Na bruslařské padesátce dojel třetí, na Ještěd vystoupal jako druhý. A s republikovým šampionátem byl spokojený. *„Já mám zkušenost, že pro mě jsou výsledky na kolcích slabší v porovnání se zimou. Už se těším, až napadne sníh a budu na normálních lyžích. Doufám, že budu schopný se připravit na určité závody tak, aby ten výsledek stál za to,“* věří Lukáš Bauer, pro kterého jsou kolečkové lyže vhodným tréninkovým doplňkem, ale zároveň tak trochu jinou disciplínou. *„Já nikdy moc neholdoval kolečkovým lyžím, zejména závodům. Ve Vesci jsem se navíc trošku dopředu připravoval na to, že to bude slabší, protože bruslení šlo v létě jasně do pozadí v porovnání s klasikou a zejména soupaží. Ale nakonec spokojenost!“*

————-

Co tě nejvíc potěšilo ve Vesci, kde jsi dojel na bruslařské patnáctce třetí?
———–
Ztráta na Martina Jakše oproti loňsku zůstala prakticky stejná, dokonce byla o pár vteřinek lepší, takže ta výrazná změna v přípravě se na výsledku neprojevila. Jsem proto takový klidnější, že ta výkonnost v porovnání s loňskem tam pořád je. Přiznám, že loni, když jsem dojel s minutovou ztrátou na Martina, jsem byl trochu vykulenej, na patnáctce to byla velká ztráta. Ale pak v zimě to fungovalo jinak. To že jsem loni byl druhý a letos „až“ třetí, vůbec neřeším, protože ve výborném světle se tady ukázal Adam Fellner z Jeseníku. Ukázal, že je schopný se na tyhle závody připravit.
[* https://farm6.staticflickr.com/5826/21980354311_68b1cdb269.jpg >]
Jak se z tvého pohledu vyvíjel závod s cílem na vrcholu Ještědu?
———–
Mně v porovnání s předchozími sezonami překvapilo, že to větší pole jelo delší dobu pohromadě, zhruba o kilometr, kilometr a půl. Pak jsem byl překvapený, že jsme po rychlostní prémii šli s Martinem dopředu, Standa Řezáč s námi chvíli jel, ale pak nám začali hlásit, že odpadá a že už má asi 50 metrů. Na těch rovinatých pasážích jsem to absolutně nečekal, spíš jsem čekal, že s ním pojedeme na Výpřež, někam nahoru, a v těch prudkých pasážích bude možnost ho utrhnout. Na druhou stranu na závodech se nečeká, tak jsme jeli!

Pak už to byl souboj mezi tebou a Martinem Jakšem…
———–
Ten vývoj byl takový, že mně chvíli trvalo, než jsem se z toho chumlu po startu propracoval dopředu. Chvíli tam zatápěli Jakšík s Polákem Staregou, každou chvíli se střídali a nastupovali, až jsem myslel, že nám ujedou už kilometr, kilometr a půl po startu. Chvílema jsem ty nástupy těžce chytal, ale potom přijel ještě Standa Řezáč a jeli jsme ve čtyřech. Nahoře Starega odpadnul, pak i Standa. Ještě chvíli předtím Jakšík chtěl, abych ho vystřídal a já samozřejmě v tu chvíli nechtěl, protože jsem kousal ty nástupy. Ale po té prémii, kdy jsme ujeli Standovi, jsem jel prakticky až do cíle pořád vepředu.

.<>
[* https://farm6.staticflickr.com/5689/21970587085_40c192a4c3.jpg *]

Snažil ses nějak taktizovat?
———–
Vůbec ne. Věděl jsem, že pokud Jakšíka neutrhnu, tak že v závěru si mě povodí. Snažil jsem se nastavit takové tempo, abych ho unavil, ale úplně se to nepovedlo. Závěr už měl stejný vývoj jako loni – 200 metrů před cílem mi nastoupil a udělal pápá. I přesto jsem spokojený.

I s atmosférou? Lidí na vrcholu bylo dost…
———–
Bylo to hezký. Je fajn, že je to spojený i se slavnostmi na pláních, chodilo tam docela dost lidí. My jsme to trochu vnímali i tak, aby nám tam nikdo neskočil, člověk už je unavený a řeže si zatáčky tak, aby jel nejlepší stopou… Bylo fajn, když na nás halekali a když říkali, že se za námi ještě nikdo neobjevil. Věděl jsem, že Standa nebo někdo další už neútočí a že je to mezi námi s Martinem. V cíli už to byla taková euforie a radost, že to máme za sebou a že se to podařilo!

Co tě teď čeká?
———–
Už velmi vyhlížím příští týden, kdy si dám volno – konečně nějaký odpočinek! Teď jedu nějakou dobu v neustálém zápřahu… Pak přijdou ledovce, tam určitě budou na programu nějaké rychlostní tréninky, ale do rychlosti bych chtěl jít hlavně v listopadu, po prvním týdnu, co budeme v Gällivare. Abych do prvních svěťáků už šel z rychlosti.

.<>
[* https://farm6.staticflickr.com/5653/21782463090_90e2542d9a.jpg *]

———–