessible by public transport – Paznaun valley

Tips for the most beautiful cross-country trails in Tyrol accessible by public transport – Paznaun valley

In
the last part
of this mini-series, we introduced the Achensee region, which is in the northeast of Tyrol. Today we will present its southwest, specifically the Paznaun valley. Again, this is a place I was invited to by the Tirol Werbung tourism agency, so again you can count on the locals knowing where to invite guests. The article describes all the cross-country trails that the Paznaun valley has to offer and the public transport there, both of which have been tested by me personally.

Tips for the most beautiful cross-country trails in Tyrol accessible by public transport – Achensee

Tips for the most beautiful cross-country trails in Tyrol accessible by public transport – Achensee

Tyrol has given the world quite a few phenomena. Random: Swarowski jewelry and cut glass (with a Czech trace, as the founder came from Jiřetín pod Bukovou), the Winter Olympics in Innsbruck in 1964 (which the organizers managed to organize despite the huge thaw) and in 1972 (hastily assigned to Innsbruck instead of the collapsing Denver), now already legendary Worldcup in road cycling in 2019 there with the brutally selective uphill Höttinger Höll (nicknamed thanks to the up to 28% ascent Höttinger Hell), Tyrolean hats, great cheeses, yodeling, there would be quite a lot. What’s more, Tyrol has got breathtaking mountains and their valleys, which attract hikers, cyclists and skiers from all over the world all year round. Thanks to the invitation of the Tyrolean tourist agency Tirol Werbung, I have had the opportunity to explore the cross-country trails, which are characterized by being high and at the same time easily accessible from the Czech Republic by public transport. In the first part, we will introduce the surroundings of Lake Achensee, followed by an article about cross-country skiing in the Paznaun valley.

Bad Gastein – reportáž z úvodního místa seriálu Ski Classics vhodného pro všechny

Bad Gastein – reportáž z úvodního místa seriálu Ski Classics vhodného pro všechny

**Tento článek má za cíl představit letošní prolog seriálu Ski Classics konaný poprvé v rakouském Bad Gasteinu, ukázat, jaký potenciál místo má pro „neprofíky“ a sdílet několik zkušeností s tím, jak snadno je toto místo dostupné z Čech (zejména středních, jižních a Prahy) veřejnou dopravou, konkrétně vlakem (a jednotlivá sportoviště v údolí Gastein pak autobusy zdarma). Nemusíte být ani sveřepí nostalgici opěvující zašlou slávu někdejšího rakousko-uherského mocnářství na to, abyste se zde cítili dobře, vlastně úplně jako doma. Však to od vašeho skutečného domova není nikterak daleko.**

Haslipa víte, hde sem bul? S prkny hu buláků na Čerchově!

Haslipa víte, hde sem bul? S prkny hu buláků na Čerchově!

*(překlad z chodského do pražského nářečí češtiny: Jestlipak víte, kde jsem byl? Na lyžích u Chodů na Čerchově)*

Plzeňský kraj nabízí běžkařům hned několik možností pořádně se vyluftovat. Patří do něj západní část Šumavy od Nýrska po Horskou Kvildu (pozor, její sestra Kvilda je už jihočeská), patří do něj i část Středních Brd (například Strašicko, jehož lyžařské možnosti jsem už zmínil zde) a **Český les**, kterému se pověnuji dnes. Pro pochybovače, zda lze Český les považovat za hory, sděluji, že to hory jsou a ne jen tak ledajaké. Český les má všechny atributy „plnotučných“ hor: také patří mezi kdysi špatně prostupnou pohraniční bariéru, má své tisícovky Čerchov (1042 m.n.m.) a Skalku (1008 m.n.m), má určitou impozantnost (ještě 70 km od jmenovaných leží u Chebu další skorotisícovka Dyleň s 940 metry), má drsné kouzlo spočívají v socialistické poetice pohraničníky již opuštěných jednotek v krajině trochu evokující syrovější Šumavu za zatímního nerozvinutí turistické infrastruktury například právě do šumavské podoby. Vzdálenosti mezi místy jsou zde obrovské, hustota zalidnění naopak trpasličí a zasíťování hospůdkami a bufety leckde naprosto nulové. A pro to všechno je toulání po Českém lese na kole i běžkách zábavné. Dnes se zaměřím na **Chodsko**, konkrétně do **okolí Čerchova** a jeho běžkařských stop vzorně upravovaných m.j. spolkem **Sněhaři Domažlice**.

Představujeme „nehorské“ cíle běžkařů s úpravou stop: Polánka

Představujeme „nehorské“ cíle běžkařů s úpravou stop: Polánka

Podle mne je to docela paradox. Když já začínal v devadesátých letech minulého století s běžkováním, bylo v zimě všude tolik sněhu, že jsme na něj chvílemi až nadávali. Když jsme se chtěli proběhnout na lyžích, nebyl problém tak učinit kousek za Prahou, jen bylo většinou nutné si prošlápnout stopu, protože její strojové úpravy byly málokde. Tuto báječnost měla jen horská střediska. Dnes je to naopak. Techniku má mnoho i velmi malých a od hor na hony vzdálených spolků, jenže nedostatkovým zbožím se stal sníh. Extrémní případ nastal v zimě 2019/2020, kdy bylo sněhu tak málo, že velkou část zimy nebyla možná strojová úprava stop ani na některých horách, například Krušných. O to hůře bylo v podhůří. Tento miniseriál vám má ukázat, jak se daří spolkům úprava stop v „nehorských“ oblastech v letech hubených (reprezentovaných loňskou sezónou 2019/2020) a naopak letech tučných (reprezentovaných sezónou letošní) a jaké tam panují podmínky pro běžkování obecně.

Představujeme „nehorské“ cíle běžkařů s úpravou stop: Strašicko – Brdy

Představujeme „nehorské“ cíle běžkařů s úpravou stop: Strašicko – Brdy

Podle mne je to docela paradox. Když já začínal v devadesátých letech minulého století (dokonce minulého tisíciletí, což zní ještě hůře) s běžkováním, bylo v zimě všude tolik sněhu, že jsme na něj chvílemi až nadávali. Když jsme se chtěli proběhnout na lyžích, nebyl problém tak učinit kousek za Prahou, jen bylo většinou nutné si prošlápnout stopu, protože její strojové úpravy byly málokde. Tuto báječnost měla jen horská střediska. Dnes je to naopak. Techniku má mnoho i velmi malých a od hor na hony vzdálených spolků, jenže nedostatkovým zbožím se stal sníh. Extrémní případ nastal v zimě 2019/2020, kdy bylo sněhu tak málo, že velkou část zimy nebyla možná strojová úprava stop ani na některých horách, například Krušných. O to hůře bylo v podhůří.

End of content

End of content