Jediná mužská distance, kde Johannes Høsflot Klæbo nemusí být největším favoritem. Kometa sezony, biatlonista Einar Hedegart je letos na 10 km volně neporažený a podle mnohých má větší šanci než Klæbo.

První a jediný závod běžců na lyžích s individuálními starty se blíží, je tím závod na 10 km volnou technikou mužů, kde se můžeme těšit na několik českých reprezentantů, včetně Jiřího Tuže, který ve sprintu vybojoval fantastické 5. místo.

Pátek 13. února
11:45 – 10 km individuálně volnou technikou – muži

Startovní listinu najdete zde.

Čtěte také: Jméno Bauer opět pod pěti kruhy. Mladý perfekcionista s jedinou neřestí

O DNEŠNÍM ZÁVODĚ

V průběhu let se měnily distance i formáty. V letech 1992, 1994 a 1998 se na olympiádě jela samostatná desítka. Poté se vrátila patnáctka, v úplných začátcích měla trať dokonce 18 km. V programu byla jak samostatná 15 km, tak stíhací závody, a nyní jsme zpět u 10 km kvůli sjednocení délek tratí pro muže i ženy.

Závodníci startují v intervalu 30 sekund. Nejlepší lyžaři startují ve stejné skupině, aby měli srovnatelné podmínky. Vítězí závodník s nejrychlejším časem na 10 km.

Čtěte také: Biatlonista, který dosud neprohrál. A právě on má porazit Klæba

Olympijští vítězové – 10 km (1992–1998)

Tato disciplína se jako samostatný závod jela v letech 1992, 1994 a 1998:

1992 – Albertville
Vegard Ulvang (NOR)

1994 – Lillehammer
Bjørn Dæhlie (NOR)

1998 – Nagano
Bjørn Dæhlie (NOR)

Olympijští vítězové – 15 km (různé formáty)

Závod na 15 km (nebo jeho varianty, například stíhací formát) má na olympijských hrách mnohem delší historii. Mezi významné vítěze patří:

1924 – Chamonix – 18 km (předchůdce) – Thorleif Haug (NOR)
1928 – St. Moritz – 18 km – Johan Grøttumsbråten (NOR)
1932 – Lake Placid – 18 km – Sven Utterström (SWE)
1948 – St. Moritz – 18 km – Martin Lundström (SWE)
1952 – Oslo – 15 km – Hallgeir Brenden (NOR)
1956 – Cortina – 15 km – Hallgeir Brenden (NOR)
1960 – Squaw Valley – 15 km – Haakon Brusveen (NOR)
1964 – Innsbruck – 15 km – Eero Mäntyranta (FIN)
1968 – Grenoble – 15 km – Harald Grønningen (NOR)
1972 – Sapporo – 15 km – Sven-Åke Lundbäck (SWE)
1976 – Innsbruck – 15 km – Nikolaj Bašukov (URS)
1980 – Lake Placid – 15 km – Thomas Wassberg (SWE)
1984 – Sarajevo – 15 km – Gunde Svan (SWE)
1988 – Calgary – 15 km – Michail Děvjatjarov (URS)
1992 – Albertville – 15 km stíhací start – Bjørn Dæhlie (NOR)
1994 – Lillehammer – 15 km volně, stíhací závod – Bjørn Dæhlie (NOR)
1998 – Nagano – 15 km klasicky – Thomas Alsgaard (NOR)
2010 – Vancouver – 15 km volně – Dario Cologna (SUI)
2014 – Soči – 15 km klasicky – Dario Cologna (SUI)
2018 – Pchjongčchang – 15 km volně – Dario Cologna (SUI)
2022 – Peking – 15 km klasicky – Iivo Niskanen (FIN)

• Na prvních hrách se jelo 18 km, což odpovídá dnešní patnáctce.
• Hallgeir Brenden (NOR) vyhrál 15 km dvakrát za sebou v letech 1952 a 1956.
• Bjørn Dæhlie dominoval prvním stíhacím závodům v letech 1992 a 1994.
• Thomas Alsgaard (NOR) zvítězil v roce 1998 před standardizací samostatné 15 km.
• Dario Cologna (SUI) je jediným mužem se třemi olympijskými tituly na 15 km v řadě (2010, 2014, 2018).
• Iivo Niskanen (FIN) vyhrál 15 km klasicky v Pekingu 2022.

Mistři světa – 18, 15 a 10 km (muži)

18 km bylo součástí programu MS především v letech 1925–1950 (s přestávkami), později bylo nahrazeno tratí 15 km.

10 km

1991 – Terje Langli (NOR)
1993 – Sture Sivertsen (NOR)
1995 – Vladimir Smirnov (KAZ)
1997 – Bjørn Dæhlie (NOR)
1999 – Mika Myllylä (FIN)
2025 – Johannes Høsflot Klæbo (NOR)

18 nebo 15 km (v letech 1929 a 1930 se jelo 17 km)

1925 – Otakar Německý (TCH)
1927 – John Lindgren (SWE)
1929 – Veli Saarinen (FIN)
1930 – Arne Rustadstuen (NOR)
1931 – Johan Grøttumsbråten (NOR)
1933 – Nils-Joel Englund (SWE)
1934 – Sulo Nurmela (FIN)
1935 – Klaes Karppinen (FIN)
1937 – Lars Bergendahl (NOR)
1938 – Pauli Pitkänen (FIN)
1939 – Jussi Kurikkala (FIN)
1950 – Karl-Erik Åström (SWE)

