V řadě míst už bereme technický sníh jako normální věc. Ale máte představu, jaké jsou možnosti jeho výroby? Která zařízení jsou nejefektivnější a kolik stojí? Kolik vyrobí sněhu nebo kolik spotřebují vody a energie?

V současnosti bereme výrobu technického sněhu jako samozřejmost a často si už nedovedeme představit, že bychom se spoléhali pouze na ten přírodní. Co ale výroba umělého sněhu obnáší?

Druhy zařízení pro výrobu

Mnoho z nás se může domnívat, že technický sníh lze vyrábět jenom tehdy, když mrzne. Tak tomu ale v poslední době teplých zim úplně není. Jsou vyvinuty technologie, např. Snowfactory, kdy lze vyrábět sníh za téměř jakékoliv teploty. Celá technologie je umístěna ve stavební buňce, která se přiveze kamionem. Stačí připojit vodu, silný elektrický kabel a potrubím z buňky vylétá spíše sekaný led než sníh. Mráz nutný pro vznik sněhu je nutné také dodat uměle, tzn. elektrickým chlazením. Pokud jste v letošním létě zavítali na Černou horu v Krkonoších, mohli jste u horní stanice lanovky vidět sníh, který vznikl právě touto cestou. Stejně tak byla v říjnu roku 2016 zasněžena u nás poprvé pokusně sjezdovka na Monínci.

Pokud se budeme držet klasického způsobu výroby umělého sněhu při teplotách pod bodem mrazu, lze pro výrobu sněhu použít zasněžovací tyče a sněhová děla. Výhodou tyčí je jejich menší energetická náročnost (v tyčích není ventilátor, největší „spotřebovávač“ elektřiny u sněžných děl), nevýhodou pak to, že pro výrobu sněhu je nutný vyšší tlak vody než u klasických děl (25 barů) a hlavně bezvětří či takřka bezvětří. Výkon výroby sněhu jedné tyče odpovídá asi třetině výkonu sněžného děla.

Běžná sněhová děla, jak jsme na ně zvyklí ze sjezdovek a běžeckých tratí, dokáží sníh vyrábět při vyšších teplotách, menším tlaku vody a ventilátor umožní nasměrování proudu sněhu do potřebného prostoru i při větším větru, než je tomu u tyčí.

Která jsou nejefektivnější?

Vždy záleží na okolních podmínkách. Pokud se podíváte na webkameru v Livignu za jasného počasí večer a pak ráno, nebude se vám chtít věřit, že tak obrovskou hromadu sněhu zvládla vyrobit jediná tyč. To se jim to vyrábí, když mají vlhkost maximálně 30 %, teplotu vzduchu -15 °C, a pokud by někde byl nějaký zapomenutý lísteček, který by nestačil na podzim opadat, tak by se ani nehnul.

A proti tomu realita prvního mrazivého týdne zimy na počátku prosince třeba ve Vrchlabí. Přes den jasno, teplota okolo nuly, se zapadajícím sluncem se ochladí na -4 °C. Děla připravena v palebném postavení na stadionu. Hurá, jdeme na to. Hvězdy svítí, těšíme se na mrazivou noc a hromady sněhu. Ale ouha. V osm hodin se zatáhne nízkou oblačností, samozřejmě částečně na tom má vinu i nedaleký rybník, ze kterého čerpáme vodu, který ještě nestačil zamrznout a částečně blízkost téměř patnáctitisícového města.

Podstatné je to, že teplota stoupne o dva stupně na mínus čtyři, je 100% vlhkost, a jsme rádi, že za šílené spotřeby proudu oproti tomu, co mají v Livignu, nebo všeobecně v Alpách, jsme schopni vyprodukovat alespoň nějaké množství hmoty, která ráno bude připomínat velmi mokrý sníh (a to nemluvím o tom, že při těchto podmínkách se možná až třetina vody, která projde přes sněhové dělo, vsákne do země, protože nestačila zmrznout).

Snowfarming

Nakonec i proto, krom v poslední době teplých začátků zim, vzniká po světě úplně jiný přístup k přípravě běžeckých tratí. To, k čemu v Novém Městě na Moravě vznikla jáma na sníh, ve světě nazývají snowfarming. Ledaskde stačí zpevněná plocha, voda a elektřina pro připojení 6-8 děl. V zimě za mrazivých dní se vyrobí sníh, přikryje se půl metrem dřevní štěpky, lépe i folií proti dešti a na odrážení slunečních paprsků. Nechá se přes léto, kdy odtaje tak třetina vyrobeného sněhu, a v zimě s příchodem teplot blížících se nule (nebo před prvními závody) se fólie stáhne, štěpka odklidí a sníh rozveze po tratích.

Tento způsob však nelze použít všude. Jsou nutné zpevněné cesty (co „umí“ udělat sněhem naložená tatra s loukou, na které je 5 cm sněhu, i když před tím týden velmi intenzivně mrzlo, jsme se ve Vrchlabí přesvědčili v roce 2009, kdy jsme sníh vyráběli poprvé, ale hlavně na jaře 2010, kdy jsme louku uváděli do předchozího stavu). Vůbec levný není ani rozvoz sněhu po trati. Z celkových nákladů na přípravu tratí tvoří asi 1/3 výroba sněhu a 2/3 jeho rozvážení, pokud se použije tato technologie.

