Jinde sněhu poskrovnu, ale rakouský Obertilliach nabízí zhruba 35 km běžeckých tratí. Přečtěte si více o této oblasti, kde je sníh jistotou a nebudete se ve stopách tísnit s davy běžkařů.

Ticho, klid, hromady sněhu, dřevěné seníky a jen slyšíte, jak vám hezky běžky šustí pod nohama. Horská vesnice Obertilliach sice patří mezi známá alpská lyžařská střediska, ale kvůli omezené ubytovací kapacitě zde rozhodně nebudete potkávat ve stopě davy běžkařů.

Obertilliach leží v poměrně hlubokém údolí. Na jihu se zvedají hory kolem 2 500 m n. m., po kterých prochází italsko-rakouská hranice. Na severu leží kopce nižší, ale zase na nich najdete sjezdovky. Údolí protíná hranice mezi oblastmi Tirol a Karnten. Samotná vesnička je ve výšce zhruba 1 450 metrů a na běžkách se budete pohybovat +/- 200 m kolem této nadmořské výšky s jedním bonusem, o kterém si řekneme později.

Ubytování je vhodné hledat přímo v obci. Kapacity jsou relativně omezené, žádné velké hotely, ale spíše penziony a ubytování v soukromí. Kvalita je však slušná a hlavně vždycky kousek do běžecké stopy. I když ale budete bydlet na druhém konci, nezoufejte, Obertilliach má necelých tisíc obyvatel. Všechno je kousek a hlavně se nejedná o přelidněnou lokalitu, a to díky relativně malému středisku sjezdového lyžování a právě kvůli nižšímu počtu nabízených lůžek.

Pokud už neseženete ubytování přímo v Obertilliachu, doporučuji hledat výše. Směrem dolů totiž často ubývá sníh a také se mění podmínky. Zkrátka už to nebude „na modrej“. Pokud chytíte něco v obci Leiten, budete začínat den krásným sjezdem do centra tratí.

Lyžování v této oblasti se dá pojmout i jako příjemná zastávka na cestě do Toblachu, dalšího známého lyžařského areálu.

Místní biatlonový areál nabízí vyžití i v létě. Můžete se zde projet na kolečkových lyžích na poměrně členité 4,5 km dlouhé trati s klopenými zatáčkami.

Běžecké tratě

Všechno začíná a většinou i končí v biatlonovém areálu, z kterého v Obertilliachu vychází většina tratí. Areál leží na stinném místě a vzhledem ke stálosti sněhu je schován v lepším místě, než zbytek tratí. Vzhledem k tomu, že trasa začíná na patě hory Hoher Borsing, který nad ním ční na jihozápadě až do výšky 2 324 m n. m., bývá zde dost často prašánek.

Vybrat si můžete ze závodních okruhů, které jsou dlouhé do 5 km. Tyto tratě jsou velmi široké, zasněžované technickým sněhem, s klopenými zatáčkami. Tady se ale celý den trénuje jen těžko, takže vám to brzy nedá a vyjedete do okolních kopců.

Páteřní trasa vede kolem říčky Gail. Když jsou dobré sněhové podmínky, dá se s ní dojet až … Bůh ví, kam… Minimálně trasa mezi Kartischem a Maria Lungau nemá výrazně těžký profil, celá je značená jako Grenzlandloipe a nabízí krásné pohledy na celé údolí a okolní kopce.

V okolí Obertilliachu jsou tratě vedené po sklopené louce mezi typickými rakouskými seníky. A tratě vedoucí mezi seníky, po nichž projíždí lyžaři, jsou pastvou nejen pro oči, ale hlavně pro fotografy. Najdete je tak na všech fotografiích z tohoto areálu. Směrem na Maria Lungau údolí pozvolna klesá a otepluje se.

Na severní straně Gailu je údolí otevřené, jakmile přejedete říčku, dostanete se na užší lesní cesty a do kopců. Velkou výhodou je, že zde nepřenášíte silnice a povětšinou jedete velmi plynule. Na druhou stranu se ale poměrně často mění podmínky ze sněhu ležího ve stínu a na slunci a je trochu těžší chytit tu správnou mázu. V žádném případě se nevyplácí testovat stoupací vosky zrovna na biatlonovém stadionu.

