Bronzový muž: Manificat dnes ukončil velkolepou závodní kariéru
Rodák ze Sallanches, městečka vzdáleného asi 25 km od nejvyšší evropské hory Mont Blancu, žije v současnosti ve slavném lyžařském středisku Val d’Isère se svou ženou a synem. Pochvaluje si tamní sportovní možnosti, kde má oblíbené trasy na běhání, cyklistiku i kolečkové lyže. Posilovnu si zřídil přímo doma, protože se snažil omezit dojíždění autem, kterého je za celý rok přespříliš a také aby šetřil časem.
Potřebuje žít v přírodě, ale zároveň nechce být samotářem. Isère mu umožňuje vše, co potřebuje. Rád zajde do kina, restaurace, nebo na vánoční trhy, kde si dává oblíbené ústřice. K centru města měl mnohem blíže ještě v dřívějších letech, kdy navštěvoval univerzitní kampus. V roce 2011 získal bakalářský titul v oboru molekulární a buněčné biologie, jenže magisterské bylo mnohem náročnější a těžko slučitelné se závodní kariérou i rodinou, takže studium ukončil.
Syn Ethan se narodil v srpnu roku 2014. „To, že jsem se stal tátou, mi opravdu změnilo život,“ přiznává a pokračuje: „S dítětem to není vždy jednoduché, vyžaduje to organizaci, ale zvládám to velmi dobře. Zažíváme úžasné momenty, které jsou pro mě vzácné.“ Manželka Amadine si po narození syna všimla změny Mauricova charakteru: „Když jsem poznala Maurice, byl individualista, žil ve své bublině. Před porodem se bál a byl úzkostný. Od narození Ethana je to přesně naopak: rozkvetl, hodně mluví a stal se zodpovědným. A tak skvělé sezóny ještě nezažil. Myslím, že našel spoušť. Odcházet je však nyní těžší, ale o to větší motivací uspět.“
Maurice souhlasí se slovy manželky: „Když jsem na tréninku nebo závodech, nesmí to být pro nic za nic. Musím ospravedlnit, že jsem nechal manželku a kluka doma. V zásadě, když něco dělám, dělám to důkladně, ve skutečnosti možná až příliš. Jsem velmi pečlivý a potřebuji se dostat do konce, dosáhnout cíle, jinak mě to stresuje.“
Francouzský lyžař však nemá rád jednotvárnost: „Miluji rozmanitost našich metod přípravy a místa, kde trénujeme. Trénink mě baví. Motivuje mě i reprezentovat barvy Francie a celní správy, pod kterou jako závodníci patříme.“
[* https://live.staticflickr.com/65535/53578809531_d3a7a68996.jpg *]
(Foto: Salomon)
**Mauricova filozofie**
„Přestože jsem trochu úzkostlivý člověk, mám sklon být pozitivní. Cítil jsem, že jsem schopen dosáhnout svých cílů a snažil jsem se o nich nepochybovat. Když se něco nepovede, stále vím, že je to jen sport!“
Za svou filozofii vděčí částečně Jean-Marcu Gaillardovi, který ho také inspiroval v klasické technice, techniku bruslení dolaďoval s Raphaëlem Poiréem a odhodlání, energii a vášni pro lyžování se přiučil od Vincenta Vittoze.
Společně s Gaillardem se dokázali uvolnit a ocenit výjimečné okamžiky související s úspěchem, ale zároveň bagatelizovat věci, když se nedařilo. Maurice se naučil vyhýbat velkému stresu. Byl si jistý svou silou podporovanou silnou myslí. Po neúspěchu věděl, jak se na druhý den remobilizovat.
Maurice popisuje, proč byl v tréninkovém procesu tak pracovitý: „Jsem uvolněný, když jsem dobře připraven. To, čeho jsem dosáhl, je vyvrcholením cílené práce. Mám rád soutěžení a když si nasadím startovní číslo, nemůžu zůstávat vzadu.“ I jeho otec hodnotí synův profesionální přístup: „Svůj sport provozuje s velkou inteligencí. Je přísný a pracovitý, ale vždy se usmívá. Výjimečné dítě. Nikdy jsme mu nemuseli říkat, aby pracoval, prostě se to stalo. Má chuť se snažit.“
**Vzlet vzhůru**
V roce 2005 se jako osmnáctiletý mladík zúčastnil Mistrovství světa juniorů ve finském Rovaniemi, kde se mohl pyšnit 7. místem, o rok později si na stejné akci, ale tentokrát ve Slovinsku, moc nepolepšil a dosáhl nejlépe na 10. pozici. Tutéž sezónu okusil mimo jiné první start ve Světovém poháru (dále jen SP) na domácí půdě v La Cluzas, kde obsadil 64. místo. Mnohem lépe si však vedl na mistrovství světa (dále jen MS) v kategorii U23, kde v roce 2007 vybojoval 4. místo na 15 km volně a v roce 2008 dokonce bronzovou příčku na 30 km volně.
