Retrospektivní sankce za doping a motivace sportovců aneb je první v cíli opravdu vítěz?
.=
Vrcholový sport se v posledních letech bohužel opět částečně vrací do 80. let minulého století, kdy byl zásadně ovlivňován politikou. Rozhodnutí o neúčasti některých zemí západního respektive východního bloku na OH v Moskvě (1980) a Los Angeles (1984). Od OH v Soulu 1988 až do OH Soči 2014 byl vliv politiky na (potenciální) účastníky OH relativně malý. V souvislosti s plošným zákazem startu atletů z (mj.) Ruska na OH v Rio de Janeiru i Pchjongčchangu opět sledujeme fatální zásah politiky do sportovního a olympijského hnutí, který se samozřejmě negativně promítá do kariér jednotlivých sportovců. Věřím, že negativní dopady snad ještě nemají takový rozsah jako důsledky bojkotů OH v Moskvě a Los Angeles, které zásadně poškodily celou jednu generaci vrcholových sportovců. Zakázat sportovci start na soutěži JEN na základě jeho příslušnosti ke konkrétní národnosti, nikoliv na základě výsledků (pozitivních) dopingových testů zavádí nepřípustný princip kolektivní viny. Nechť si laskavý čtenář sám dosadí některou z řady historických paralel uplatňování kolektivní viny vůči celým národům.
.=
Výše uvedené dokresluje skutečnost, že v roce 2016 bylo u atletů (členů IAAF) realizováno celkem 1 215 mimosoutěžních kontrolních odběrů, z nichž bylo 28 % odebráno Rusům, 10 až 11 % Etiopanům a atletům z USA (ostatní státy 3 % a méně). Poměr medailí na OH 2012 v Londýně byl opačný: 28 medailí pro USA a 9 pro Rusko (www.olympic.org, 2017). Důvody tohoto zjevného nepoměru bývají zdůvodňovány vyšším rizikem možných dopingových přestupků atletů z více kontrolovaných zemí. Kde je presumpce neviny? Přesná data pro jednotlivé státy z celkem 2 351 vzorků odebraným běžcům na lyžích v tomto roce se bohužel nepodařilo dohledat.
.=
Klíčovou oporou pro návrh zákazu startu ruských sportovců na OH je McLarenova zpráva (2016). Text se opírá především o svědectví Dr. Rodčenkova (bývalý vedoucí ruské antidopingové laboratoře) a veřejně známé informace. Zpráva je spíš novinovým článkem, protože nemá charakter důvěryhodného textu:
– nevyšla v žádném odborném časopise (natožpak renomovaném), kde by byla podrobena nezávislému recenznímu řízení,
– necituje relevantní a věrohodné zdroje,
– neuvádí jasný konflikt zájmů autora/ů a citovaných osob (McLaren byl dříve ve vedení WADA, Rodčenko žádá o politický azyl v USA),
– ve WADA akreditované ruské laboratoři bylo zničeno cca 8 000 vzorků, které nebylo možné podrobit (následné) analýze, také nejsou k dispozici pozitivní vzorky ze Soči.
.=
Již studenti bakalářského studia se učí, že texty, které nebyly podrobeny recenzi, nemají žádnou vypovídací hodnotu! McLarenova zpráva (mj.) opomíjí informace o totálním personálním selhání WADA při akreditacích a kontrole činnosti antidopingových laboratoří v (mj.) Soči a Moskvě. Názor, že WADA pochybila, sdílí také předseda ČOV J. Kejval (www.ceskapozice.lidovky.cz, 2016). Nejen v těchto konsekvencích se domnívám, že WADA musí být zásadně reorganizována.
.=
Ruští sportovci, kteří mají opakované negativní dopingové testy, mohou v současné době startovat jako „Authorised Neutral Athletes“ (ANA), pokud splní řadu podmínek. Znamená snad toto rozhodnutí, že ostatní sportovci nejsou autorizovaní? Proč otázky, které IAAF klade Rusům startujícím na vrcholných soutěžích (např.: „Whether any coach, doctor or other support person with whom the applicant has worked has ever been implicated in the commission of any anti-doping rule violations,“ zdroj: www.iaaf.org/news/press-release/iaaf-submits-guidelines-to-russian-athletics, 2017) neklade všem? Odpovědi se přímo nabízejí: například vítěz běhu na 100 m na MS v atletice v Londýně 2017 Justin Gatlin (USA) by nemohl odpovědět kladně, protože byl za porušení antidopingových pravidel potrestán dokonce dvakrát (www.iaaf.org/news/news/iaaf-statement-on-justin-gatlin-case-1). Stejně tak by na MS v Londýně (2. místo na 5 km) nemohl startovat legendární Mohamed Farah (Velká Británie), protože spolupracoval s trenérem Jamou Adenem v roce 2016 zatčeným pro přechování EPO v lednici.
[* https://farm8.staticflickr.com/7802/46830660801_cfd1c15501.jpg *]
.=
Dalším zásadním argumentem pro reformu antidopingového systému je skutečnost, že doporučení ke změnám ve výsledkových listinách iniciuje úzký okruh osob z prostředí WADA, jejíž vedení se skládá z nikým nevolených zástupců olympijského hnutí a „veřejných autorit“ (www.wada-ama.org, 2016). Nejhorší je dle mého názoru skutečnost, že k diskvalifikaci dochází až několik let zpětně, což považuji demotivující pro sportovce, devastující nastavené systémy soutěží. Zpětná diskvalifikace je dle mého názoru v rozporu s principy soutěžení. Navíc je otázkou, nakolik je správné zpětně měnit pořadí ve výsledkové listině, pokud například nejsou k dispozici negativní vzorky od všech, kteří se mají posunout v celkovém pořadí!