Jak obelstít fyziku?

Zhruba před deseti lety se jako velký hit objevila aditiva, která by měla výrobu umělého sněhu značně usnadnit. Jejich význam spočívá v tom, že se do vody, ze které se vyrábí sníh, přidá prostředek, který je vyroben na bázi bakterií Pseudomonas syringae. Praxe ale ukázala, že to má pro výrobu sněhu asi stejný význam, jako když se na výletě vydáte zkratkou. Krom toho, že to je drahé, to navíc moc nefunguje. Obelstít fyzikální zákony není jednoduché. Takže pokud sníh chcete, když moc nemrzne, a stojí-li vám to za ty peníze, použijete Snow Factory.

Ceny sněhových děl

Ceny sněhových děl a prostředků pro přípravu a úpravu lyžařských tratí jsou celkově nemalé. Jedná se o odvětví, tedy zejména pokud jde o sjezdové lyžování, ve kterém se točí až neuvěřitelné množství peněz. S tím souvisí cena jednotlivých komponentů, které to umožňují. A protože komponenty jsou stejné na běžecké tratě i na sjezdovky, dovedete si jistě představit, že láce to není.

Kupříkladu cena jednoho děla se pohybuje podle typu od 600 tisíc do 1 300 000 korun bez DPH, nejmenší rolba na běžecké tratě (jednomístná) stojí skoro 3 miliony bez DPH. Jistě vás pak nepřekvapí, že na novou rolbu na úpravu sjezdovek vám 10 milionů stačit nebude. (Ceny se nyní mohou lišit, článek byl napsán v r. 2020)

Kolik sněhu se vyrobí za určitý čas

Vše záleží na tom, kolik vody dokáže přes dělo tzv. protéct. Klasické sněhové dělo má maximální příkon kolem 8 l/s, to znamená, že při mrazu pod -15 °C by mělo teoreticky vyrobit 0,008 x 3600 x 2 metrů krychlových sněhu, to je necelých 60 m3 sněhu. Prakticky to bývá tak o 1/3 méně, to je kolem 40 m3. Většinou to ale vypadá tak, že se sníh vyrábí při teplotách kolem -5 °C, při zapnutém prvním okruhu, kdy přes dělo projde 2,5 l/s. Takže při stejném výpočtu při započtení 2/3 výtěžnosti sněhu oproti vodě je to 0,0025 x 3600 x 2 x 0,66, to je asi 12 m3 sněhu za hodinu z jednoho děla. Sněhové tyče lze použít při vyšším mrazu, a pak jedna tyč vyrobí od 5 do 12 m3 sněhu za hodinu podle teploty a vlhkosti.

Kolik elektřiny a vody je potřeba?

U vody je to tak zhruba (i se ztrátou při výrobě) 650 litrů vody na 1 m3 sněhu. S výpočtem elektřiny je to trochu složitější. Záleží na tom, odkud a jak daleko vodu dopravujeme ze zdroje na místo výroby sněhu a jak máme teplou vodu. To je totiž další faktor, který se do výroby sněhu promítá.

Ideální je, pokud se teplota vody co nejvíce blíží k nule, což obvykle bývá v přírodních tocích v širokých korytech s nízkou hladinou vody. Ideální pro to jsou třeba Herlíkovice (Horní část Vrchlabí), kde lze zjistit, že voda v Labi může mít -1 °C.

Chytré knihy říkají, že by voda pro výrobu sněhu neměla mít více než 2 °C. Pokud je výrazně teplejší (rybník, hluboká nádrž, hluboký krátký tok) používají se ještě před tím, než jde voda do děl, chladicí věže. To je v podstatě velká sprcha v široké trubce, do které se ventilátorem vhání okolní studený vzduch a ten drobné kapky vody ochlazuje.

Tím jsem trochu odbočil od spotřeby elektřiny, s kterou to je komplikovanější. Pokud by se jednalo o maloodběr, tedy co má každý doma, je to jasné, měsíční cena za jistič a počet spotřebovaných kilowatthodin.

U areálu jako je ten náš, už se však jedná o velkoodběr. Ten je postaven na tom, že když chci odebírat elektřinu, musím si zažádat měsíc dopředu o její rezervování a v tu chvíli už zaplatit docela slušný poplatek, i kdybych nespotřeboval v daném měsíci ani kilowatthodinu. Proto objednáváme patřičný příkon na měsíce prosinec a leden. Když se stane, že mrzne v listopadu, jsme trochu naštvaní, protože nemáme zaplacené to tzv. maximum. Ale jestli bude mrznout na konci října nebo koncem listopadu, kdy je příkon na listopad nutné objednat, těžko odhadnete. A obráceně, pokud by nemrzlo ani v prosinci, budeme naštvaní ještě víc, protože těch cca 45 000 Kč, kolik jsme za prosincové maximum zaplatili, vyletí komínem.

Tento článek byl aktualizován. Poprvé vyšel na bezky.net v březnu 2020.