Varianta pro začátečníky

Obertilliach – Aufwärmrunde. Nejsnažší trasa měří asi 1,5 km, a nabízí jednu velkou výhodu. Bývá uměle zasněžovaná a je většinou připravená jako úplně první v říjnu nebo nejpozději v listopadu.

Přitvrzovat začne směrem na Leiten, a to především na severní straně Gailu. Tam se dají najít i serpentýny a kopce vyloženě na stromeček. Standardně po nich vede i trať největšího rakouského dálkového běhu Dolomitenlaufu, jehož trasa je v propozicích vyznačena v údolí, mnohem níže v Lienzu, ale kvůli sněhovým podmínkám bývá většinou přeložena právě nahoru do Obertilliachu. 

Kotvou vzhůru

Jako bonus dávám tip na pořádný lyžařský orgasmus. Sedněte do auta a popojeďte pod lanovku na St. Oswald. Pro hrdiny se to asi dá vyjet, pokud jste ale pohodáři, přemluvte vlekaře, ať vás vyveze nahoru. Vlek má alespoň tři kilometry, klasická dvoukotva, takže i tak vás budou bolet nohy. Fronty tady nečekejte. Kotvu pustíte v naprostém tichu ve výšce lehce nad 1 800 m n. m.

Právě tady začíná asi 10 km (podle toho, kolik má zrovna rolbař v krvi alkoholu) dlouhá HohenLoipe Dorfberg. Naplánujte si jí při dobrém počasí, na výhledy budete totiž dlouho vzpomínat. Stopa je sice jetá klasickou žehličkou a při bruslení se vám budou lehce bořit košíky, to ale není nic, co by vám tady vadilo. Trasa totiž střídá lesní a odkryté pasáže, ze kterých jsou nádherné výhledy na obě strany kopce. Profil není jednoduchý, nejvyšší bod je v 1 950 metrech. Ve stopě nikdo nepřekáží, a pokud potřebujete selfies na svůj instagramový profil, nenajdete v Obertilliachu lepší místo.

Zpoplatnění tras

Důležité je dodat, že všechny trasy jsou placené. Vstupenky (pásky) lze nakoupit v biatlonovém areálu a v infocentru v Obertilliachu.

Další zajímavé sportovní atrakce

Přímo na sjezdovkách nad Obertilliachem můžete využít přírodní sáňkařskou dráhu. Měří neuvěřitelných 6,6 km a klesá serpentinami z 2000 m n. m. o 600 výškových metrů. Sáňky si půjčíte u spodní stanice lanovky a nahoru se s nimi můžete buď hodinku proběhnout, nebo to úplně snadno vyjet sedačkovou lanovkou. Jediná nevýhoda je, že si zasáňkujete pouze v otevírací době sjezdovek, dráha totiž není osvětlená.

V biatlonovém areálu si lze najmout trenéra na střelbu a obec pravidelně pořádá i levné střelecké dny, kdy vám za pár eur propůjčí náboje, a můžete si vyzkoušet, jak „snadné“ je trefit se do terčů v klidu i při zadýchání.

Dá se samozřejmě využít sjezdových tratí, kterých je nad obcí pár desítek kilometrů. Z horní stanice kabinové lanovky jsou pak prošlápnuté trasy na sněžnice. Kabinová lanovka jezdí i v létě a nabízí východisko mnoha turistickým trasám. Bajkování je možné i na protějších strmých kopcích, kde najdete také via ferraty.

Místní občerstvení a zábava

Pro gurmány se dají v Alpách najít určitě lepší lokality. Vinou relativně nízkého osídlení je restaurací jen pár, ale jsou příjemné a nijak drahé. Lehké občerstvení je i v biatlonovém areálu. Pěkný výhled uvidíte z restaurace na sjezdovkách. Zábavu nabízí poměrně pravidelně jediný aprés-ski bar u lyžařské školičky, tam se schází celá vesnice a když mají hosty, dá se tam oslavit třeba i slunečný den na běžkách. Užijte si to.

Článek byl aktualizován. Poprvé vyšel na bezky.net v listopadu 2022.