.=
V poslední době jsou navíc sportovci suspendováni na základě nesrovnalostí v biologických pasech, přičemž metodika jejich hodnocení je diplomaticky řečeno „velmi nejasná“. Příkladů špatně nastavené metodiky biologických pasů lze jmenovat mnoho; například OH vítěze z Rio de Janeira na 50 km chůze Matěj Tótha (Slovensko) nebo našeho cyklisty Romana Kreuzigera.
.=
Negativní dopady mají výše uvedené postupy (také) na motivaci mladých sportovců, protože nikdo z nich neví, zda jejich vítězící idol náhodou nebude v nejbližší době potupně vymazán ze sportovního světa. Jaké motivační prostředky používají nyní ruští trenéři mládeže? Pokud budeš úspěšný, tak se nebudeš moct zúčastnit světových soutěží pod svou národní vlajkou?
.=
Neobhajuji sportovce, kteří vědomě porušili jakákoliv pravidla (vč. dopingových). Jen pokládám otázku, zda je všem sportovcům měřeno stejným metrem? Jsou nastaveny rovné podmínky sportovní přípravy i startů pro všechny stejně? Mohou se soutěží účastnit sportovci bez rozdílu k příslušnosti k určité sportovní federaci, sportovnímu odvětví či státu?
.=
Není možné doping povolit, ale je nutné iniciovat diskusi nad klíčovými tématy:
1. zrušit zpětné diskvalifikace,
2. zrušit zákaz startů jen na základě národní příslušnosti,
3. precizovat metodiku biologických pasů,
4. reorganizovat působení, postupy a financování WADA,
5. omezit vliv politiky na sportovní prostředí, sportovce a trenéry.
.=
Mám rád optimistické závěry, takže dle mého názoru je možným řešením (k další diskusi) vyhlašovat oficiální výsledky například den až dva po soutěži s tím, že všichni zúčastnění mají (aktuální) negativní dopingovými testy.
**McLarenova zpráva (2016)**
.=
Jednou z hlavních opor pro nepřipuštění ruských atletů na start je tzv. „krvavá zpráva“ kanadského profesora práv a soukromého právníka McLarena (2016), která mnoho dnů plnila první stránky novin i dalších informačních kanálů. S ohledem na celkové pojetí kampaně cituji vybrané pasáže z www.idnes.cz (19. 7. 2016), které expresivně shrnují základní informace obsažené v této zprávě: „Po krachu na olympiádě ve Vancouveru, z níž ruská výprava přivezla (na velmoc) ubohé tři zlaté, došla vládě trpělivost. A dost! Zavelela a rozjela tajný program před hrami v Soči. Vrchní alchymista Rodčenko míchal steroidové koktejly. Špioni se plížili do laboratoří v přestrojení za instalatéry. Teď všechno prasklo. Hlavním cílem špinavé operace byly domácí hry v Soči, které sloužily k politické propagandě režimu. Úspěch Ruska a jeho sportovců musel být zaručen za každou cenu. Před olympiádou funkcionáři označili 37 medailových nadějí, které budou „pod ochranou státu“. Tito sportovci potom před hrami poskytli vzorky moči z „čistého“ období, kdy nedopovali, a ty následně FSB uložila do mrazáků do budovy vedle sočské laboratoře. Sportovci steroidové koktejly podle McLarenovy zprávy užívali už při hrách v Londýně. V té době se jako rizikové období, kdy mohl test odhalit zakázané látky v těle, uvádělo krátké rozmezí mezi třemi a pěti dny po užití. Kdyby se přezkoumávaly vzorky ruských sportovců z her v Pekingu, Londýně a jiných velkých akcí, testy by odhalily mnohem víc dopingových případů, míní McLaren. Podle něj Rodčenko podával svůj koktejl a mikrodávky krevního dopingu EPO mnoha ruským favoritům na medaile už dávno před Soči. Rodčenko údajně řekl Mutkovi (ministr sportu), že ruský tým by se dostal do problémů, kdyby měly být vzorky někdy v budoucnu přezkoumány. A opravdu, v červnu 2016 opětovný test osmi vzorků ruských sportovců z Londýna odhalil steroid Oral Turinabol, hlavní ingredienci v zázračných koktejlech ruského alchymisty. Uprostřed noci (kdy jindy) agenti pašovali „čisté“ vzorky do laboratoře a ukládali je do tajné „myší díry“ v jedné ze zdí. Pak je laboranti před testováním vyměnili za pravé vzorky moči ze soutěží na olympiádě.“
**Autor článku**
**doc. PhDr. Jiří Suchý, Ph.D.**
.=
Vášnivý lyžař, který přednáší na Univerzitě Karlově, Fakultě tělesné výchovy a sportu.
V souvislosti s předkládaným textem autor nemá žádný konflikt zájmů. V textu jmenovaných osobně nikoho nezná, nikdy nebyl trenérem nebo členem realizačního týmu, jehož sportovci by porušili antidopingová pravidla.