Promiňte mi jeden fejeton. Nějak si prostě nemohu pomoct. Kdyžtak to nečtěte. Nebo zkuste jen kousek. Tady je: Kdo rozhoduje o tom, který řidič či řidička budou v konkrétní den jezdit konkrétní linku pražské MHD? Nějaký dispečer? Asi prostě někdo, kdo tomu dává nějaký systém či řád. A mají nějakého dispečera také jevy, jako je počasí, štěstí, euforie a tak? A je nad těmi dispečery nějaký nejvyšší dispečer, který má na starost, aby si to vše dohromady sedlo jako pr..el na hrnec? Kdybych věřil v Boha, byl bych si myslel, že dnes mám nezvratný důkaz o jeho existenci. Považte: pražský lyžník zkroušeně sleduje předpověď počasí s jistotou, že ta vzácnost (kterou v Praze třeba nemáme celé roky, to bílé zlato) nám tak za dva dny sleze, a ono se nám ho přes noc nasněží 2 cm. Dva centimetry! 0,02 metru! Vím, horákům to zní jako další bizarní důkaz o pravdivosti výroku z písničky Jarka Nohavici, ale ty dva cm sněhu se v Praze zatraceně počítají. Takže jsem ještě za tmy vyrazil do Kunraťáku a zažil jednu z nejlepších lyžovaček v této oblasti za dobu, co jsem ten les začal brousit. Cestou z lyžovačky najednou potkám krásnou dlouhovlasou něžnou vílu, které jsem, přestože jsem zcela oněměl vida její spanilost, chtěl říci alespoň nesmělé „dobrý den“, ale nebylo mi přáno. Tu vílu ode mne totiž oddělovala páska kvůli covidu a jí samotnou od zbytku galaxie navíc plexisklo dveří kabiny kloubové SORky na trase skibusu linky 135. Ta víla totiž ten autobus řídila.

Samozřejmě to je pravděpodobně tak, že vše je jen entropie dovedená k dokonalosti, že život je jen náhoda a servíruje nám úplnou všehochuť a to, zda v nás některé její částečky vyvolávají štěstí, řídí pouze a jen naše vlastní mysl. Jsou určitě lidé, které kombinace těch částeček, které mne uchvátily natolik, že teď něco páchám, nechává úplně chladnými a štěstí v nich probouzí třeba i úplné opaky, třeba obleva či metro řízené robotem.

Vezměte si z tohoto minifejetonu každý co chcete. Lyžaři asi pochopili, že dnes je to v Kunraťáku velmi fajne, zejména na skate. Příznivci pražské MHD i beze mne ví, že do Kunraťáku je to nejlepší metrem C na Chodov nebo třeba skibusem 135 tamtéž (na rozdíl od Roztyl je to na kopci a nezačínáte prďákem do kopce). Pro nezadané šotouše mám skvělou zprávu, že jeden z těch skibusů dnes řídí jedna velice spanilá víla. Pro jejího dispečera mám vzkaz, že jakožto klient pražských DP velice oceňuji, když kromě toho, že to jede, jede to na čas, jede to čisté, jede to bezpečně (což vše většinou platí) tu máme i ten bonus, že to šoféruje až taková sympaťanda. A tomu dispečerovi, který dnes Praze zařídil ty další 0,02 m nového sněhu, které přikryly vyčuhující kamínky a větvičky, posílám virtuální palec hore. Fakt dík, dobrý to bylo, nevzdávej to!