.= Podobně jako my u nás máme letní sérii závodů na kolečkových lyžích, také naši polští přátelé mají obdobné „pretěky“. Místo konání je přibližně asi 30 km nad Broumovem pod Sovími horami a závod se konal opět ve znamení tropického vedra.

.=
Celkově ve třech kategoriích (klasika, bruslení, pumpovaná kola) se na startu sešla necelá stovka závodníků. Vypravili jsme se v sestavě já, Michal Roháček a Láďa Mizera, všichni dohromady v ne úplně spravedlivé široké kategorii 56-smrt. Po startu v děsném vedru jsme vypálili po dost nerovné asfaltce do kopce, která byla po průjezdu vesnicí naštěstí kryta stromy. V čele uzavřené trati před námi jely dvě policejní motorky. Jel jsem kupodivu na své turistické schopnosti docela vepředu, ale jen do chvíle, kdy jsem na čtvrtém kilometru zlomil hrot. Asi kilometr jsem pokračoval s jednou holí, než jsem si vyprosil náhradní s dětským poutkem u kolemjedoucího auta. Jelikož mě ale začala pravděpodobně vlivem nerovnoměrné zátěže bolet noha, celý zbytek výjezdu jsem musel jet soupaží. Ztrátu jsem už dohnat nemohl, ale i tak jsem dělal, co jsem mohl. Asi 200m před cílem ležel na zemi vedrem zkolabovaný závodník, kterého se snažili pořadatelé dostat do normálu. Po dojezdu jsem cítil stupňující se silnou bolest v nártu a hned mi bylo jasné, že zítřejší závod asi nebudu moct jet. Michal urval třetí místo a podle času prvního v cíli jsem si říkal, že čeští nejlepší kolcaři by tady byli asi o chlup dřív. Následuje vyhlášení i bohatá tombola a následný sjezd přistaveným autobusem do místa startu.

[* https://farm2.staticflickr.com/1793/43838692691_0c21e20fa2.jpg *]

.=
Druhý den jsem kulhal ještě víc než Pejrak nahánějící Angeliku do postele, takže dnes jsem výjimečně absolvoval závod jen v roli diváka. Jednalo se o rovinatou trať určenou prakticky jen pro soupaž na uzavřeném 7,2km okruhu, který se jel v mírném větru celkem 4x. Povrch silnice byl většinou dobrý, ale místy praskliny a dokonce jeden příčný práh. Opět tu bylo pro nás přistaveno jako doprovod nevídaně několik policejních aut. Závodníci vyrazili v nepříjemném parnu na trať a už po prvním kole po 17 minutách se usadila v čele se znatelným odstupem malá skupinka závodníků. Láďa Mizera se po neúspěšném přejezdu prahu ošklivě vyválel s jednou závodnicí až bych čekal, že bude mít, kromě velkých odřenin, od kyčle ke kotníku zlomeného něco úplně jiného, než zrovna malíček. Michalovi se pro změnu v průběhu závodu podařilo 2x zlomit bodec, ale přesto ukořistil opět třetí místo. Po závodě jsem v cíli sháněl doktora, aby Láďovi okysličil četné sedřeniny, defekt na malíčku prý počká do Čech. Po vyhlášení opět bohatá tombola, v níž jako hlavní cena byly dokonce kolečkové lyže. Nutno podotknout na závěr, že Poláci mají závody pěkně zoorganizované a dokonalou spolupráci s policií jim můžeme jen závidět.

Kompletní výsledky najdete zde:

http://tour.vexa.pl/wyniki/2018/klasyfikacja-generalna-indywidualna.html

[* https://farm2.staticflickr.com/1798/43121731214_109085da99.jpg *]

(Foto: Čeští závodníci s polským pořadatelem závodu)