Rolid: „Mám husí kůži, když vidím Andrease vyhrát Marcialongu“
„Mým úkolem bylo vytvořit peklo od Canazei po Molinu a to jsem dokázal. Dostal jsem pak spoustu pochval,“ říká Mathias Aas Rolid pro Langrenn.com po výkonu domestika všech dob v Marcialonze.
V tvrdých podmínkách s deštěm a rozbředlým sněhem osmadvacetiletý rodák z Hemingu v neděli ráno v Marcialonze dokonale usnadňoval jízdu velkých jmen v týmu Ragde Charge.
„Cestou nahoru jsme měli těžké lyže, takže byl problém dostat se do Canazei, ale pak už šlo jen o to projít polem a najít si vhodný čas na závod,“ říká Rolid, který odjel hned po odbočení trati dolů do údolí.
S výjimkou Vebjørna Moena se nikdo nenechá zlákat a oba společně pracují v čele až do Presazza, než se Moen také rozloučí.
„Bylo by hezké jet ve dvou, ale musel jsem si udělat pořádný náskok a on prostě neměl dost sil,“ krčí rameny Rolid.
Do cíle zbývaly ještě tři kilometry.
„Pro mě to bylo hlavně o tom, abych unavil konkurenci z ostatních týmů. Věděl jsem, že Emil Persson jede za mnou a odjíždí takže Andreas (Nygaard) a Kasper (Stadaas) mohli jet dál.“
Když jsi měl po Predazzu takový náskok na Vebjørna Moena a ve světle loňského sólového vítězství Runara Skauga Mathisena, myslel sis, že to bude stačit?
„Ne, to jsem si nemyslel. Důvod, proč se mi to dnes podařilo, je ten, že jsem si nemyslel, že vyhraju. Můj úkol je spotřebovat co nejvíce energie a jet vepředu až do začátku posledního kopce. Tam už bych neměl mít žádnou energii. Takže jsem si vůbec nemyslel, že vyhraju,“ říká Rolid a dodává:
„Možná jsem měl, ale vlastně mě to ani nenapadlo. Po cestě jsem neměl žádné kvalitní informace, takže jsem nevěděl, jak daleko je to k těm vzadu a co se tam děje.“

Byl to dokonalý závod?
„Myslím, že se mi to podařilo na sto procent. Být stoprocentním domestikem a ještě k tomu skončit čtvrtý, o tom jsem ani nesnil. Je to daleko za hranicí toho, co jsem považoval za reálné. Myslel jsem si, že mě sežere obrovské množství lidí. Byl jsem strašně unavený.“
Andreas Nygaard vjíždí do kopce s dostatečnou silou, aby na nájezdu předvedl ukázku síly a korunoval svůj rekord nejprestižnějším vítězstvím, o kterém snil více než deset let. Při pohledu na svého kapitána v cíli má Rolid husí kůži.
„Poslední týden jsem s Andreasem bydlel na pokoji. Vím, jak moc pro něj tohle vítězství znamená. Je to neuvěřitelně velké,“ říká Rolid, který se k týmu Ragde Charge připojil na zkušební smlouvu před sezonou.
Přečtěte si také: Zkoušel jsem to už tolikrát
Sám doufá, že se mu podařilo posílit svou pozici v týmu.
„V podstatě mám smlouvu do konce sezony. Byl to pro nás letos nejdůležitější závod a já odvádím svou práci, takže teď doufám, že ji prodloužím.“
O letošní Maricalonze jsme psali ZDE.