První velký úspěch na světové scéně zaznamenal v rámci štafetového závodu v domácím La Cluzas, kde obsadil se svým týmem 3. příčku. O rok později ukázal svou skvělou formu a vyhrál MS U23 ve Francii v závodu na 15 km volně. Ještě tentýž rok v prosinci se poprvé postavil na stupně ve SP v Davosu, a to s bronzem na krku opět z 15 km závodu volnou technikou. Davos mu vždy seděl, možná proto, že byl zvyklý na vyšší nadmořskou výšku, a díky tomu zaznamenal ve švýcarském středisku řadu dalších skvělých úspěchů.
V roce 2010, ve svých 23 letech, dostal první příležitost se zúčastnit Zimních olympijských her a dokonce i týmové štafety, která ve Vancouveru obsadila nepopulární 4. pozici. Nominace na ZOH ve Vancouveru byla oprávněná, protože během sezóny dokázal vyhrát dva SP v Lahti ve 30km stíhacím závodě a ve Falunu na 15 km volně.
Na přelomu roku 2011/12 se ukázal v dobrém světle, když dosáhl na 7. místo v celkovém hodnocení Tour de Ski a tentýž rok ovládl další závod SP ve skiatlonu v kanadském Canmore. Následující rok opět ukázal svoji sílu a vybojoval prvenství v SP v Davosu na 30 km volně.
[* https://live.staticflickr.com/65535/53579025908_e7ac84d621.jpg *]
(Manificat při testování a výběru lyží do závodu//Foto: Salomon)
**Nejúspěšnější léta**
Jeho nejúspěšnějším obdobím kariéry byla sezóna 2014/15, kdy v březnu 2014 přivezl ze ZOH v Soči první cenný kov z dospělácké akce, a to bronzovou medaili ze štafety a následující zimu dvě z MS ve Falunu (stříbro z 15 km volně a bronz opět ze štafety). Tehdy ve 30ti letech byl velmi hrdý na tuto sezónu, nejúspěšnější ve sé kariéře, kdy se umístil na 5. místě v celkovém hodnocení Světového poháru a dokonce na druhém v distančních závodech.
Nejsilnější byl ve volné technice, ale skvělých výsledků dosáhl i v klasickém stylu, ve kterém zaznamenal nejlepší umístění v r. 2016 na SP v Canmore, kde skončil ve sprintu klasicky na třetím místě. Bez medailového úspěchu nezůstal ani v dalších letech, na přelomu sezóny 2016/17 sice dosáhl „jen“ na bramborovou medaili v celkovém hodnocení Tour de Ski, ale opět vystoupal v SP na nejvyšší stupínek a opět v Davosu na 15 km volně.
[* https://live.staticflickr.com/65535/53579253980_7c2642b8f4.jpg *]
(Mistrovství světa ve Falunu v roce 2015, kde získal stříbro na 15 km volně a bronz ze štafety//Foto: Salomon)
Následující zimu byla hlavním cílem olympiáda v Pchjongčchangu v Koreji, kde obsadil dvě pátá místa, a získal dvě týmové bronzové medaile – jednu štafetovou a jednu z tým sprintu s Richardem Jouvem. V další sezóně v r. 2019 vybojoval opět prvenství ve SP ve švédském Ulricehamnu, na jaké jiné distanci než na jeho oblíbené 15km volnou technikou a také další bronzovou štafetovou medaili z MS v Oberstdorfu.
V sezóně 2019/20 si vybral slabší rok a zůstal bez prvenství a výrazného úspěchu, ale vše si vynahradil v té následující 2020/21, kdy získal 2. místo na Tour de Ski za Rusem Bolšunovem a stal se jediným Francouzem, který se postavil na bednu v náročném seriálu, a až letos se k němu přidal třetím místem Hugo Lapalus. Tentýž rok přidal do své sbírky také další bronzový kov ze štafetového závodu z MS v Oberstdorfu.
Každý ho už téměř odepisoval, když dva roky zpět se opět probojoval do reprezentace a byl důležitým a zkušeným článkem štafety. Možná si vybavíte těžké podmínky na ZOH v Pekingu, kde to závodníkům moc neodjíždělo, Maurice za sebou v posledním úseku „táhl“ Švéda a čekalo se na souboj o třetí místo. Haeggstroem však v kopci odpadl a Manificat postupně dojel Klaeba jedoucího na druhé pozici. Norský závodník mu však suše ujel z dlouhého klesání, protože měl prostě ten den mnohem lepší lyže. Přesto však byla francouzská štafeta nadšená ze svého umístění.
(Poslední Mauricův štafetový závod na ZOH v Pekingu, kde se svým týmem získal další bronzový kov)
Letošní sezónu se musel složitě dostávat do národního výběru přes domácí nominační soutěže, aby mohl zakončit svou kariéru stylově, v kolébce běžeckého lyžování v Norsku na Holmenkollenu, kde dnes odjel svou poslední padesátku a skončil na 47. místě.
Závěrečná bilance? Maurice tedy startoval na čtyřech ZOH a sedmi MS. Ze ZOH se může chlubit třemi bronzy ze štafety a jedním z týmového sprintu a v případě mistrovstvích světa třemi bronzy ze štafety a stříbrem z 15 km volně. Celou svou lyžařskou kariéru byl věrný domácí značce lyží Salomon, která ho vřele podporovala.