Anikken Gjerde Alnæsová se o tomto víkendu v Bad Gasteinu vrátila k závodění po velmi těžké nehodě na kolečkových lyžích. V červnu mohla přijít o život i sportovní kariéru.

Její návrat byl naprosto excelentní až neuvěřitelný! V sobotu vyhrála krátkou časovku na 7 km a v dnešním Bad Gastein Kritériu doběhla druhá. V televizních záběrech byla vidět masivní ortéza, která zpevňovala její koleno a slzy v cíli po sobotní časovce hovořily za vše. Ke startu v úvodních závodech Ski Classics se přitom rozhodla až na poslední chvíli. „Původně jsem měla v plánu pomoci svému týmu. Ale než jsme sem přijeli, měla jsem dva dobré týdny v Livignu, takže jsme se rozhodli, že bych to mohla zkusit,“ řekla po svém sobotním vítězství.

Ještě před týdnem, právě v italském Livignu poskytla Anikken Gjerde Alnæsová rozhovor pro sesterský web Langrenn.com . Už týden tam trénovala na sněhu, odjezdila dlouhé hodiny a absolvovala první dva intervalové tréninky od zmiňované nehody. Následně se k ní připojil její tým Engcon, který se zde připravoval právě na úvodní závod sezóny Ski Classics v rakouském Bad Gasteinu.

Cítíte se připravená na zahájení sezóny?

Alnæs se zasměje a odpoví:

„Vůbec ne. Je velký rozdíl mezi sólovými intervaly a závodem s hromadným startem proti nejlepším světovým maratonským lyžařkám. Podle protokolu Centra sportovního zdraví nejsem připravena na závod. Ale dálkové lyžování není kontaktní sport – je to jiná dynamika. Stání a soupaž na lyžích není totéž jako hraní fyzických her,“ vysvětluje.

Její koleno, zlomené při červnové nehodě na kolečkových lyžích, sice nyní vydrží běh na lyžích, ale stále nemůže běhat ani jezdit na kole.
„Kost se zahojila, ale nějakou dobu to trvá. Upřímně řečeno, moje pohyblivost je hrozná – koleno mohu ohnout jen o 90 stupňů. Moje kondice sice zvenčí vypadá dobře, ale já to tak necítím.“

Je pozoruhodné, že se Alnæs vůbec postavila na nohy. Její návrat k lyžování a myšlenky na závodění jsou ještě působivější vzhledem k závažnosti její nehody.

Nehoda a její následky

26. června Alnæse při tréninku na kolečkových lyžích srazilo auto, přičemž utrpěla roztříštění čéšky a zranění stehenní kosti. V nemocnici v Akeru se podrobila operaci.

Časový průběh zotavování:
26. června: nehoda a operace
Srpen: soustředění na rehabilitaci
Říjen: postupná rekonvalescence kolenní čéšky
Listopad: první návrat k lyžování na sněhu
Prosinec: uvažuje o závodění ve Ski Classics

14.12. Bad Gastein: vítězství v časovce na 7 km

15.12. Bad Gastein Kriterium: 2. místo

Výsledky nedělního Bad Gastein Kriteria

Akceptování tréninku a překonání strachu

Cesta do Livigna byla dlouhá a náročná, ale Alnæs zůstává pozitivní. Jen několik týdnů před nehodou podepsala smlouvu s týmem Engcon. Její odhodlání a láska k tréninku jí pomohly k uzdravení.
„Nikdy jsem se během tohoto procesu necítila znechucená ani jsem neztratila motivaci,“ říká.

Psychické problémy jsou však stejně závažné jako ty fyzické. Nehoda ji otřásla a ona vyhledala psychologickou podporu, aby překonala strach z jízdy na kolečkových lyžích.
„To mi neuvěřitelně pomohlo. Můj psycholog mi pomohl podívat se na situaci objektivně a pracovat na tom, abych mohla jezdit na kolečkových lyžích samostatně. Zpočátku jsem potřebovala, aby mě můj týmový manažer Jørgen (Ulvang) doprovázel autem nebo být v kontrolovaném prostředí. Velkou oporou mi byl také partner a rodina.“

Porovnání rekonvalescence

Alnæsová také přiznává, že její rekonvalescence byla odlišná od Helene Fossesholmové, která si na podzim při fotbalovém zápase vykloubila koleno. Fossesholmová se již po třech měsících vrátila na elitní úroveň a účastnila se Světového poháru v Lillehammeru.
„Zranění jsou nesrovnatelná. Helene se vyhnula operaci, což je obrovský rozdíl. Já mám v koleni 12 šroubů a kovovou destičku spolu s jizvou, která omezuje pohyblivost,“ vysvětluje Alnæs.

Výhled do budoucna

Navzdory pokroku Alnæsová přiznává, že má daleko ke své obvyklé soutěžní formě.
„Mým cílem je startovat na Marcialonze koncem ledna. Zda budu závodit v Bad Gasteinu, záleží na vyhodnocení rizik – bohužel to není na mém rozhodnutí. Ráda bych závodila, ale vím, že možná budu muset počkat.“

Na otázku, na co je nejvíce zvědavá, až se konečně vrátí k závodění, se zamyslela:
„Jsem zvědavá, jestli budu mít ještě odvahu tlačit na pilu v zatáčkách a sjezdech – to byly vždycky moje silné stránky v lyžování.“

Čtěte také: Premiéra Ski Classics: senzační časovka pro zraněnou Alnæsovou