„Celý den jsem věřila, že můžu vyhrát. V kvalifikaci i v rozjížďkách to šlo poměrně lehce. Ve finále až do cílové rovinky taky, ale pak mi soupeřka, která přecházela do jiné stopy, kopnula do patky lyže. Já jsem nestihla zapíchnout hůl, takže jsem se neměla o co opřít a spadla jsem,“ vyprávěla Tereza Beranová nešťastně.

—————————————–

**Co se ti honilo v cíli hlavou po tom nešťastném pádu, kdy sis jela pro vítězství?**

Za co jsem si to zasloužila? Trénovala jsem poctivě, žádný mekáč, čistý svědomí, tak proč? Nechtěla jsem brečet, ale brečeli všichni okolo (hlavně servisáci) 😀
Bylo to defakto fajn, měla jsem okolo sebe holky, které mi ve stavu absolutního chaosu nedaly ani chvilku. Říkala jsem si, že momentálně se ve světě dějou mnohem horší věci a ňáký pád je prkotina.

**Před odjezdem na MS U23 jsi vybojovala úžasné 9. místo ve sprintu, což bylo tvé dosavadní maximum. Jaké to je jezdit s nejlepšími?**

To, že to bylo maximum, mě ani po závodě nedošlo. Byla jsem tak rozčarovaná z nepostupu do finale, že to za úctyhodný maximum nepovažuji. Jaké je jezdit s nejlepšími? U sprintu je krásné, že nikoho nemůžete považovat za nejlepšího, pokaždé se může něco stát a jste na zemi a vyhraje Diggins, to
nechápu doteď. Líbí se mi jezdit s těmi nejlepšími. Je atraktivní vidět české ženy v rozjíždkách či semifinálových jízdách. Už jezdí svět s námi ne, my s ním (smích).

**Zvedlo se ti sebevědomí do dalších závodů?**

Určitě si víc věřím v team sprintu, ale jelikož si při každém závodě vyčaruji nový zážitek, tak se držím hlavou dost při zemi i tělem (smích). Sprint je tvou nejsilnější disciplínou, ale zároveň je velmi náročný, když postupuješ do dalších bojů.

**Co děláš mezi rozjížďkami? Můžeš se i zastavit a sednout si? Nevadí ti, že je závod roztažený do několika hodin?**

Jsem vděčná, že je dostatečněný prostor na to si dát mezi rozjíždkami vanu (smích). Ráda si lehnu, pustím si muziku a snažím se co nejvíc zklidnit tělo a mysl.
Pak už je to čistě jenom na moji intuici, jak zareagovat v boji a je to sranda. Jsem ráda,když nám to vyjde a posouváme se jako tým kupředu k finálové rozjíždce.
Čím víc postupuji, čas mezi rozjíždkami se zkracuje a je to naročnější na regeneraci, ale tělo je trénované a hlava to uzávodí. Učím se každou vydařenou kvalifikací a pak to jde už samo.

**Kdybys porovnávala sprint a team sprint, který je pro tebe jednodušší a proč?**

Nejde tak úplně přesně tvrdit, že sprint je lehčí než team sprint. Jela jsem už rozhodně jednodušší team sprinty než kvalifikace sprintu. Ještě nejsem na takové úrovni, abych si mohla korigovat kvalifikaci sprintu, šetřit síly atd. Kvalifikaci jedu do mrtva, když se teda vyspím, jinak to nestojí za nic. Teamsprint je hodně o spolupráci. Dá se udělat hodně díky domluvě a pomoci v týmu, je pro mě
jednodušší, ale v závodě nezáleží jenom na mě. Jedeme dvě a musí to ladit, aby to bylo na výsledku vidět. Každá trať je specifická, může mi sednout na sprint, ale na teamsprint už nemusí.

——————-

Zítra se Tereza Beranová postaví na start dalšího sprintu, tentokrát na „dospěláckém“ Mistrovství světa. Držte jí palce!!!

09:00 ženy – sprint klasicky – kvalifikace

15:15 sprint klasicky – finále