Český biatlon přichází o jedno z dlouholetých jmen. Adam Václavík, rodák z Jilemnice, oznámil, že po sezóně 2025/2026 ukončí kariéru. Jaká byla jeho sportovní cesta?

Adam Václavík, český reprezentant, který prošel náročnou cestou od juniorského talentu až po stabilního člena Světového poháru. Jeho příběh není o rychlém vzestupu ke hvězdám, ale spíše o trpělivosti, hledání formy a postupném zrání.

Adam Václavík, nyní již 32letý závodník, na sebe výrazně upozornil už v juniorských kategoriích. Patřil mezi naděje českého biatlonu a jeho výkonnost na lyžích naznačovala velký potenciál. Přechod mezi seniory ale nebyl jednoduchý.

Zatímco běžecky dokázal držet krok s elitou, dlouhodobě ho brzdila střelba. Právě ta často rozhodovala o tom, že místo bojů o elitní desítku končil ve třetí nebo čtvrté desítce.

Debut ve Světovém poháru si odbyl v roce 2016 a postupně sbíral zkušenosti mezi světovou špičkou.

Největší úspěchy kariéry

Adam dosáhl jednoho z největších úspěchů své kariéry na mistrovství Evropy v roce 2020, kde v disciplíně supersprint vybojoval stříbrnou medaili.

O rok dříve, v roce 2019, uspěl také na univerziádě, odkud si z hromadného závodu odvezl bronzovou medaili.

Českou republiku rovněž reprezentoval na dvou zimních olympijských hrách – nejprve v roce 2018 v jihokorejském Pchjongčchangu a následně i v roce 2022 v Pekingu.

Životní sezóna a současnost

Sezóna 2024/2025 přinesla u Václavíka výrazné zlepšení. Klíčem byla stabilnější střelba, která se dostala na úroveň kolem 85 % úspěšnosti, což mu konečně umožnilo naplno využít jeho silný běh.

Výsledkem byly jeho nejlepší výkony v kariéře: 14. místo – Světový pohár Pokljuka (2025), opakovaná umístění ve druhé desítce SP a stabilní bodování ve Světovém poháru.

Najednou se z „věčného outsidera“ stal závodník, se kterým bylo nutné počítat. Jenže tuto sezónu bylo opět vše ve starých kolejích. Reprezentoval republiku v rámci B-týmu a objížděl IBU cupy, kde úplně neoslňoval. Vybojoval sice 4 umístění v nejlepší desítce, ale mnohem častěji se propadl až mezi 20. – 30. místa. Ve Světovém poháru se letos ukázal pouze ve sprintu ve francouzském Annecy, kde skončil na 65. příčce.

Kariéra, která mohla být jiná?

U Adama Václavíka se často nabízela otázka „co kdyby“. Co kdyby se mu podařilo stabilizovat střelbu dříve? Co kdyby se forma z posledních sezón dostavila o několik let dřív?

Na druhou stranu právě jeho příběh ukazuje, jak složitý je biatlon jako sport. Nestačí být jen výborným běžcem — rozhodují detaily, psychika a schopnost zvládnout střelbu pod tlakem.

Konečné rozhodnutí

Rozhodnutí ukončit kariéru po sezóně 2025/2026 dává v jeho případě smysl. Nepatří již mezi nejmladší závodníky a perspektiva, že by se mohl zpět nominovat do A-týmu je po letošní sezóně v IBU cupu mizivá.

Když se ohlédne zpět, nemusí si však rozhodně připadat nedoceněný. Sice neodchází jako hvězda s medailemi z mistrovství světa, ale jako sportovec, který reprezentoval Česko na olympiádách, vybojoval cenné kovy na nižších vrcholných akcích a především vydržel v elitním sportu více než dekádu.

Čtěte také: Proč se biatlonistům tvoří sliny v takové míře?