Poprvé jsem měla tu čest Linu zaznamenat na závodě König Ludwig laufu v roce 2014, kde jela v růžové kombinéze švédského týmu Ski ProAm. Tehdy byl tento tým v seriálu Ski Classics dobře vidět, protože jeho součástí byly jen ženy. Tenkrát dojela až 19., kdežto já se vyhřívala při své premiéře na 5. místě. Jenže rok poté jsem byla až devátá a Lina si dojela pro úžasnou bronzovou medaili. Od té doby mě tato dívka uchvátila a sledovala jsem její výkonnostní vzestup až do letošní sezóny, která byla její poslední.

Do růžového týmu se k Lině připojila Britta Johanssonová Norgrenová, která se vrátila po mateřské pauze, před níž opustila švédskou reprezentaci. Právě Britta byla pro mladou Linu vzorem a dobrým tréninkovým parťákem. Nevím, jaký moc vřelý vztah měly mezi sebou, ale vždycky mi přišlo, že se k sobě chovaly přátelsky, i když později byla každá v jiném týmu a bojovaly proti sobě o nejvyšší příčky.

V druhé sezóně ve Ski Classics byla Lina 3x sedmá, dokonce pátá na Vasově běhu a třešničkou bylo zmíněné třetí místo na Königu, kde její kolegyně Britta poprvé senzačně vyhrála. Sezónu poté dostala Lina angažmá v českém týmu Lukáše Bauera, kde strávila jednu zimu a opět se výrazně posunula ve výsledkových listinách nahoru. Dvakrát čtvrtá, druhá na Jizerské 50 a třetí na Vasáku!

[* https://live.staticflickr.com/65535/52044843233_651a70302b.jpg *]

(Lina v kombinéze týmu Lukáše Bauera. V cíli extrémního 220 km závodu Nordenskioldsloppetu, který vyhrála těsně před Brittou. Odjela ho stejně jako Britta celý soupaží a potom měla několik měsíců problémy se zápěstím// Foto: RedBull)

Další rok přišla pozvánka do silného norského týmu Thomase Alsgaarda Lease Plan Go, jehož součástí do té doby byli jen muži v čele s Eliassenem a dalšími skvělými lyžaři jako vítězem kategorie mladých Hoelgaardem. Lina věděla, že má potenciál a chtěla na sobě makat, ukázat, že ji tam nemají zbytečně. Tým měl každý měsíc soustředění, a tak s muži trénovala poměrně často. Velká motivace a tréninkové dávky zapříčinily, že Lina na úvodních testovacích závodech zajela úžasné výsledky, které by ji mohly katapultovat do švédské reprezentace, ale v následujících závodech Ski Classics se jí nedařilo. Šestá místa, nejlépe pátá na Vasově běhu a v Aare. Co by za to spousta závodnic dala, ale Lina vzhlížela výše. Jak se však říká – vydřené tréninkové dávky se projeví později, a přesně to platilo i pro Linu.

Další sezónu musela opět jinam, protože legendární Alsgaard svůj tým rozpustil kvůli nedostatku financí. Lina dostala podporu od města Aare, v němž žila a trénovala a založila svůj vlastní tým. Trenéra a servismana jí dělal novopečený manžel Gustav, který jí se servisem lyží pomáhl již roky předtím. A vyplatilo se! Aare vědělo, že hostí a podporuje úžasnou sportovkyni. Lina v roce 2018 poprvé vyhrála závod Ski Classics a hned rovnou ten největší – Vasův běh. Porazila druhou Brittu, která byla všude první. Lina v této sezóně stála na pódiu 3x (2x třetí a jednou druhá). Ale vyhrát domácí Vasův běh, největší laufařský závod na světě? Co více si přát?

Otevírají se dveře a přichází další sponzoři. Lina s Gustavem zakládají další tým Ramudden. Švédská silničářská firma dává závodnici skvělé zázemí a nemusí tolik přemýšlet nad financemi a soustředěními jako dříve. V sezóně 2019 dojíždí druhá na dalším prestižním závodu Marcialonze a vyhrává naši Jizerskou 50. Na Vasově běhu si prohodí výsledek s první Brittou, která jako domácí závodnice po třech druhých místech na největším lyžařském svátku už opravdu bažila po vítězství. Druhé místo však Lina nebere jako propadák a vřele se s Brittou raduje.

