Birkebeinerrennet, nejslavnější norský běh, se blíží a mnoho českých závodníků se ho zúčastní. Často s sebou berou rodiny či kamarády, protože Sjusjøen a jeho okolí je rájem pro běžkaře až do jarních měsíců.

Lyžařská oblast kolem vesničky Sjusjøen leží přibližně 20 km od Lillehammeru, dějiště zimních olympijských her v roce 1994. Cesta z norského hlavního města Osla trvá přibližně dvě a půl hodiny, od českých hranic pak o trošku déle – je to asi 1 500 km.

Pokud však vyrazíte na cestu navečer a správně načasujete trajekty, dá se již následující odpoledne lyžovat ještě za světla. Rovnou však přijměte několik varování. I když podle mapy či navigace naleznete po dlouhé cestě vaše ubytování a ihned do stopy, nesnažte se, byť jako zkušení závodníci či vysoce trénování nadšenci, zdolat ihned všechny projeté cesty. Rolbou tu totiž bývá upraveno až 300 km lyžařských tras. Ty nejhlavnější z nich jsou denně perfektně obnovovány rolbou.

Jestliže stihnete vyrazit na první vyjížďku za slibovaného světla, pořádně si zapamatujte, kde přesně se vaše chata nachází a kudy se k ní lze dostat. Po setmění totiž vypadá vše jinak, podobných chatek a roubenek nejrůznějších velikostí je v okolí několik stovek a není těžké se zde za tmy ztratit. Některé chaty lze pronajmout, velká část z nich je ale soukromá, vlastněná především Nory, o kterých se říká, že se již narodili s lyžemi na nohou. Když tu pak mnoho z nich tráví od dětství většinu zimy, můžeme snadno pochopit jejich současnou dominanci v běžeckém lyžování.

Výchozím bodem pro většinu lyžařů je již zmíněná chatová oblast Sjusjøen rozložená okolo stejnojmenného jezera. V centru malé vesničky vás po příjezdu přivítá několik menších obchůdků se sportovním (resp. téměř výhradně lyžařským) vybavením a potravinami a také lyžařský stadion s umělým osvětlením. Kolem něj jsou namotány závodní tratě s větším převýšením a vychází odsud dvě hlavní turistické trasy. Ty se však záhy větví a vyrazit tak můžete takřka do všech světových směrů.

Běžecké trasy v okolí Sjusjøenu

Na každé křižovatce lze najít mapu všech okolních lyžařských tratí (z nichž valná většina bývá celou zimu kvalitně upravená), na které se dá téměř vždy zjistit také aktuální pozice. Někdy ale bývají tabule s mapou pokryty tlustou vrstvou ledu, občas je zase toto místo na mapě poškrábané od turistů, kteří ukazují příliš důrazně hůlkou vybranou trasu.

Na západ vedou ze Sjusjøenu cesty do Lillehammeru, směrem na severozápad pak do vesničky Nordseter. Severně a na východ od stadionu jsou pak rozlehlé planiny s menšími či většími jezery, kolem kterých jsou pravděpodobně nejhezčí trasy pro lyžaře. Mírně zvlněné stopy střídají dlouhé roviny, dále na východ je pak místy vystřídají i prudká stoupání. Jihozápadně od centra vesnice a jezera se nachází vrchol Nattrudstilen, odkud je krásný výhled jak do okolní zalesněné krajiny a dvě velká jezera směrem na jih, tak i na Sjusjøen a jeho okolí na opačné straně.

Na jižním úpatí tohoto kopce je vybudováno lyžařské centrum, odkud na vrchol vede lanovka. Na své si tu přijdou také sjezdaři, směrem dolů totiž vedou dvě sjezdovky a nechybí zde ani snow-park. Nedaleko dolní stanice lanovky leží biatlonový stadion s náročnými běžeckými tratěmi, kde na počátku zimy můžete zastihnout i světové hvězdy biatlonu. Zpět na otevřenější planiny nedaleko Sjusjøenu se dostanete prudkým stoupáním a trasou východně okolo kopce.

Legendární Birkenbeinerrennet

Při zmínění oblasti Sjusjøen by se měl většině příznivců běžeckého lyžování vybavit slavný závod Birkenbeinerrennet. Jeho detailní popis a zážitky z jeho absolvování určitě vydají na samostatný článek.

Za zmínku určitě stojí, že závodníci jsou při něm povinni vést batoh o váze 3,5 kg jako připomínka zachránců ročního batolete, nástupce norského trůnu na počátku 13. století, kteří obdobnou trať s malým princem na zádech absolvovali. Start závodu je ve městě Rena, odkud se dlouhým stoupáním směrem na západ dostávají závodníci právě do oblasti Sjusjøen, kde projíždí lyžařským stadionem a začínají klesat, a po 54 celkových kilometrech dorážejí do cíle v Lillehammeru.

Celkem čtyřikrát, v letech 2002, 2005, 2008 a 2011, zde dokázal finišovat jako první již zmíněný český fenomén běžeckého lyžování Stanislav Řezáč, a je tak po boku Nora Anderse Auklanda třetím nejúspěšnějším lyžařem co do počtu zdejších vítězství.

Závod byl v celé své historii pouze dvakrát zrušen – v letech 2007 a 2014. Důvodem však nebyl nedostatek sněhu, na který si už doma bohužel pomalu musíme zvykat, nýbrž vichřice v nejvýše položených místech na náhorních plošinách, která pořadatele donutila v rámci bezpečnosti všech účastníků k takto radikálnímu řešení.

Počasí může překvapit

Počasí během zimy v této krajině zaslíbené lyžování je vůbec samostatnou kapitolou. Občasná ranní mlha může odradit od brzkého naskočení do stopy, po jejím rozplynutí je však o to hezčí dopolední jasná modrá obloha při brázdění čerstvě projetého manšestru. Během slunečného dne si pak budete moci užívat nádherné výhledy na blízké kopce či vzdálené pohoří na hranicích se Švédskem.

Jestliže ale vyrazíte za ne úplně pěkného počasí, může se příroda velmi rychle obrátit proti vám. Silné vichřice tu nejsou výjimkou a na otevřených planinách mnohdy znemožňují pohyb vpřed. Po setmění se navíc velmi prudce ochlazuje, zejména pak v okolí mokřadů a řek, kde je pocitová teplota i o 10 stupňů nižší oproti okolí. Posledních několik kilometrů při návratu do chaty pak může leckdy být náročnější než celodenní výlet při pěkném počasí.

Tratě pro všechny

Ať už patříte mezi lyžaře profíky či ty občasné, pokud přemýšlíte právě o Sjusjøenu jako destinaci své příští lyžařské dovolené, rozhodně neváhejte a vyrazte! Každý zde nalezne trasy odpovídající jeho ambicím a možnostem, které může stále a téměř neomezeně obměňovat a objevovat tak pokaždé nové vrcholy, jezírka či vesničky podél skvěle připravených lyžařských stop. I přes značnou vzdálenost z české kotliny si pravděpodobně toto místo natolik zamilujete, že stejně jako spousta dalších, kteří sem už někdy dříve zavítali, vyrazíte zkusit Sjusjøen znovu a znovu.

Čtěte také – Údolí Engadin: 230 kilometrů stop v srdci švýcarských hor