„Mercedes Benz Ski Tým je partou současných i bývalých zaměstnanců Mercedesu a jejich přátel či příbuzných. Ač je sdružuje vášeň pro dálkové běhy, mnozí jsou specialisti hlavně na mtb závody, běh, survival, paddleboard, golf či box.“, líčí autor následujícího textu a člen skvělé party Radovan Kautský.

**Proč ale z nuly na sto?**

Začínalo se velmi skromně, památnou Jiz50 2010 s časy okolo 7h, připomínající spíše výlet na pivo a párek než regulérní závod. Perličkou byl opožděný příchod na start z důvodu protažené noční párty… a dojezd s utrženou podrážkou lyžařské boty. Zde to ale rozhodně neskončilo. Ba naopak.

Tým se více stmelil a “profesionalizoval” o tři roky později, jak jinak než korporátním team buildingem. V Bedřichově, kde se základ týmu tužil v běžkařské škole Radima Nyče, pod taktovkou zkušeného trenéra Dana Barana.

Postupem času se do týmu zapojili další účastníci a přišly i první finance z firemního rozpočtu. A tak najednou vedle startovného bylo i na dresy (vizuál je pro Mercedes velmi klíčový) a došlo k prohloubení spolupráce s laufařským týmem Salomon Atomic. Právě ten byl i nějakou dobu Mercedesem sponzorován.

V roce 2014 přišel na řadu první zahraniční dálkový běh, společně s laufaři ze Salomon Atomic jsme vyrazili na Marcialongu.

Zatímco oni řešili večer před závodem taktiku, jak proniknout do top 100, my jsme nad mapou studovali jak “uniknout” časovým limitům a sběrným autobusům. S tratí se každý porval po svém (T.V. (7:23min.), O. Š. (7:13min.), L. J. (7:56min.), L.H. (8:31min.) atd. a dojezd za svitu loučí nebyl výjimkou. Ale i tak si některé členky týmu našly čas se v závěrečném brutálním stoupání La Cascata zastavit před výlohou a upravit se na fotofinish. Šlo tenkrát o hodně. Byl to celodenní boj, skoro jako si odsedět 8 hodin v práci. Od zkušenějších laufařů jsme ale dostali první cenné uznání: “8 hodin na trati, tak to bych fakt nevydržel…”. Zahraniční laufy nás chytly a už nikdy nepustily.

Dále přišlo na řadu novější vybavení, první kolečkové lyže a čím dál tím více kvalitních tréninků a též rad od zkušenějších kolegů. Mimo zimy se část týmu téměř vždy účastnila mtb ČT Author cupu, Vinařské 50, běhů jako Běchovice atd.

[* https://live.staticflickr.com/65535/52504750812_00df145f6a.jpg *]

Důležitým vrcholem našeho snažení byl Vasaloppet 2017. Akce, která společně s borci ze Salomon Atomic týmu čítala 20člennou výpravu, 5 dodávek Mercedesu, vlastního kuchaře, 3 servismany a 2 sudy piva. Nahrála nám skvělá zima, kdy se dalo trénovat i okolo Prahy a podmínky byly po letech celkově skvělé. Několik dní ve Švédsku se povedlo ve všech ohledech a “sen každého běžkaře” se nám splnil vrchovatě. Pomyslným vítězem byl bezesporu P. H., který přisel o část hole hned po startu, bez bázně zařadil nekompromisní zpátečku a dojel si pro ní i proti několikatisícové severské mase.

Následovaly další Jizerské padesátky, ČT Author cupy a laufy ze série Ski Classics: Toblach – Cortina, Kaiser Maximilian Lauf, König Ludvig Lauf a nakonec po dvou tvrdých, bezčasých, nezávodních letech opět i prosluněná Marcialonga 2022.

Tam jsme již vyrazili sólo v menším počtu bez profíků, zato s lyžařskou tlumočnicí a v nových dresech podle nejnovější italské módy. Ač nám záhadně z lyžárny zmizel ten hlavní parafín, trať jsme pokořili a údolí Valle d’Aosta se otřásalo v mnohých osobních rekordech. Ve srovnání let 2014 vs. 2022 se výsledné časy posunovaly rapidně dolů, v řádech hodin. Navíc jsme byli unikátním týmem, který měl ve svých řadách zřejmě jediného „laufaře specialistu“, jež Marcialongu projel na šupinách.

Akce ve skvělé přátelské italské atmosféře byla následována i vydařenou Jiz50, která pomyslně uzavírá třináctiletý laufařský kruh. Například T. V. se na poslední Jizerce zlepšil od roku 2010 o -4h, O. Š. o téměř -3h., atd. P.H. už má za sebou těžko uveřitelných 13 účastí a míří dál za veteránským číslem. P.D. umí jako jediný z nás Jiz50 už i pod 3h a L.J. si troufnul na “zlatý hattrick”, když objel během prodlouženého víkendu Jiz30, Jiz25 a Jiz50.

[* https://live.staticflickr.com/65535/52505236091_1e3bb781f6.jpg *]

Seriál Visma Ski Classics má tzv. Grand Slam, tj. 4 top závody (Jiz50, Vasaloppet, Marcialongu a Birkebeinerrennet), kde je pro vítěze všech 4 závodů připraven extra bonus. Během jedné zimy bychom to nestihli, ale postupně si na Grand Slam brousíme zuby. Zbývá už jen jeden…. Birkebeinerrennet. A právě ten nás čeká tento rok. Znovu v plné palbě, společně s týmem Salomon Nordic, teď už jen dotrénovat a pořídit si batůžek.

Po několika letech neúnavné práce, posunu od skromných začátků došlo k obrovskému výkonnostnímu skoku. Tvrdá kontinuální práce se vyplatila. Každý svou vlastní cestou, ale přesto společně. Pomáhá nám i online propojení “Strava Challenge”, platforma, kde se navzájem podporujeme, hlídáme, motivujeme a zapisujeme najeté a nastoupané metry, proto tedy z nuly na sto

Ač se vídáme hlavně v zimě, někdy jen jednou, dvakrát za rok, na naší dobré partě to vůbec nic nemění.
Vypůjčím si citát z filmu Poslední závod od Emmericha Ratha (v podání Oldřicha Kaisera): „Vídali jsme se sice jen v zimě, ale hory vyvolávají silná pouta”. A to platí pro naši laufařskou partu stoprocentně.