Nechci nic přivolávat, ale stává se to. Snad každý sportovec se občas zraní. Co dělat, když vás z tréninku vyřadí zdravotní komplikace?

Existuje spousta sportovců, které zranění nadobro vyřadilo, ale existuje i mnoho zářných příkladů toho, jak se dá po zranění ke sportu, i tomu na vrcholové úrovni, vrátit. V následujícím článku se podíváme na to, jak zranění zvládnout psychologicky.

Pokud se v dnešní době člověk zraní, ať už na lyžích, nebo někde jinde, nejprve řeší medicínskou stránku zranění. Jakmile má „diagnózu“ či „nohu v sádře,“ očekává se od něj, že bude trpělivý, posléze že bude ukázněně rehabilitovat a pak pokračovat ve sportu a v životě, jako by se nic nestalo. Ve skutečném životě je to málokdy tak snadné a spousta věcí vás může překvapit:

1. Bolest

Okolí na to zapomíná a ani sám zraněný vlastně nečeká, že zranění bude bolet a někdy i dost dlouho. Bolest způsobuje změny nálady, narušení spánku, hůř vám to myslí a na své blízké jste protivní.

2. Stres

Zranění je změna a způsobuje spoustu nepříjemností navíc. Do práce nemůžete vůbec nebo se tam špatně dopravujete, i jinak jste odkázáni na pomoc druhých. U někoho to vyvolává jen nepříjemné pocity, u někoho záchvaty zlosti.

3. Abstinenční syndrom

Závislost na pravidelné dávce pohybu je vědecky prokázaný fakt, takže je možné, že se po náhlém znehybnění u předtím aktivního člověka objeví různé nelibé tělesné pocity, špatná nálada a podrážděnost. Také vám náhle chybí aktivita, která dodávala sebevědomí. Můžete se cítit neschopní a k ničemu, objevují se depresivní myšlenky na to, že se nikdy neuzdravíte, že už to nikdy nebude v pořádku.

Všechno dohromady z vás nečiní zrovna dobré společníky (partnery, rodiče), což vnímáte a na náladě vám to nepřidá. Ani kamarádi někdy nevědí, jak vám pomoci a tak se vám radši vyhýbají. V tomto stavu je pak člověk méně motivován k dodržování rehabilitačního programu a uzdravování se zpomaluje.

Čtěte také: Kolečkové lyže – Petter Eliassen radí, jak se vyhnout zranění

I největší hvězdy se mohou zranit, podobně jako před pár dny Američanka Jessie Digginsová na kolečkových lyžích.

View this post on Instagram

A post shared by Jessie Diggins (@jessiediggins)

Jak to zvládnout?

V předchozím textu je popsán sice velmi obvyklý, ale spíše negativní scénář. Vzorem toho, jak zranění dobře zvládnout se mohou stát vrcholoví sportovci, kteří se i po velmi závažném zranění zvládli vrátit do tréninku a k závodění naprosto v pořádku, někteří dokonce silnější a sebevědomější. Všechno zlé bylo k něčemu dobré. Jedna z nejznámějších studií zraněných sportovců ve sportovní psychologii byla provedena na vrcholových sjezdařích. Psycholog Gould sledovat členy amerického reprezentačního sjezdařského týmu, kteří se zranili tak závažně, že je to vyřadilo nejméně na půl sezóny. Ti, kteří se zvládli úspěšně vrátit na reprezentační úroveň, dělali následující:

a) Soustřeďte se na léčbu a rehabilitaci

Zjistili si o svém zranění co nejvíce informací, snažili se dostat k těm nejlepším metodám léčby a rehabilitace. Připravili si realistický rehabilitační plán a snažili se ho plnit, za jeho plnění se odměňovali a soustředili se na to, co nového se v rehabilitaci naučí. Zranění vlastně využili k tomu, aby se naučili nové metody posilování kolenního vazu, břišních svalů nebo třeba užitečných psychologických dovedností imaginace a pozitivního myšlení.

Pokud se vydáte touto cestou, dejte si pozor na dvě věci: nepřetrénujte se a připravte se na malá selhání. I rehabilitaci lze přehánět a rychlejšímu uzdravení to nepomůže – svůj postup rozhodně konzultujte s odborníkem. Někteří lidé mají tendenci pořád s někým soutěžit. I v rehabilitaci to může být výhodná motivace, ale pozor, někdy to prostě nejde. Soustřeďte se na vlastní pokroky a na to, že Pavel jezdil už týden po sundání sádry, zapomeňte. Váš rehabilitační plán je určitě lepší, než ten jeho.

