V loňské sezóně se snažila proniknout mezi nejlepší, ale stále jí něco chybělo. Tento víkend si však zajela životní výsledek a v letošní zimě může být jednou z adeptek na pódiová umístění. Co všechno stojí za zlepšením její výkonnosti a jaké má další plány?

Sandra Schützová si zajela v nedělním Bad Gastein Criteriu své osobní maximum, 5. místo ve Ski Classics. Jejím nejlepším umístěním bylo do té doby dvakrát 8. místo – na únorové domácí Jizerské 50 a také na Marcialonga Bodo o měsíc později.

Již během letní přípravy tušila, že se výkonnostně posouvá: „Během léta jsem prokazovala, že jdeme správným směrem. Mám hroznou radost, že se mi to povedlo přenést i na lyže. Věřím, že až se trochu víc rozzávodím, že budu schopná bojovat i o lepší pozice,” podotýká česká závodnice, která se již nyní těší na další starty ve Ski Classics  a spokojeně dodává: “Jsem fakt upřímně ráda, že se mi vstup do Ski Classics povedl uchopit, tak říkajíc, za pačesy.”

Po závodě si pochvalovala dobré lyže. Pódiové umístění nebylo daleko, a tak jilemnická rodačka přemýšlí, kde by našla další rezervy, které by jí mohly pro příště pomoci k ještě lepšímu umístění: “Myslím si, že bych mohla udělat posun ve stromečku. Tam cítím, že je největší prostor pro zlepšení. Jinak si myslím, že když se trochu rozzávodím, že k tomu bude ještě o kousek blíž a někde to třeba vyjde.”

Sice se jednalo o první závod a sezóna se plně rozjede až na nový rok, ale životní výsledek na malé bedně si zaslouží aspoň malou oslavu. “Oslava bohužel nebyla žádná. Celkově to byl úspěšný den pro náš tým, ale kluci spěchali, aby stihli letadlo a já jsem si sháněla ubytko, abych mohla ještě zůstat v Gasteinu. Čekají mě další závody před Vánoci, tak si nechám oslavu na svátky,” popisuje Sandra svůj nabitý program. 

Závodnice reprezentující norský tým Kaffebryggeriet DRIV patří mezi zkušené lyžařky a i ve Ski Classics se už neřadí mezi začátečnice. Navíc trénuje už mnoho sezón se stejným trenérem Martinem Vrabcem. Je zajímavé, že se dokázala letos ještě více přiblížit ke světové špičce. Jak to ve svém věku dokázala?: “Řekla bych, že je to asi spíš souhra více věcí najednou a že si to prostě sedlo. První věc je, že jsem nebyla nijak vážně nemocná ani zraněná, jako v té přípravě loňské. Tudíž jsem mohla odtrénovat víceméně všechno, co bylo v plánu. Absolvovala jsem dva tréninkové kempy s mým klubem ČKS SKI Jilemnice, což si myslím, že mi taky vlilo krev do žil. Přece jen je to úplně jiná energie s mladýma klukama. Zařadili jsme do tréninku taky více klasiky i bruslení, včetně intervalových tréninků. A dále i to, co jsem si vzala od norských kluků – jejich klid. U nás v Česku se pořád něco řeší, vymýšlí, rozmýšlí, což pak bere člověku pozornost a energii.”

Ani před Vánoci si nedá Sandra nohy nahoru. Čeká ji totiž druhý nominační víkend v rámci FESA cupu, kde chce bojovat o účast na olympiádě. První možnost se jí vydařila náramně a závod v klasické technice před 10 dny na FESA cupu ve Slovinsku dokonce vyhrála! “V pátek pojedu sprint volně a v sobotu klasickou desítku.”

Čtěte také – Má životní formu! Nominuje se však česká laufařka na olympiádu?

A jak proběhne příprava do dalších závodů? “Následující program ještě nemáme finalizovaný, protože v Česku se bohužel nedá nikde lyžovat a 14 dní bez sněhu být nechci. Takže pravděpodobně po víkendu si řekneme s trenérem, jak s touto situací naložíme. Začátkem ledna odjíždíme s týmem na kemp do St. Moritze, kde zůstaneme do La Diagonely,” vysvětluje nelehké tréninkové podmínky.

Na nový rok se Ski Classics rozjede na plné obrátky a laufaře čekají dlouhé těžké závody. Bad Gastein Criterium bylo nejkratším závodem celé sezóny. Věří si dálková běžkyně na další kvalitní umístění, i když absolvuje větší dávku kilometrů? “Neměla jsem problém s delšími závody ani v letech minulých, takže toho se nebojím vůbec,” dodává se sebedůvěrou.

Na dotaz, jestli směřuje svoji přípravu k nějakému konkrétnímu závodu, Sandra odpověděla: “Já tak nějak celou dobu mám v sobě zakódované, že bych chtěla cílit na Jizerku a Vasák. Tyhle dva závody mi nějak přirostly k srdíčku nejvíc.” 

Ráda by se kvalifikovala do českého týmu a reprezentovala na únorových zimních olympijských hrách. Výsledky ukazují, že by ji nominace neměla minout. Změnilo by to nějakým způsobem Sandřiny tréninky vzhledem k ZOH?: “Určitě by tam změna přišla. Nicméně od toho mám trenéra, takže se snažím mu do toho nevnášet moc iniciativy. (Směje se) Maximálně to proberem, kdybych měla nějakou velkou touhu dělat něco jinak.”

Čtěte dále: Kometa v česko-italském týmu, která narušila norskou nadvládu