Šumava: Železnorudsko na běžkách

Šumava: Železnorudsko na běžkách

Západní část Šumavy s centrem v Železné Rudě tvoří logickou běžkařskou oblast, ohraničenou na západě koncem Šumavy u Nýrska a na východě obcí Prášily. Ze Železné Rudy je možné vydat se do tří směrů v tuzemské části Šumavy, vyrazit ale můžete i do sousedního NP Bavorský les s dalšími kilometry běžkařských tratí. Celkem najdete v bezprostředním okolí Železné Rudy přes 100 km upravovaných stop.

Brdy a Hřebeny: běžkařská divočina středních Čech

Brdy a Hřebeny: běžkařská divočina středních Čech

Hřebeny a na ně navazující Brdy nabízejí nejlepší běžkování v těsné blízkosti Prahy. Nejvyšší vrcholy Brd tvoří v zimě často jediný zasněžený ostrůvek uprostřed středních Čech. Pro kvalitní lyžování většinou stačí, aby na kraji Prahy leželo kolem deseti centimetrů sněhu, na Cukráku pak bude pravděpodobně dvojnásobek, v oblasti mezi horami Houpák, Tok a Praha pak může být klidně půl metru.

Střední Šumava: Modravsko – Pláně – Strážný na běžkách

Střední Šumava: Modravsko – Pláně – Strážný na běžkách

Běžkařské trasy po šumavských pláních patří mezi lyžařskou klasiku. Zatímco před rokem 1989 jsme na lyžích prošlapávali stopy v hlubokém prašanu a skoro 10 km široký pás podél hranice ukousnulo pohraniční pásmo, dnes na Šumavě najdete hustou síť strojem udržovaných stop, perfektní značení a pestrou nabídku občerstvení. Celková délka stop na Šumavě dosahuje úctyhodných 450 km.

Západní Krušné hory: Krušnohorská lyžařská magistrála

Západní Krušné hory: Krušnohorská lyžařská magistrála

Krušnohorská lyžařská magistrála představuje jednu z nejkrásnějších dálkových tras u nás. Udržovaná trať západní části magistrály spojuje Boží Dar s Bublavou, vede zhruba podél hranice s Německem a měří 41 kilometrů. Od páteřní magistrály se na mnoha místech oddělují variantní trasy, takže vzniká síť tras, na jejíž prozkoumání vám nebude stačit ani týden. Nespornou výhodou jsou další kilometry upravovaných stop, vedoucí hned za hranicí po německém území, které jsou na mnoha místech propojené s českými trasami.

Vysočina: Žďárské vrchy na běžkách

Vysočina: Žďárské vrchy na běžkách

Ačkoliv nadmořskou výškou nepatří Žďárské vrchy mezi nejvyšší pohoří v Česku, zdejší tradici běhu na lyžích by jim mnohde mohli závidět. První lyže na Novoměstsku prý nasadil fryšavský lesník Rudolf Gabessam roku 1891, tedy rok předtím, než první lyže dovezl hrabě Harrach do Krkonoš.

Orlické hory: na běžkách kolem rozhleden a bunkrů

Orlické hory: na běžkách kolem rozhleden a bunkrů

Hradba Orlických hor vystupuje nad okolí táhlým, přes padesát kilometrů dlouhým hřebenem, na který se díky vysoko položeným silničním sedlům Šerlich a Mezivrší můžete pohodlně dopravit autem. Hřebenem také prochází červeně značená, 170 kilometrů dlouhá Jiráskova horská cesta, která je hlavní dálkovou hřebenovou cestou v Orlických horách.

Beskydsko-javornická magistrála na běžkách

Beskydsko-javornická magistrála na běžkách

Pohoří Javorníky se rozkládá na česko-slovenském pomezí mezi Horní Lidčí a Čadcou. Zatímco lesnatá moravská část Javorníků tvoří nejjižnější část Beskyd, na Slovenské straně se dostanete do chráněné krajinné oblasti Kysuce s typickými samotami, horskými loukami a bezpočtem vyhlídkových míst.

Ruhpolding: Mekka běžkařů v Německu

Ruhpolding: Mekka běžkařů v Německu

Jako hlavní město běžkařů by se dal bez velké nadsázky označit Ruhpolding na úpatí bavorských Alp. Nadchne totiž začátečníky, hobíky i profesionální sportovce. První stopy tu lákaly běžkaře už před více než 50 lety. Dnes je Ruhpolding běžkařskou i biatlonovou výkladní skříní bavorských Alp, kde se každoročně koná Světový pohár biatlonistů.

Krkonoše: Krkonošská magistrála na běžkách

Krkonoše: Krkonošská magistrála na běžkách

Přestože nejvyšší hory Česka zdánlivě nabízejí zimní vyžití hlavně pro sjezdaře, také vyznavači bílé stopy zde najdou svůj ráj na zemi. Krkonošská magistrála je dokonce svým způsobem evropským unikátem, protože běžkaři mají k dispozici zhruba 550 kilometrů turistických nebo závodních tras.

End of content

End of content