Také pamatujte, že pokud svůj plán pár dní neplníte, neznamená to, že jste všechno zahodili a jste k ničemu. Znamená to, že jste normální a zase se k tomu můžete normálně vrátit! Lidé mají pouze omezenou kapacitu „vůle“. A pokud už jste svou denní dávku vůle využili na krocení zlobivého potomka a řešení pracovních problémů, tak vám už na náročné rehabilitační cvičení prostě a normálně (!) nezbylo. Zítra bude nový den.

b) Poproste o pomoc

Ano, požádali kamarády o pomoc, třeba o návštěvu a povzbuzení. Přátelé většinou nevědí, jak by vám mohli pomoci a bojí se, že teď nechcete nikoho vidět. Snažte se zůstat v kontaktu s lidmi, kteří s vámi jezdí, ptejte se jich na jejich zážitky, těšte se, až jim to zase nandáte, plánujte do budoucna, posílejte na facebook fotky z vaší rehabilitace. Požádejte o podporu také rodinu, řekněte jim přesně, co byste si přáli (třeba čas a klid na rehabilitační cvičení). Sportovci, kteří se po zranění úspěšně vrátili, zmiňovali pomoc druhých jako nenahraditelnou.

c) Použijte imaginaci

Každý den se věnujte představám uzdravení, představovali si, jak se jim zranění hojí, představovali si, jak se budou pomalu vracet do stopy, jak využijí tuto životní zkušenost, a nakonec budou ještě silnější.

Zkuste to, sugesce opravdu urychluje hojení, je to potvrzeno experimentálními výzkumy. Představujte si, jak se vám vazy zpevňují, otok a zánět mizí či kost srůstá – a vůbec nezáleží na tom, jestli víte, jak to ve skutečnosti probíhá. Můžete si klidně představovat armádu trpaslíků, kteří vám kost pomalu dostavují z malilinkých cihliček. Nebo zkuste cvičení (viz Imaginace pro léčbu zranění).

A předtím, než se vrátíte do stopy, věnujte alespoň týden tomu, že si budete dvakrát denně (třeba ráno a večer v posteli) představovat, jak jedete: vybavte si příjemný pocit z jízdy bez námahy, jste silní, jedete perfektní technikou, bez bolesti či jakékoli stopy po předchozím zranění. V těch představách se rozhlížejte po známém okolí vaší nejoblíbenější trati, obávané kopce zdolávejte bez pocitu únavy a s nadšením dýchejte svěží vzduch a nastavujte tvář slunci.

4. Využijte získaný čas

Dobu, kterou jste normálně trávili lyžováním, určitě dokážete využít k něčemu, co jste odkládali nebo na co nezbýval čas. Nemá cenu tento dar promrhat naříkáním! Můžete se něco učit, pomoci ostatním, rehabilitovat se dá i na rodinné dovolené u moře v teplých krajích…

Čtěte dále: Zranění se mělo zahojit za dva měsíce, už je to však rok

Návrat ke sportu

Nejdůležitějším úkolem pro návrat po zranění je znovu získat sebedůvěru. Věřit si, že to postupně zvládnu, přestat se bát toho, že se zranění obnoví. Lidé se totiž nejčastěji znovu zraní právě proto, že se toho bojí, odlehčují bolavé noze, mění techniku jízdy a dělají chyby z nepozornosti.

Takže je třeba začít opravdu pozvolna. Doporučuji, abyste se pokusili udržet si alespoň nějakou aerobní vytrvalost – i s nohou v sádře nebo hned poté, co vám ji sundají, můžete veslovat, šlapat na rotopedu, později plavat. Až se zase rozjedete, nebude vás tolik rozptylovat lapání po dechu z naprosté ztráty kondice. Před návratem na sníh byste měli posilovat, protahovat a věnovat se kompenzačním cvičením – všechno s cílem obnovit původní rozsah pohybu a správnou techniku jízdy. Velmi užitečná je imaginace doporučovaná v předchozím odstavci – pomůže vám obnovit sebedůvěru a radost. A až se vydáte do terénu, kroťte se, myslete na techniku a jakmile pocítíte bolest nebo únavu, skončete! Je to psychologicky náročné, ale důvody znáte! Připomínejte si, že psychicky dobře připravený sportovec zvládá právě tohle – přestat, když je to rozumné. Postupně se naučíte, a je to jedna z nových dovedností, kterou získáte díky zranění, rozeznávat různé druhy bolesti a přizpůsobit jim jízdu. Když to zvládnete, budete méně náchylní k dalšímu zranění.

Imaginace pro léčbu zranění (10 minut denně)

1. Položte se nebo se pohodlně usaďte tak, abyste necítili bolest ve zraněném místě (pokud to jde). Zavřete oči a začněte vnímat svůj dech. Postupně ho zklidněte a prohlubte, dýchejte do břicha.

2. V mysli najděte místo na svém těle, kde jste zranění, představte si, jaký má tvar (oválný, pás kolem natažené šlachy…) a tomu místu dejte nějakou barvu (je to úplně na vás, hodně lidí napadne červená).

3. Zaměřte se opět na svůj dech a představujte si, jak nadechujete uzdravující energii, kterou výdechem posíláte do zraněného místa, a to postupně mění barvu na nějakou zdravou (modrou, růžovou, bílou, je to na vás).

Varianty

S výdechem můžete do zraněného místa posílat i teplo (zcelení rány) nebo chlad (ústup otoku).

Můžete si představovat protiklad zranění (natažené se smršťuje, zlomené sceluje).

Upozornění: toto cvičení vyžaduje jistou psychickou námahu, není to relaxace, pouštějte se do něj odpočatí.

Tento článek byl aktualizován. Poprvé vyšel na bezky.net v dubnu 2020.