15 km

1954 – Veikko Hakulinen (FIN)
1958 – Veikko Hakulinen (FIN)
1962 – Assar Rönnlund (SWE)
1966 – Gjermund Eggen (NOR)
1970 – Lars-Göran Åslund (SWE)
1978 – Józef Łuszczek (POL)
1982 – Oddvar Brå (NOR)
1985 – Kari Härkkönen (FIN)
1987 – Marco Albarello (ITA)
1989 – Harri Kirvesniemi (FIN)
1991 – Bjørn Dæhlie (NOR)
1993 – na MS se nekonalo
2001 – Per Elofsson (SWE)
2003 – Axel Teichmann (GER)
2005 – Pietro Piller Cottrer (ITA)
2007 – Lars Berger (NOR)
2009 – Andrus Veerpalu (EST)
2011 – Matti Heikkinen (FIN)
2013 – Petter Northug jr. (NOR)
2015 – Johan Olsson (SWE)
2017 – Iivo Niskanen (FIN)
2019 – Martin Johnsrud Sundby (NOR)
2021 – Hans Christer Holund (NOR)
2023 – Simen Hegstad Krüger (NOR)

FAVORITÉ

Einar Hedegart (NOR)

Tuto zimu je na 10 km volně neporažený. V Trondheimu ve Světovém poháru to bylo těsné, ale biatlonista Hedegart dokázal, že je mužem, kterého je třeba porazit. Může startovat pouze ve volné technice, klasika mu příliš nejde. Proto je to jeho velká šance na individuální olympijské zlato při premiéře na hrách. Loni byl v zimě senzačně druhý na Holmenkollenu. O týden později se stal norským šampionem v biatlonu. Pochází ze stejného místa jako Petter Northug jr.

Johannes Høsflot Klæbo (NOR)

Pro Klæba může být zvláštní, že Norové považují Hedegarta za většího favorita než jeho. Desítka volně bývala vedle sprintu jeho nejsilnější disciplínou a je nejúspěšnějším závodníkem startovního pole. Může se schylovat k velkému souboji dvou titánů z regionu Trøndelag.

Harald Østberg Amundsen (NOR)

Také pro bývalého vítěze celkového hodnocení Světového poháru je 10 km volně oblíbenou tratí. Na MS 2021 v Oberstdorfu získal medaili i přes pád během závodu. Rozdíly zde bývají minimální, ale rozhodně není nemožné, aby porazil Hedegarta i Klæba.

ČERNÍ KONĚ

Martin Løwstrøm Nyenget (NOR)

Už několikrát byl blízko velkému výsledku. Velmi zapůsobil vítězstvím ve Světovém poháru v Oberhofu, i když šlo o klasiku. Je vyrovnaný v obou technikách a přípravu zvolil jinou než většina týmových kolegů. Jako otec se rozhodl zůstat déle doma s rodinou.

William Poromaa (SWE)

Stříbrný medailista z 50 km na loňském MS. Tato zima byla pro Poromau katastrofální a ze Světového poháru odstoupil předčasně. Těsně před olympijským kempem však dvakrát vyhrál švédský pohár, takže se možná vrací do formy.

Iivo Niskanen (FIN)

Také Niskanen – letos mimo národní tým – prožil složitou zimu. Všichni vědí, jak je silný, ale 10 km volně mu nesedí tolik jako klasika. Větší šanci může mít na závěrečné padesátce klasicky s hromadným startem.

Mika Vermeulen (AUT)

Rakušan žijící v Norsku umí držet krok s nejlepšími. Bývalý sdruženář po nemoci na přelomu roku zatím formu neukázal, ale během přípravného kempu ji mohl znovu najít.

Gus Schumacher (USA)

Těžko zapomenout na jeho skvělé vítězství před domácím publikem v Minneapolis. Zdejší trať je ale náročnější a k boji o medaile či první šestku bude potřebovat svůj maximální den. Obvykle největší americká naděje.

Savelij Korostelev (AIN)

Nedostatek zkušeností, málo týmových kolegů a nové prostředí. Mladý Rus je však velmi talentovaný a 10 km volně je pro něj pravděpodobně větší šancí než 50 km. V Rusku během zákazu startu porazil i Alexandra Bolšunova. Může být překvapením.

Program závodů v běhu na lyžích na ZOH 2026

• 07/02: Skiatlon, ženy (13:00)
• 08/02: Skiatlon, muži (12:30)
• 10/02: Sprint klasicky, ženy a muži (kvalifikace 9:15, finále 13:00)
• 12/02: 10 km volnou technikou, ženy (13:00)
• 13/02: 10 km volnou technikou, muži (12:00)
• 14/02: Štafeta, ženy (12:00)
• 15/02: Štafeta, muži (12:00)
• 18/02: Týmový sprint, ženy a muži (od 9:45 kvalifikace, od 11:45 finálové jízdy)
• 21/02: 50 km klasicky, muži (11:00)
• 22/02: 50 km klasicky, ženy (10:00)

Staňte se členem

Členství na bezky.net umožňuje, abyste se stali součástí přední světové lyžařské komunity s exkluzivními výhodami. A také navíc s neomezeným přístupem k článkům na bezky.net a ostatních sesterských webech langd.se, langrenn.com, maastohiihto.com, proxcskiing.com, SC Play a SC MyPages.

• Exkluzivní nabídky a výhody
• Přístup k veškerému obsahu
• SC Play – živé vysílání
• SC MyPages – Všechny výsledky Ski Classics na jednom místě

STAŇTE SE ČLENEM ZDE