[* https://live.staticflickr.com/65535/52044843423_a513d140c4.jpg *]

(Lina s Brittou začínaly ve stejném týmu, ale brzy se rozešly do jiných. Vždy spolu měly přátelský vztah //Foto: Vasaloppet)

Severské závody po Vasově běhu, které jsou profilově velmi náročné, absolvovala každoročně (v převážné většině závodů) soupaží, takže výsledky nebyly výrazné, často až kolem 15. – 20. místa. V kombinaci s absencí na některých závodech kvůli nemoci, která ji minimálně jednou za zimu nepustila na pár startů, neměla šanci bojovat o celkové vítězství ve Ski Classics. Britta byla vždy v tomto směru silnější, nevynechala jediný závod a pravidelně stála na bedně ve většině závodů sezóny. Prostě držák. Lina ale byla schopná načasovat formu. Některý závod jí natolik sedl, že byla schopná vyhrát rozdílem třídy a předvést to, co se jen tak u žen nevidí. V sezóně 2019/20 předvedla famózní výkon a dokonalou strategii na Kaiser Maximilian laufu, kde pracovala většinu závodu na čele a asi tři kilometry před závěrečnou velmi dlouhou stěnou dojel skupinu žen peloton mužů. Lina s Brittou akceptovala jejich tempo, ale brzy je musely pustit a vznikla asi 100m díra. Lina se však rozhodla Brittě ujet a sama dojela skupinu mužů, která začala před kopcem trochu odpočívat, pověsila se za ně a dojela s nimi až pod stoupání. Bylo to poprvé, co jsem něco takového viděla, a přestože Britta tehdy kralovala, Liny výkon mi přišel naprosto famózní. Desetikilometrové stoupání vyjela přesvědčivě na první pozici a náskok před Brittou ještě navyšovala. V této sezóně vyhrála podruhé Vasův běh, na těžkých sněhových podmínkách dokázala dojet na 59. místě, čímž dosáhla rekordního umístění ženy v celkovém pořadí Vasaloppetu. Dala šest minut druhé Brittě a na 90 km trati dostala necelých 17 minut od prvního muže Pettera Eliassena.

[* https://live.staticflickr.com/65535/52045040484_cd55ebac3c.jpg *]

(Vasův běh 2020 – Lina prokázala superformu, dojela celkově na 59. místě, jen 17 minut za vítězným Eliassenem. Druhou Brittu porazila o šest minut. Na třetím místě dojela Katka Smutná // Foto: Henrik Hansson/Vasaloppet)

Další sezónu zahájila druhým místem za svou týmovou kolegyní na mrazivé Diagonele, kde hlavní konkurentka Britta utrpěla závažné omrzliny a nemohla nastoupit do dalších startů. Těžko říci, jestli to mělo vliv na sezónní výkon Liny, ale ta ukázala, že tato zima patří jen jí a poprvé seriál Ski Classics celkově vyhrála. Zřejmě i díky covidovým opatřením se udržela výjimečně zdravá po celou sezónu a vyhrála většinu závodů, do nichž nastoupila, včetně Marcialongy, Jizerské 50 a Vasova běhu (už POTŘETÍ!).

V letošní sezóně Linu a další konkurentky válcovala její týmová kolegyně Ida Dahlová a sice Lina získala tři bronzové medaile, ale stejně její výkony nepůsobily tak přesvědčivě. Před posledním závodem sezóny oznámila, stejně jako Britta, že končí a že bude dál v týmu pokračovat jako šéfová. Jistě má svým závodníkům co předat a ví, co logistika kolem závodů obnáší. Nad svým rozhodnutím ukončit kariéru prý přemýšlela delší dobu. Podle letošních výsledků se mi zdálo, že už ji chybí motivace. Přece jen po třech vítězstvích na nejprestižnějším Vasově běhu, dalších cenných vítězstvích na většině závodů a celkovém triumfu v seriálu by se to určitě dalo pochopit 🙂 Těžko se hledá další motivace do tréninku a k udržení se několik let na vrcholu, což uměla třeba Britta. Lině už letos bylo 34 let a možná už také přemýšlí o rodině. Ať je to, jak je, přejme jí do dalšího života bez té obrovské fyzické a psychické dřiny, hodně štěstí, zdraví a spokojenosti!

[* https://live.staticflickr.com/65535/52044786476_432af9d67c_z.jpg *]

(Týmové soustředění – vpředu Lina s Maxem Novakem)