Každý z nás vnímá pohyb jako samozřejmost a ani nás nenapadne, jak je všechno složité. Všechno ale do sebe zapadá jako ozubená kolečka v hodinách.

——————-

Základní funkcí svalů je pohyb. Aby se ale něco stáhlo, tak je potřeba, aby se to k něčemu upínalo. Sval se stahuje díky tomu, že je pevně upnutý šlachami ke kostem. Kosterní svaly jsou největší tělesnou tkání, tvoří 40–50 % celkové tělesné hmotnosti. Proto je potřeba přijímat dostatečné množství bílkovin (proteinů), které jsou základními stavebními složkami svalu. Abyste si svalovou hmotu udrželi, tak nestačí jen jíst [* https://farm8.staticflickr.com/7524/29681431881_874d964b98.jpg >]bílkoviny, ale musíte pravidelně svalové skupiny posilovat. Každý den zapojujeme některé svaly při sezení, chůzi a dalších činnostech. Pokud se ale zaměřujete na nějaký konkrétní sport, tak je potřeba posilovat určité svalové skupiny, které jsou pro toto sportovní odvětví důležité. Pokud budete nemocní a čtyři dny proležíte bez hnutí, tak to ještě nevadí, ale další dny začnou svaly postupně slábnout. Je to velmi nespravedlivé, protože svaly, na které jste dřeli měsíce, během několika týdnů „splasknou“. Pokud jste měl někdo na měsíc nebo dva sádru, tak jste určitě zaznamenali, že pak byla ruka či noha poloviční než druhá. Svaly ale mají určitý druh „paměti“. Když jste je jednou posílili na určitou úroveň, tak je dostane do původního stavu rychleji, než pokud se snažíte svalovou hmotu budovat poprvé. Samozřejmě záleží na věku, někdy už ani pacientovi ochablá končetina svalově nedoroste do původní velikosti.

Základním principem fungování svalstva je práce dvou proti sobě působících svalů, které nazýváme antagonisty. Jeden se ohýbá (flexor – např. biceps) a druhý se natahuje (extenzor – triceps). Pokud jedete například soupaží, tak pracujete pažemi tak, že v době, kdy se odrážíte holemi o podložku, tak zabírá biceps a triceps se protahuje. Ve fázi, kdy vypouštíte hole, je to naopak, stahuje se triceps a biceps relaxuje.

Sval je tvořen ze svalových buněk, které evolučně splynuly ve válcovitá svalová vlákna o průměru 10–100 µm a o délce až 30 cm. Svalová vlákna obsahují kontraktilní (stažitelné) bílkoviny, které umožňují stah a relaxaci svalu. Kontraktilní bílkoviny jsou dvojího typu (aktin a myozin) a jsou obsažené ve všech typech svalové tkáně (kosterní svalstvo, srdce a další vnitřní orgány).

.<>
[* https://farm9.staticflickr.com/8346/29727670366_fd51d279cd.jpg *]

Kontraktilní bílkoviny jsou 1-2 µm dlouhé a jsou jich tisíce v každém svalovém vláknu. Bílkovina myozin má ve své struktuře výčnělky (myozinové hlavy), kterými se zaklíní do molekul aktinu a může je tím posouvat. Přitažením obrovského množství těchto soustav (sarkomer) vzniká pohyb svalu, odtažením jeho relaxace.

.<>
[* https://farm9.staticflickr.com/8117/29727683946_a8b04cbbdc.jpg *]

Práce svalu může být dvojího druhu. Buď izotonická, kdy se sval stahuje, ale napětí ve svalu je neměnné (např. při běhu), nebo izometrická, ve svalu vzniká napětí (např. nesete tašku s nákupem). V prvním případě dochází k zasouvání bílkovin aktinu a myozinu, tedy ke svalové kontrakci, v druhém vzniká pouze napětí mezi bílkovinnými strukturami, ale nezkracují se, tedy sval nevykonává pohyb.

.<>
[* https://farm9.staticflickr.com/8093/29681433691_c0d596104f.jpg *]