Řezáč je s Jizerkou spokojený, ale myslí hlavně na Vasák
Lidé z Jizerek mu rozumějí. Stanislav Řezáč dojel letos „až“ pátý, ale aplaus v cílové rovince sklidil podobný jako loni, kdy vyhrál. Anebo jako Lukáš Bauer, který skončil před ním druhý. *„Jsem spokojený, bylo fakt krásně. A je to super výsledek,“* říkal už s odstupem 39letý jablonecký lyžař, který pár hodin před závodem řešil komplikovanou změnu angažmá. Ačkoliv to měl ze svého penzionu na start nejblíž ze všech, tentokrát nestihl ani vyhlášení výsledků. *„Ani na mě nepočkali,“* hudral naoko v rozhovoru pro Tono agency.
Jak se vyvíjel průběh bitvy?
—————————-
Formu jsem docela měl. Možná, že jsem byl asi málo zapracovanej do závodu. Namazal jsem si dost nahladko. Jelo se rychle od Kristiánova první kopec a trošičku mi to smekalo. Nemohl jsem pak dát takovou sílu do odrazu. A proto jsem neměl na to, abych se udržel v první skupince s Lukášem (Bauerem) a Andersem (Auklandem).
Nedalo se to víc stáhnout v početnější skupině na rovinatějších pasážích?
————————————————————————-
Jel jsem s Rönningem, Södergrenem, Petrem Novákem, Kärpem a Rusem Sorinem.Věděli jsme, že je potřeba jet rychlejc. U Mořiny už měli skoro dvě minuty, ale bořily se mi kroužky v měkkém sněhu, nebylo to dobře projeté. Od Smědavy nahoru už to bylo zase tvrdé a dalo se řezat až do cíle.
Kolik scházelo ke stupňům vítězů?
———————————
Jörgena (Auklanda) už jsme měli na dohled, ale zase nám pak v závěru poodjel. Byl to úžasný výkon, odjet to soupažemi za těchto podmínek. Na Östensena už přes Olivetskou horu zbýval opravdu kousek. Finiš jsem měl dobrý, tři kiláky jsem nastoupil, trošku poodjel a udržel si asi padesát metrů.
Přece jen, nejste trochu zklamaný? Po loňském triumfu?
——————————————————
Vůbec nejsem zklamaný. Říkal jsem, jak je tady těžké vyhrát, natož obhájit. Konkurence byla obrovská a zase větší než před rokem. Klasiku jsem odjel perfektně s Rönningem. Kdyby to bylo celé ještě trochu tvrdší, jel bych o něco líp.
Jak zněla taktika v novém norském týmu Xtra Personel?
—————————————————–
Taktika je vždycky pomáhat si, zlikvidovat zbytek pole. Posledních pět kiláků pak jede každý sám za sebe. Už se tady opravdu dá dělat taktika. Známe se přes deset let a jsme na tom podobně stylem i výkonností.
Jak vypadala týmová podpora pro nováčka, který podepíše smlouvu den před startem?
———————————————————————————
Dostal jsem oblečení a mazal si sám. Ale oni mi nabízejí, že udělají pro mě i lyže. Dávali mi taky už občerstvení. Dohoda zní přesně podle mých představ. Dají mi volnost v tréninku, můžu přijet za nimi na soustředění a pak mi pomohou při závodech. Bylo to hodně narychlo. Dal jsem v týdnu ve Skinfitu výpověď pro nedodržení smlouvy. Norové mi nabídli podmínky na podobné úrovni. Jsem zajištěný teď na tři měsíce a pak ještě na další rok za plnou smlouvu, měsíční plat.
Cíle zimy se asi nemění, že?
—————————-
Teď mě čekají další laufařské klasiky Marcialonga, König Ludwig… A zůstává hlavní cíl Vasák.
***Zdroj: www.czech-ski.com***












