Blíží se poslední a pro některé možná i nejtěžší závodní víkend Ski Classics. Přední čeští dálkoví běžci na lyžích Sandra Schützová a Fabián Štoček analyzují závodní strategii a odhalují, co je čeká po sezóně.

Sezona dálkových běhů na lyžích vrcholí a před českými reprezentanty stojí poslední dva závody. České jedničky Sandra Schützová i Fabián Štoček mají za sebou náročnou Marcialongu Bodø, která prověřila nejen fyzickou připravenost, ale i schopnost reagovat na extrémní podmínky.

Závod, který řídil vítr

Marcialonga Bodø byla letos výjimečná ještě před startem. Kvůli nestabilním sněhovým podmínkám se místo konání měnilo hned třikrát.

„Přesouvali jsme se až den před závodem do Sulitjelmy. Bylo to logisticky náročné, ale aspoň jsme měli trochu času otestovat lyže a poznat trať,“ popisuje Fabián Štoček.

Samotný závod se jel na tříkolovém 15km okruhu a od začátku bylo jasné, že klíčovou roli sehraje vítr. Polovina okruhu vedla proti silnému protivětru, druhá s větrem v zádech.

„Dalo se předpokládat, že se pojede takticky a rozhodovat se bude až později. Nikdo nechtěl nastupovat hned v prvním kole,“ vysvětluje Štoček.

Čtěte také – Ski Classics: Novak vybojoval pódium z úniku! V ženách strhující souboj až v cíli

Silné kopce, ale taktická chyba

Český závodník se držel dlouho v čelní skupině a v prvním delším stoupání se dokonce posunul až na páté místo. „V kopcích jsem se cítil fakt dobře. To byl asi nejpozitivnější moment celého závodu,“ hodnotí.

Rozhodující moment ale přišel ve druhém kole, kdy ztratil kontakt s hlavní skupinou a dlouhé kilometry bojoval s větrem sám. „Zůstal jsem skoro dvacet kilometrů v protivětru. To byla moje největší taktická chyba. Měl jsem udělat maximum, abych se té skupiny udržel,“ přiznává otevřeně.

V cíli z toho bylo 38. místo. Přesto si ze závodu odváží pozitivní pocit. „Výsledek mohl být lepší, ale fyzicky jsem se cítil dobře, hlavně v kopcích.“

Těžké podmínky i pro Schützovou

Podobně náročný závod prožila i Sandra Schützová. Přestože se cítila fyzicky velmi dobře, podmínky jí výrazně komplikovaly závod. „Strašně se bořily hole. Každý odpich byl o tom, že jste je tahali ze sněhu. Síla se velmi špatně využívala,“ popisuje.

Závod se pro ni lámal po každém sjezdu, kdy musela dojíždět první skupinu. „Po každém sjezdu jsem ji musela dotahovat a ve druhém kole se mi to stalo osudným. Třetí kolo jsem pak jela sama,“ říká.

I přes ztrátu kontaktu s čelem vidí Schützová jasný posun. „Udělala jsem velký progres ve stromečku. V těch pasážích mi už holky neodjíždějí jako dřív, a to mě fakt těší.“

Zároveň ale přiznává, že letos se nedaří ideálně sladit všechny faktory. „Bohužel se nám letos úplně nedaří s lyžemi. Ale věřím, že to zlomíme aspoň poslední víkend.“

Být do dvacítky

Právě stoupání budou klíčem i pro nadcházející víkend, kdy závodníky čeká kombinace 35 km s tisícimetrovým převýšením a následně v neděli 60km závod.

Štoček se na ně připravuje cíleně. „Teď jsem hodně ladil techniku ve stoupáních – kdy se vyplatí jet ve stopě a kdy jít stromeček. To může rozhodovat,“ říká.

Do závodů jde s jasným cílem, ale i pokorou. „Doufám, že by z toho konečně mohla být třeba top dvacítka. Ale nikdy nevíš. Každopádně se na to fakt těším.“

Klasika, nebo soupaž?

Před závěrečnými závody řeší oba i strategii.

Schützová má jasno spíše směrem ke klasice. „Ráda bych jela Reistadlopet klasicky. Pokud se podaří dobře namazat, může to být výhoda, hlavně s ohledem na neděli – člověk si pošetří ruce,“ vysvětluje. Zároveň ale připouští, že rozhodování nebude jednoduché. „Podmínky budou náročné na mazání. Ty doby, kdy se to dalo objet na modrý extra, jsou bohužel pryč.“

Oba závodníci se shodují, že sezona už je extrémně dlouhá, ale motivace nechybí.

„Je to vražedná kombinace, ale cítím se dobře a věřím, že to konečně prodám,“ říká Schützová.

Štoček přidává podobný pohled: „Na poslední závody se fakt těším. Minulý týden jsem nebyl úplně ideálně připravený, ale teď už se cítím líp.“

Čtěte také – Laufařka na olympiádě: Zaměřila se na klasiku a bruslení a zesílila v soupaži

Co bude dál

Schützovou po sezoně čeká návrat domů. Těší se. Během posledních pěti měsíců byla doma jen týden a čeká ji mnoho dalších příjemných povinností: „V úterý máme setkání olympioniků na hradě, ve středu besedu v Jilemnici s místními olympioniky a pak si snad konečně trochu odpočinu. A přemýšlím, jestli bych nejela na sever ještě závodit, ale uvidím, jak to všechno bude,“ dodává jilemnická rodačka.

Štoček, který také pochází z Jilemnice, přemýšlí i nad budoucností mimo závodní tratě: „Rád bych rozjel projekt zaměřený na datovou analýzu sportovního výkonu. Pracuju se senzory a myslím, že by to mohlo pomoct týmům i sportovcům,“ naznačuje. Zároveň ale připouští, že jeho další závodní směřování není jisté. „Uvidím, jak to bude příští rok. Rozhodnou výsledky, nabídky i to, kde se usadím.“

Čtěte dále: Čtyři dny do konce