Mezinárodní olympijský výbor už sporty neposuzuje podle tradice, ale podle čísel. Běh na lyžích v tomto srovnání neobstojí, podobně jako severská kombinace, varuje bývalý funkcionář FIS Jürg Capol, který stál u zrodu Tour de Ski. Sám přináší mnoho nápadů, jak udělat běžecké lyžování divácky atraktivnější.

Jürg Capol (nar. 1965 v Churu) startoval jako běžec na lyžích na olympijských hrách v Calgary 1988 a v Lillehammeru 1994. Přes dvacet let pak působil ve FIS, mimo jiné jako závodní ředitel pro běh na lyžích a nakonec jako marketingový ředitel. Spolu s Vegardem Ulvangem stál u zrodu Tour de Ski, která stále patří mezi nejsledovanější podniky klasického lyžování.

Po vedení organizačního výboru MS v biatlonu 2025 v Lenzerheide převzal nordickou divizi Swiss-Ski. Odpovídá za běh na lyžích, biatlon, skoky na lyžích a severskou kombinaci. Ve své přednášce, kterou prezentoval v půlce října na Forum Nordicum v Novém Městě na Moravě zdůraznil, že mluví za Swiss-Ski, nikoli za FIS či IBU.

Data místo tradice

„Tradice nemá žádnou hodnotu,“ shrnul Capol nový přístup MOV. Olympijský výbor posuzuje každou disciplínu ve 14 ukazatelích popularity. Patří mezi ně televizní vysílání, digitální dosah, sociální sítě, objem vyhledávání, poptávka po vstupenkách, divácký zážitek i atraktivita pro mládež.

„Sportovní kritérium tam vlastně vůbec není,“ upozornil Capol. Nechce to označit za chybu, podle něj se ale takové pořadí jednoduše vyhodnocuje. Stačí body za jednotlivé faktory a čísla z webů a sociálních sítí.

Důsledky už pocítila severská kombinace. MOV ji 7. července 2026 vyřadil z programu her 2030 ve francouzských Alpách; v Miláně a Cortině skončila v 11 ze 14 ukazatelů poslední. Na programu přitom byla na všech zimních hrách od roku 1924.

Varovný signál pro běh na lyžích

Z dvanácti běžeckých soutěží v Miláně a Cortině jich podle hodnocení MOV pět svítí červeně, šest žlutě a jen jedna zeleně. „Je to varovný výstřel, jak dlouho ještě bude běh na lyžích v programu, pokud se nic neudělá,“ řekl Capol. Sám přitom z běžeckého lyžování vzešel.

Roli podle něj hrají i další otázky. Je rozumné stavět drahou infrastrukturu? Kolik národů je zapojeno a kolik různých zemí získá medaili?

Z publika zazněla poznámka k ženské padesátce. Na hrách se jela poprvé v historii, ale v hodnocení skončila úplně poslední. Capol odpověděl, že budoucnost jednotlivých závodů nezná, jen ukazuje, jak MOV hodnotí.

Sociální sítě a sporty ze školního hřiště

Vysoko v hodnocení podle Capola skončil snowboarding. Má totiž sportovce z Číny, Japonska a Severní Ameriky, tedy z lidnatých zemí, které na sociálních sítích dělají čísla. Převážně evropský běh na lyžích takovou výhodu nemá.

Capol otevřeně řekl, že dosah na sítích se dá i koupit a hodnocení tím vylepšit. O manipulaci mluvit nechce, každé hodnocení se ale podle něj dá „pozitivně ovlivnit“. Pravidla jsou přitom pro všechny sporty stejná.

Klade si také otázku, co MOV myslí „přístupem k mládeži“. Jde jen o mladé publikum na sociálních sítích, nebo o počet mladých lidí, kteří sport skutečně dělají?

Mezi nově zařazenými sporty jmenoval lakros šestek, basketbal 3×3 nebo kriket T20. Kdysi by se jim řeklo sporty ze školního hřiště. Spojují je krátké formáty, přímé souboje, jasní vítězové a životní styl mladých.

Krátký formát má i skialpinismus, jehož olympijský sprint podle Capola rozhodovala hlavně rychlost výměny pásů. „Má být ten, kdo nejlépe mění pásy, olympijským vítězem?“ položil řečnickou otázku.

Návrh: show na lyžích

Capol navrhuje novou disciplínu: dovednostní závod na čas, něco jako slalom s překážkami. Inspirací je Američan Andy Newell, který už před 15–20 lety skočil na běžkách salto vzad. Pro letní variantu stačí parkoviště, pár starých pneumatik, kolečkové lyže a půlka fotbalového hřiště.

Takový závod se dá pořádat kdekoli na světě, zapojí nové národy a přiláká mládež do měst. Lze ho kombinovat s laserovou střelbou a možná by si vyžádal i nový typ lyží s carvingem. Vytrvalost má přitom zůstat jádrem sportu, podobně jako v cyklistice, která vedle klasických závodů nabízí i sprint a další formáty.

Cíl je ambiciózní: formát nejprve u mládeže, pak u dospělých a v roce 2034 na olympijských hrách. O programu her 2034 se má podle Capola rozhodovat příští rok. Podklady k prezentaci sestavil s pomocí umělé inteligence z fanouškovského průzkumu FIS 2023–24, dat Světové meteorologické organizace a evropské zprávy o rozvoji sněhových sportů.

Společným jmenovatelem všech nových olympijských sportů je podle něj zážitek na stadionu. Biatlon to už umí díky dění na střelnici. Hudba, zvuk, fanoušci a vyhlášení pojaté jako show mohou přinést body v hodnocení MOV i nové trhy a nové děti.

Zimní sporty bez základny

Na severské kombinaci ukázal, jak drahé je přehlížet signály. První upozornění podle něj dostala před osmi lety, před čtyřmi lety pak nebyla přijata soutěž žen. Zatímco jinde MOV prosazuje genderovou vyváženost, kombinace zůstala čistě mužská.

Připomněl i dobu, kdy měl v MOV silné slovo tehdejší prezident FIS Gian-Franco Kasper. Zimní sporty jsou podle Capola pro většinu MOV až daleko za letními hrami.

Svůj hlavní úkol ve Swiss-Ski vidí v mládeži a klubech, tedy v obnově pyramidy odspodu. „Jinak budeme nahoře dělat krásnou show, ale dole, kde není divadlo, už nebudou ani žádní herci,“ uzavřel. Čísla je podle něj nutné vyhodnocovat už dnes, protože změny přijdou rychleji, než si mnozí myslí.