Sandra Schützová zažívá povedený konec sezóny. Po povedeném 8. místě na Jizerské 50 se jí na Vasově běhu nedařilo a řešila zdravotní komplikace. V posledních závodech se už však cítila dobře a bylo to vidět i na výsledcích. Přečtěte si rozhovor s českou závodnicí reprezentující norský tým.

Loni na Birkeneinerrennetu utpěla Sandra Schützová zranění kolenních vazu v jednom z rychlých sjezdů, kde najela na obal od sportovního gelu. V létě musela upravit svůj trénink, ale bonusem bylo angažmá do norského týmu. Nyní se vrátila na start obávaného závodu, kde se opět po zdravotních komplikacích cítila dobře a zajela solidní 14. místo. Následující víkend si zajela podruhé své kariérní maximum 8. místo na Marcialonze Bodø. Co můžeme čekat od závodnice tento finálový víkend?

Sandřiny výsledky ve Ski Classics můžete najít na tomto odkazu.

Jak ses cítila po návratu na místo činu po zranění, které jsi utrpěla loni na konci sezóny na Birkenbeinerrennetu?

Měla jsem trochu smíšené pocity. Samozřejmě jsem se těšila na závod, ale zároveň jsem měla strach, protože ve sjezdech dosahujete vysokých rychlostí. Naštěstí jsem sem přijela už po Jizerské 50 a několikrát jsem na tom místě, kde jsem spadla, byla. Musím přiznat, že na prvním tréninku, kdy jsem se tam jela podívat jsem si nebyla přesně jistá, kde to bylo. Nicméně ten sjezd jsem párkrát jela v tréninku.

Myslela jsi na svůj úraz i během letošního Birkenu?

Snažila jsem se nad tím nepřemýšlet, ale samozřejmě se mi to uplně nepovedlo. Tím, že jsem si ten sjezd projela už při tréninku, jsem byla víc v klidu, ale při závodě, když jsem se blížila se mi i zvyšovala tepová frekvence a strach jsem samozřejmě měla.

O zranění Sandry Schützové se můžete dočíst i v tomto článku.

Jak moc tvůj úraz a následná operaci ovlivnily letošní sezónu?

Vlastně si myslím, že moje zranění moje výsledky neovlivnilo. Spíš si myslím, že jsem se během přípravy cítila mnohem líp, protože jsem se zaměřila v tréninku i na jiné věci. Nicméně výsledky nejsou takové jaké jsem si představovala, ale hlavní příčinou je moje nemoc v listopadu/prosinci, která se táhla nekonečných 5 týdnů. A pak samozřejmě pobyt a závody ve vyšší nadmořské výšce, byly pro tělo hrozně náročné. Po návratu se mělo postupně všechno zlepšit, ale objevil se problém s medikací na štítnou žlázu a moje zdravotní problémy se prodloužily..vlastně až tady na Birkenu jsem se poprvé cítila líp a v týdnu před jsem šla první intervalový trénink od listopadu.

Jak se ti líbí v novém týmu, norském Kaffebryggeriet Driv?

V týmu jsem strašně spokojená. Měla jsem z toho samozřejmě respekt, protože všechno bylo nové, jiné. Ale ani vteřinu jsem nelitovala, že jsem se takto rozhodla. Naopak jsem byla ráda, že jsem tento krok udělala. Všichni jsou super a já jsem šťastná a vlastně si pohrávám s myšlenkou, že bych se sem fakt odstěhovala, protože doma musím trénovat hodně sama a tady bych měla tréninkové parťáky.

Jaké jsou rozdíly mezi tvým bývalým týmem a současným?

Největší rozdíl mezi týmy je, že veškerá komunikace probíhá v angličtině a to je občas velká výzva. Ale zároveň jsem ráda, že mám možnost zlepšit se v angličtině.